Ten článek v NYT (je to "guest essay") dost připomíná známou iniciativu Mír a spravedlnost nebo názory J. Mearsheimera. Autor v něm v podstatě souhlasí s Putinovým viděním světa: je to klasická válka o území mezi dvěma impérii, ve které ovšem Rusko bojuje se silnějším protivníkem, tedy s USA, o vlastní přežití.
Autor nepřímo naznačuje, že ruské válečné cíle jsou vcelku legitimní ("The largest country by area on the planet has no reliable exit into the world. The most reliable route runs through the Black Sea....") a je šokován tím, že by někdo mohl uvažovat o vrácení Krymu: jeho znovupřipojení k Ukrajině dokonce označuje za "anexi". ("Some even propose to chase Russia out of Crimea ... the conquest, annexation and garrisoning of a population that doesn’t want it.").
Můžeme diskutovat o tom, jak to s Krymem nakonec dopadne, ale nelze dost dobře ustoupit z principu, že se jedná o ukrajinské území protiprávně anektované Ruskem.
Chtěl bych tady poděkovat DR za skvělou práci na téhle kauze, prosím pokračujte! A rád bych se zeptal, co se stalo s trestními oznámeními, která jste podali v r. 2020 (všeobecné ohrožení a zneužití pravomoci)?
Ale jo, to máte samozřejmě pravdu. On ten Lovelock provokuje, to je na tom vlastně pěkné. V té samé knize propaguje jadernou energetiku (celkem přesvědčivě), ovšem taky syntetické potraviny. To by teprv byla voda na mlýn všem těm, podle kterých nás má Green Deal připravit o maso.
Ale ono to není jen o zdrojích energie. Hezky o tom tuhle psal James Lovelock (vlastně už před delší dobou): nejhorší by bylo, kdyby se najednou objevil nějaký čistý a přitom neomezený zdroj energie, protože pak už by lidem v ničení planety nebránilo vůbec nic. Tady jde právě o radikální celospolečenskou transformaci, ne že budeme jezdit na elektřinu tam, kde dneska jezdíme turbodieselem.
Nechme Pavla se dovybarvit. Jak ohledně Ukrajiny, tak ohledně Tchaj-wanu
Petr Jedlička
Ten článek v NYT (je to "guest essay") dost připomíná známou iniciativu Mír a spravedlnost nebo názory J. Mearsheimera. Autor v něm v podstatě souhlasí s Putinovým viděním světa: je to klasická válka o území mezi dvěma impérii, ve které ovšem Rusko bojuje se silnějším protivníkem, tedy s USA, o vlastní přežití.
Autor nepřímo naznačuje, že ruské válečné cíle jsou vcelku legitimní ("The largest country by area on the planet has no reliable exit into the world. The most reliable route runs through the Black Sea....") a je šokován tím, že by někdo mohl uvažovat o vrácení Krymu: jeho znovupřipojení k Ukrajině dokonce označuje za "anexi". ("Some even propose to chase Russia out of Crimea ... the conquest, annexation and garrisoning of a population that doesn’t want it.").
Můžeme diskutovat o tom, jak to s Krymem nakonec dopadne, ale nelze dost dobře ustoupit z principu, že se jedná o ukrajinské území protiprávně anektované Ruskem.
Otrava Bečvy: ve Vsetíně začal „zastírací“ soud s rožnovskou Energoaqou
Jakub Patočka
Chtěl bych tady poděkovat DR za skvělou práci na téhle kauze, prosím pokračujte! A rád bych se zeptal, co se stalo s trestními oznámeními, která jste podali v r. 2020 (všeobecné ohrožení a zneužití pravomoci)?
Rakousko odmítá podvodné zařazení jádra mezi zelené zdroje, zvažuje žalobu
Adam Rektor-Polánek
Myslím, že to má být 70%, ne 40%, alespoň to tak uvádí EDF.
Klimatická politika západních elit je jen zelený nátěr na ostnatém drátě
Josef Patočka
Ale jo, to máte samozřejmě pravdu. On ten Lovelock provokuje, to je na tom vlastně pěkné. V té samé knize propaguje jadernou energetiku (celkem přesvědčivě), ovšem taky syntetické potraviny. To by teprv byla voda na mlýn všem těm, podle kterých nás má Green Deal připravit o maso.
Ale ono to není jen o zdrojích energie. Hezky o tom tuhle psal James Lovelock (vlastně už před delší dobou): nejhorší by bylo, kdyby se najednou objevil nějaký čistý a přitom neomezený zdroj energie, protože pak už by lidem v ničení planety nebránilo vůbec nic. Tady jde právě o radikální celospolečenskou transformaci, ne že budeme jezdit na elektřinu tam, kde dneska jezdíme turbodieselem.