Rozdíl mezi Twitterem a Threads je pouze v tom, komu plynou příjmy z reklamy

Tomáš Znamenáček

Konkurence Twitteru od společnosti Meta získala jen za prvních pět dní od svého spuštění přes sto milionů uživatelů. V Evropě zatím dostupná není. Skutečnou alternativou není — jen soupeřením o větší zisky z reklamy a manipulaci uživatelů.

V dopise generálnímu řediteli společnosti Meta Marku Zuckerbergovi, který 6. července 2023 zveřejnil internetový zpravodajský portál Semafor, obvinil Muskův právník Alex Spiro Metu z „nezákonného zpronevěření obchodního tajemství a dalšího duševního vlastnictví společnosti Twitter“. Foto Stefani Reynolds, AFP

„Myslím, že by měla existovat aplikace pro veřejnou debatu s více než miliardou uživatelů. Twitter měl šanci se jí stát, ale nepovedlo se mu to. Snad se nám povede lépe,“ uvedl Mark Zuckerberg při spuštění Threads, nové platformy, kterou by firma Meta ráda nahradila Twitter.

Hon za ziskem a centralizace ohrožují veřejný prostor

Stojí za to zopakovat si fakta. Hlavním zdrojem příjmů Mety není veřejná debata, ale reklama, a hlavním zákazníkem platformy nejsou diskutující uživatelé, ale inzerenti. Kdyby byly oba cíle — kvalita veřejné debaty a zisk — navzájem slučitelné nebo se přímo posilovaly, bylo by vše v pořádku.

Jenže zkušenosti s velkými centralizovanými platformami ukazují pravý opak. Největší zapojení uživatelů a tedy největší zisky z reklamy neplynou z civilizované debaty, ale z kontroverzí a hádek, na kterých vydělávají platformy a na něž doplácí celá společnost. Provozovatelé platforem o tom, že se podílejí na rozdmýchávání společenských problémů a nenávisti vědí celá léta, ale drtivá většina jejich „řešení“ zůstává v rovině deklarací, protože z pohledu reklamního byznysu funguje všechno výborně.

Facebook, Twitter a další platformy nabízejí pro moderování a kultivaci veřejné debaty mnohem horší nástroje, než jaké byly v digitálním světě k dispozici před dvaceti lety. Tehdy jsme mimochodem onu „aplikaci pro veřejnou debatu s více než miliardou uživatelů“ měli — byl jí celý Internet. Mark Zuckerberg tedy zcela jistě nesní o kvalitní veřejné debatě, ale o ziscích z reklamy, jež jsou s provozováním platformy spojené a které doposud inkasoval kolabující Twitter.

Pokud tedy dnes Zuckerberg nabízí Threads jako alternativu Twitteru, zásadní rozdíl mezi oběma sítěmi bude dlouhodobě zejména v tom, komu poplynou zisky z reklamy. Téměř s jistotou můžeme očekávat, že se obě sítě budou vůči svým uživatelům chovat i nadále manipulativně. Zpočátku jim slíbí modré z nebe, a jakmile je budou mít v hrsti, začnou si tvrdě diktovat pravidla hry.

Provozovat platformy pro veřejnou debatu je zkrátka velký závazek a je zjevné, že pokud tuto zásadně důležitou společenskou funkci přenecháme víceméně bez pravidel velkým centralizovaným hráčům orientovaným primárně na zisk, dočkáme se přes navzdory jejich proklamacím jen tradiční privatizace zisku a socializace ztrát.

Potřebná decentralizace a regulace

Řešení jsou v zásadě dvě: decentralizace a regulace. Decentralizace znamená ústup od obřích centralizovaných molochů k menším navzájem propojeným ostrůvkům.

×