Autoritářské režimy se bojí svobodných informací. Útočí proto na Wikipedii
Roman VyšanskýSnahy Turecka, Ruska a dalších států o likvidaci Wikipedie dokládají, jak nebezpeční jsou pro ně občané, kteří respektují demokratické principy a umí svobodně nakládat s informacemi. Wikipedie se podobným snahám prozatím úspěšně brání.
Wikipedie je unikátní projekt, do kterého má přístup — ať už jako čtenář či editor — každý člověk s připojením k internetu. Wikipedie tak boří zeď mezi autorem a čtenářem a stírá rozdíly ve vzdělání, pohlaví či věku. Díky jejímu vnitřnímu fungování se jedná o jednu z nejdemokratičtějších platforem.
Právě systém fungování této internetové encyklopedie dokáže zamezit zásahu mocných například v podobě cenzury či pozměňování informací. To se samozřejmě nelíbí totalitním a nedemokratickým režimům po celém světě — Wikipedii plně či částečně blokuje Čína, Bělorusko, Saudská Arábie, Myanmar či Rusko, v minulosti web omezila například Venezuela, Írán či Sýrie.
Dokud Wikipedie fungovala na protokolu HTTP, mohly vlády blokovat jednotlivé články. Poté, co v roce 2015 Wikipedie přešla definitivně na zabezpečený protokol HTTPS, nebylo již možné zablokovat konkrétní heslo, a vlády se proto často rozhodly zablokovat celou encyklopedii.
Tureckou verzi zachránil až ústavní soud
Počátek blokování Wikipedie v Turecku sahá do roku 2015. Tehdy se objevily zprávy, že se turečtí vládní úředníci údajně podíleli na obchodování ropy s Islámským státem. Slovo „údajně“ je tu uvedeno záměrně, neboť tuto informaci vypustilo Rusko v období napjatých vztahů mezi Moskvou a Ankarou a doposud se nepodařilo jasně prokázat, zda tomu tak skutečně bylo. Turecko bylo nicméně mezinárodně obviněno z podpory terorismu a editoři a editorky Wikipedie tuto zprávu dopsali do hesla „Syrská krize.“
Po nezdařeném puči proti autokratickému prezidentovi Recepu Erdoğanovi v roce 2016 začala být svoboda médií v Turecku potlačována ještě více. Zablokováno je dodnes přes 400 000 webových stránek včetně sociálních sítí Facebook, Instagram či Twitter. Uvězněny byly stovky opozičních novinářů a brzy se pozornost turecké vlády obrátila i k Wikipedii. V dubnu 2017 požádala turecká vláda nadaci Wikimedia Foundation, jež sídlí v San Francisku v Kalifornii, o smazání pasáže o spolupráci mezi Tureckem a ISIS v heslech „Syrská krize“, „Státem sponzorovaný terorismus“ a „Zahraniční účast v syrské občanské válce“.
Wikipedie však není centralizovaná, všechny změny zde dělá komunita a ani Wikimedia Foundation, která financuje projekty této internetové encyklopedie, nemůže zasahovat bez odůvodnění do podoby jednotlivých hesel. Nemůže je ani mazat — pokud má být nějaké heslo smazáno, musí se na tom shodnout alespoň část komunity. Z tohoto důvodu Wikimedia Foundation pro Turecko problematické pasáže odmítla odstranit — a turecká vláda v květnu 2017 bez udání důvodů zablokovala všechny jazykové verze Wikipedie.
Později blokaci odůvodnila tím, že se na encyklopedii nacházejí články podporující terorismus. V reakci na tento krok spustila Wikimedia Foundation kampaň za odblokování encyklopedie s hashtagem #WeMissTurkey a nasbírala až 200 tisíc podpisů. Zároveň v roce 2019 podala žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva.
Nadace poukazovala na to, že Turecko jako signatář Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod dokument porušuje, neboť omezuje lidské právo na přístup k informacím, který je zaručen článkem 10 této úmluvy.
Evropský soud pro lidská práva případ urychleně projednal a dal Turecku půl roku na zdůvodnění rozhodnutí. Dne 26. prosince 2019 turecký ústavní soud, jedna z posledních institucí, která ještě nepodléhá zcela Erdoğanově vládě, dospěl k závěru, že blokování Wikipedie bylo protiústavní. Od té chvíle začala být Wikipedie v Turecku postupně obnovována, až byla počátkem roku 2020 kompletně zpřístupněna.
„Ani v tomto nejistém období turecká komunita nezahálela a vytvořila na 49 tisíc nových článků,“ upozorňuje Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika. Turecká Wikipedie obsahuje přes půl milionu hesel a je tak 29. největší jazykovou mutací této internetové encyklopedie.
