↗

Někteří experti dokonce o korporacích hovoří jako o zákonodárcích svého druhu, protože se podle svých potřeb — nebo jako v Muskově případě podle svých osobních rozmarů — mohou rozhodnout, jakých právních systémů budou nebo nebudou součástí. Foto DonkeyHotey, Flickr

Mocnáři v časech feudalismu vždy nesli snahy o omezení své moci nelibě. Když roku 1655 zpochybnil francouzský parlament edikt Ludvíka XIV., král Francie a Navarry podle legendy odpověděl: L'état, c'est moi — „Stát jsem já“. Absolutismus ve Francii ukončila až Velká francouzská revoluce roku 1789.

Podobně jako kdysi Ludvík XIV. přistupuje dnes k snahám o zákonné omezení své moci Elon Musk. Soud v americkém státě Delaware nedávno rozhodl o zneplatnění Muskovy dohody se společností Tesla, podle níž měl obdržet odměny ve výši 56 miliard dolarů (1,3 bilionu korun). V reakci na to se Musk pokouší přesunout sídlo své firmy do Texasu s přesvědčením, že právě tam najde vstřícnější soudy.

Muskův střet zájmů

Musk se nepokouší vzepřít rozhodnutí delawareského soudu poprvé. Právě tam se odehrává většina sporů týkajících se práv obchodních společností ve Spojených státech, protože většina jich má sídlo právě zde — z daňových důvodů. Muskův odpor k zákonům a závazným právním dohodám se plně projevil už před dvěma lety, kdy se snažil vyvázat z dohody o koupi Twitteru. Transakci dokončil až právě pod tlakem soudu.