Česká Wikipedie slaví 20 let. A je co slavit!
Roman VyšanskýČeskojazyčné Wikipedii je dvacet let a dosáhla půl milionu hesel. Článek připomíná, že projekt veřejně sdíleného vědění je jedním z vůbec nejdemokratičtějších. Editorská hierarchie platformy navíc zaručuje vysokou rezistenci vůči nepravdám.
Česká mutace jedné z nejdemokratičtějších platforem, Wikipedie, slaví letos 20 let své existence. Dvacet let fungování pak předčasně oslavila překročením počtu půl milionu článků. Je co slavit? Rozhodně. Wikipedie totiž představuje svět, v němž — slovy jejího zakladatele Jimmyho Walese — „všichni lidé mají přístup k veškerým lidským znalostem.“ A k tomuhle světu se snaží přiblížit i desítky dobrovolníků z České republiky.
Z esperanta do češtiny
Česká verze Wikipedie vznikla roku 2002, tedy zhruba rok poté, co byl tento anglickojazyčný projekt spuštěn. Stalo se tak v podstatě náhodou. Devětačtyřicetiletý Miloslav Malovec, původně prodejce elektrosoučástek a esperantista, se na jedné z konferencí seznámil s Chuckem Smithem, zakladatelem esperantské Wikipedie.
„Za týden jel do Budapešti, cestou se zastavil u mě doma a zeptal se, proč nezaložím českou Wikipedii. Protože to neumím, odpověděl jsem. Stáhl z internetu nějaký text v TXT, dal mi ho na plochu a řekl, že co je anglické, mám nechat […] ale esperanto v uvozovkách mám přeložit do češtiny, to jsou instrukce pro lidi“ líčí počátek Malovec, který se tak stal prvním českým správcem této internetové encyklopedie. Na počátku tedy nestála ohromná instituce, nýbrž jeden obyčejný člověk a nadšení.
Začátky české Wikipedie nebyly jednoduché. Hesla nepřibývala, komunita se nezvětšovala a objevily se také první spory ohledně pravopisu. Nárůst začal až po roce 2005 a až v červnu 2008 česká Wikipedie čítala sto tisíc hesel. V témže roce byla zároveň založena česká pobočka organizace Wikimedia, která si klade za cíl nejen propagaci projektů Wiki, nýbrž i propagaci a pomoc v otázkách svobodných licencí.
A tak se komunita rozrůstala až do dneška, kdy je v ČR zhruba 700 aktivních editorů a asi 100 velmi aktivních editorů (tedy lidí, kteří v průběhu měsíce provedou více než sto zásahů do stávajcích textů). A dne 21. března 2022 všichni tito lidé napsali i půlmiliontý článek.
Wikimedia se zároveň angažuje i v otázkách lidských práv. V březnu se pravidelně pořádá akce WikiGap, jejímž cílem je doplnit chybějící hesla o ženách. Existují tzv. duhové editatony (editační maratony), na nichž lidé doplňují informace o LGBTQ+ komunitě, a taktéž existuje program pro seniory, kteří psaním na Wikipedii mohou dobře trávit svůj volný čas.
Unikátní projekt
Wikipedie je unikátní projekt. Jde o encyklopedii, do které má přístup každý, kdo se připojí na internet. A to nejen jako čtenář, ale i jako editor. K budování této monumentální studnice vědomostí tak může přispět bez nadsázky každý. Wikipedie tak boří zeď mezi autorem a čtenářem a neomezuje vás zde vzdělání, pohlaví či věk. Troufám si proto říci, že se jedná o jednu z nejdemokratičtějších platforem.
Nejde přitom o žádný chaos. Existuje zde totiž funkční hierarchie, jež zaručuje, aby vše fungovalo. Správci mají největší editační práva, spočívající v tom, že po patřičné diskusi mohou mazat články či zamykat některá hesla. Revertéři a patroláři hlídají, zda nově napsané editace splňují podmínky, případně zda nejde o tzv. vandalismus, a prověření uživatelé jsou lidé, kteří již nepotřebují plnou kontrolu nad svými editacemi, neboť chápou a dodržují zásady Wikipedie.
Všichni „funkcionáři“ jsou si však v diskusích rovni. Ani správci (jakožto uživatelé s největšími editačními právy) nemají v komunitě větší hlas než obyčejní uživatelé.
Zároveň, na rozdíl od papírových encyklopedií, reaguje Wikipedie nesmírně rychle. Důkazem toho jsou například hesla odkazující ke slavným osobnostem — úprava hesla zpravidla proběhne v řádu minut po informaci jejich úmrtí. Důkazem rychlosti přispěvatelů na Wikipedii může být i současná invaze Ruska na Ukrajinu, jejíž události dokázali čeští editoři popisovat velmi rychle a objektivně (heslo bylo aktualizované co deset minut), zároveň ale také dokázali efektivně bránit dezinformacím a vandalismu.
Měli jsme tak možnost mít v řádu hodin stručné, ale přesné a aktualizované shrnutí invaze i samotných bitev či mezinárodních reakcí. A má to smysl, jen za měsíc březen bylo heslo „Ukrajina“ zobrazeno 287 tisíckrát.
Rád bych tedy české Wikipedii popřál mnoho úspěchů do dalších dvaceti let fungování, během nichž jistě přesáhne milion hesel. Bez aktivních editorů to však nepůjde. Máte-li tedy chvilku volného času, zkuste si napsat na Wikipedii krátké heslo. Nebo tam opravte chybu, která Vás štve. Protože i jeden člověk může malým kouskem přispět k rozšíření či zkvalitnění našeho vědění.