Ve středu 22. listopadu europoslanci zamítli legislativu, která měla snížit používání pesticidů v zemědělství na polovinu do roku 2030. Stalo se tak po intenzivní kampani producentů pesticidů, kteří získali na svou stranu poslance Evropské lidové strany.

Nepřesvědčilo je ani šest tisíc vědců, kteří se za tuto legislativu postavili, ani více než milion evropských občanů, kteří tak učinili podpisem iniciativy Zachraňme včely a farmáře.

Již v létě přitom lobbisté průmyslového zemědělství zásadním způsobem okleštili zákon o obnově přírody. Obojí spadá do tažení proti takzvané Zelené dohodě (Green Deal). „Pravice v Evropském parlamentu kopíruje agendu krajní pravice — a to jak v migraci, tak nově i v oblasti životního prostředí. Staví to jako dilema, kdy můžete být buďto pro přírodu, nebo pro lidi,“ říká výzkumnice Nina Hollandová z organizace Corporate Europe Observatory, která v Bruselu rozkrývá korporátní lobbing a jeho vliv na rozhodování v evropských institucích.

Evropský parlament v listopadu zamítl zákon o redukci pesticidů. Co to znamená?

Znamená to, že lobbistická kampaň vedená korporacemi produkujícími pesticidy a agroprůmyslem byla úspěšná. Ukázalo se tady jasně, jak úzká je spolupráce mezi producenty pesticidů, chemickým průmyslem, agroprůmyslem — a konzervativci z EPP (Evropská lidová strana). Političtí spojenci uvedených průmyslových odvětví jednali v jejich zájmu.

Jak se to projevilo?

První úspěch tato kampaň zaznamenala před rokem během českého předsednictví Radě EU, kdy lobbisté přesvědčili ministry zemědělství členských států, aby po Evropské komisi požadovali posouzení dopadů pesticidové legislativy. Celý proces se tím výrazně zpomalil, a nahrál tak současnému výsledku.

Úplné zamítnutí zákona ovšem bylo i tak pro mnohé nečekaným překvapením. Čekali jsme, že bude značně vykostěný, oslabený, ale že neprojde vůbec, to nás nenapadlo. Výsledek je tedy dokonalou ukázkou toho, jak funguje corporate capture — jinými slovy, jak významný politický klub v Evropském parlamentu hájí namísto zájmů veřejných zájem korporací.

Požadavek na pořízení studie o možných dopadech legislativy vznikl během českého předsednictví v Radě EU. Víme, zda se na tom naše země podepsala?

Česká republika, podobně jako nyní předsedající Španělsko, nebyla zákonu o regulaci pesticidů moc nakloněná. Rozhodně jej neposouvala konstruktivně vpřed. Nicméně oficiálně jste nebyli mezi státy, které zhodnocení dopadů vyžadovaly. České předsednictví ale nesehrálo ve snaze omezit pesticidy ani žádnou kladnou roli.

Kdo jsou vlastně nejsilnější hlasy proti Zelené dohodě a ekologickým legislativám, jako je redukce pesticidů?

V roce 2021 vzniklo šest dopadových studií, které platil sám průmysl, jehož se regulace měla dotknout. Iniciovaly je organizace jako CropLife Europe, která zastupuje producenty pesticidů, nebo Copa Cogeca, což je zas lobby průmyslového zemědělství. Ostatní byly kombinace velkých obchodníků s obilím.

Zkrátka všichni, kdo mají zájem na laciných dodávkách komodit pocházejících ze zemědělství zaměřeného na velké lány monokultur. Ti prezentovali dopadové studie a koordinovali lobbing.

Takhle vypadá lobbing v Bruselu běžně?

Producenti pesticidů tam mají své individuální vyslance pro tuto práci. Vedle toho se tyto firmy také sdružují právě v lobbistických asociacích, jako je CropLife Europe, případně Plastics Europe, která sdružuje producenty plastů. Takhle se společně zasazují za své zájmy.

Další lobbing těchto struktur se odehrává v hlavních městech členských zemí a v jejich stálých zastoupeních při Evropské unii.