Tažení Putinova režimu proti „speciální operaci CIA“
Jeden ze států, který v současné době blokuje všechny jazykové mutace Wikipedie, je Ruská federace. Internetová encyklopedie byla v hledáčku státu pod vedením prezidenta Vladimira Putina dlouhodobě. V roce 2012, tedy na počátku Putinova třetího funkčního období, byly v Rusku prosazeny zákony zavádějící cenzuru na internetu.
V listopadu tohoto roku vznikla na základě Zákona č.139-FZ tzv. černá listina internetových stránek. Webové stránky, které se ocitly na tomto seznamu, byly blokovány. Správcem tohoto seznamu byl Roskomandzor, ruský cenzurní úřad spadající pod ministerstvo komunikací.
Již v dubnu 2013 se na této černé listině objevilo patnáct ruskojazyčných hesel Wikipedie. O rok později pronikl na veřejnost plán ruské vlády na zavedení vlastní internetové encyklopedie. Vladimir Putin již předtím označil Wikipedii za „speciální operaci CIA“ a prezidentská knihovna se vyjádřila, že „analýza tohoto zdroje ukázala, že není schopen poskytnout informace o regionech a životě v zemi podrobným nebo dostatečným způsobem“.
Rusko vydalo na vlastní encyklopedii, která měla čerpat zejména z Velké sovětské encyklopedie, nemálo zdrojů — jak finančních, tak archivních. Plán však doposud zůstal nerealizován.
V průběhu let čelila ruskojazyčná Wikipedie větším či menším útokům od Rozkomandzoru, nicméně skutečný tlak přišel až s ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022. Již v březnu téhož roku Roskomandzor vyhrožoval vypnutím Wikipedie kvůli nezákonnému šíření informací.
V dubnu 2022 dostala ruská pobočka Wikimedia Foundation pokutu pět milionů rublů za „zveřejňování zakázaného obsahu“, což souviselo právě s invazí na Ukrajinu, kterou Rusko nazývalo „speciální vojenskou operací“. Později Roskomandzor zařadil několik hesel o invazi na černou listinu. V červenci téhož roku cenzurní úřad nařídil ruským vyhledávačům, aby pod odkazy na Wikipedii uváděli, že Wikimedia Foundation porušuje ruské zákony.
Situace se opakovala v listopadu 2022, kdy ruský soud udělil pokutu 2 miliony rublů za nesmazání hesel „Nenásilný odpor ukrajinského civilního obyvatelstva proti ruské invazi“ a „Hodnocení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022“.
Šéf ruské pobočky nadace Wikimedia Stanislav Kozlovskij uvedl, že se hodlají proti pokutě odvolat: „Stále máme poměrně silnou právní pozici, proto máme důvod věřit, že uspějeme s odvoláním proti této pokutě i pokutě udělené v dubnu.“
V prosinci 2022 byl v Bělorusku zatčen Mark Bernstein, editor ruskojazyčné Wikipedie, známější pod přezdívkou Zerkalo, a to za „šíření falešných protiruských informací“. Běloruský soud odsoudil Bernsteina ke třem letům omezené svobody. Dne 29. března 2023 byl označen lidskoprávními organizacemi za politického vězně.
Putinovo Rusko má jinou strategii než Erdoğanovo Turecko. Nejspíše chce ruskou pobočku Wikimedia dohnat k finanční tísni natolik, že nebude schopna tuto jazykovou mutaci Wikipedie spravovat. Tomu odpovídá i zatím poslední pokuta, kterou soud v Moskvě v dubnu 2023 uložil nadaci Wikimedia za to, že odmítá — a, jak již víme, ani nemůže — odstranit hesla související s válkou na Ukrajině.
Wikipedie zdarma poskytuje volný přístup k informacím bez ohledu na to, kdo vládne či dává peníze. „Za každou jazykovou verzí Wikipedie stojí dobrovolní editoři, kteří společně a každý sám tvoří její obsah a hlídají, aby obsah co nejlépe odpovídal kvalitě, kterou od encyklopedie čtenáři očekávají. To znamená důraz na neutralitu, jazykovou správnost a zejména hloubku, nezávislost a věrohodnost uváděných informací,“ vysvětluje Klára Joklová.
Občané, kteří svobodně získávají a šíří informace, jsou pro každý nedemokratický režim nebezpeční. Právě proto se autoritáři nejrůznějšího ražení a diktátorské režimy tolik bojí i svobodné encyklopedie Wikipedie.