Autoritářské režimy se bojí svobodných informací. Útočí proto na Wikipedii
Roman VyšanskýSnahy Turecka, Ruska a dalších států o likvidaci Wikipedie dokládají, jak nebezpeční jsou pro ně občané, kteří respektují demokratické principy a umí svobodně nakládat s informacemi. Wikipedie se podobným snahám prozatím úspěšně brání.
Wikipedie je unikátní projekt, do kterého má přístup — ať už jako čtenář či editor — každý člověk s připojením k internetu. Wikipedie tak boří zeď mezi autorem a čtenářem a stírá rozdíly ve vzdělání, pohlaví či věku. Díky jejímu vnitřnímu fungování se jedná o jednu z nejdemokratičtějších platforem.
Právě systém fungování této internetové encyklopedie dokáže zamezit zásahu mocných například v podobě cenzury či pozměňování informací. To se samozřejmě nelíbí totalitním a nedemokratickým režimům po celém světě — Wikipedii plně či částečně blokuje Čína, Bělorusko, Saudská Arábie, Myanmar či Rusko, v minulosti web omezila například Venezuela, Írán či Sýrie.
Dokud Wikipedie fungovala na protokolu HTTP, mohly vlády blokovat jednotlivé články. Poté, co v roce 2015 Wikipedie přešla definitivně na zabezpečený protokol HTTPS, nebylo již možné zablokovat konkrétní heslo, a vlády se proto často rozhodly zablokovat celou encyklopedii.
Tureckou verzi zachránil až ústavní soud
Počátek blokování Wikipedie v Turecku sahá do roku 2015. Tehdy se objevily zprávy, že se turečtí vládní úředníci údajně podíleli na obchodování ropy s Islámským státem. Slovo „údajně“ je tu uvedeno záměrně, neboť tuto informaci vypustilo Rusko v období napjatých vztahů mezi Moskvou a Ankarou a doposud se nepodařilo jasně prokázat, zda tomu tak skutečně bylo. Turecko bylo nicméně mezinárodně obviněno z podpory terorismu a editoři a editorky Wikipedie tuto zprávu dopsali do hesla „Syrská krize.“
Po nezdařeném puči proti autokratickému prezidentovi Recepu Erdoğanovi v roce 2016 začala být svoboda médií v Turecku potlačována ještě více. Zablokováno je dodnes přes 400 000 webových stránek včetně sociálních sítí Facebook, Instagram či Twitter. Uvězněny byly stovky opozičních novinářů a brzy se pozornost turecké vlády obrátila i k Wikipedii. V dubnu 2017 požádala turecká vláda nadaci Wikimedia Foundation, jež sídlí v San Francisku v Kalifornii, o smazání pasáže o spolupráci mezi Tureckem a ISIS v heslech „Syrská krize“, „Státem sponzorovaný terorismus“ a „Zahraniční účast v syrské občanské válce“.