Pro vládu jsou prioritou dálnice, nikoli udržitelná doprava
Karel HavlíčekZatímco opravy a modernizace silniční a železniční sítě vnímají vládní politici jako druhořadé, otevírání nových dálnic se u nich těší popularitě. Potřebujeme ale pravý opak.
Dokončení dálniční sítě do roku 2033 je prezentováno jako národní priorita. Vláda vynakládá obrovské finanční prostředky na přípravu a výstavbu nových dálnic, což má údajně přinést ekonomický růst a prosperitu.
Koncepce dálniční sítě ČR vychází z plánů 60. let minulého století a nebere ohled na aktuální kontext a mezinárodní závazky v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany klimatu. Navíc je extrémně pragocentrická, neboť do hlavního města směřuje osm dálničních radiál a po dostavbě D3 dokonce devět.
Namísto budování a modernizace tangenciálních komunikací mezi městy a obcemi mimo pražskou aglomeraci se připravuje propojení všech radiál převážně na území Prahy (dostavba D0) a zkapacitnění dálnic směrem do hlavního města. To je v naprostém rozporu s potřebou polycentrického rozvoje sídelní struktury ČR a přispívá to k prohlubování nerovností mezi Prahou a ostatními regiony.
Problematické dálniční a silniční úseky
Součástí zastaralé dálniční sítě je i několik velmi problematických dálničních a silničních úseků, které dosud nebyly realizovány, mimo jiné z důvodu technické a ekonomické náročnosti a velkého odporu části veřejnosti a ekologů. Jedná se například o severní část Pražského okruhu skrz chráněné přírodní památky a rezidenční čtvrti, středočeskou D3 přes Posázaví, D52 přes Nové Mlýny a CHKO Pálava, rychlostní silnici I/35 přes Český ráj a rychlostní silnici I/73 skrz městské části Brna.
Společným jmenovatelem těchto staveb jsou nevhodné trasování skrz chráněné přírodní oblasti, extrémně vysoké investiční a provozní náklady, sporné dopravní přínosy, existence šetrnějších a efektivnějších alternativ.
Některé z uvedených záměrů navíc vedou v těsné blízkosti hustě obydlených oblastí a představují vojenské a bezpečnostní riziko. Navzdory těmto závažným nedostatkům a zásadním výhradám ze strany spolků, odborníků a dotčené veřejnosti Ministerstvo dopravy pokračuje v jejich přípravě.
Ekonomický přínos nových silnic je iluzí
Je prokázáno, že v oblastech s vysokou hustotou silniční sítě, což je i případ ČR, má dodatečná kapacita silniční sítě zanedbatelný ekonomický přínos. Platí zde zákon klesajícího mezního užitku: každá další „jednotka“ silniční sítě má nižší užitek pro společnost.
Zato investiční a provozní náklady nových kapacitních komunikací, zejména zmíněných úseků, budou enormní. K nim je zapotřebí započítat také externí náklady silniční dopravy kvůli hluku, znečištění ovzduší, negativním dopadům na přírodu, krajinu, klima a zdraví, nehody a kolony.
Dopravní přínosy jsou rovněž velmi diskutabilní, neboť realizace uvedených záměrů sice může na některých úsecích zvýšit plynulost dopravy, ale v jiných lokalitách vzniknou nová úzká hrdla. Navíc zřejmě vyvolají další nežádoucí jevy, například výstavbu logistických hal a montoven s nízkou přidanou hodnotou a v okolí velkých měst další expanzi na autech závislých rezidenčních satelitů.
Je naprosto evidentní, že negativa problematických dálničních a silničních úseků výrazně převáží nad spornými pozitivy. Realizací uvedených záměrů by stát promrhal až stovky miliard, které by mohly být využity na smysluplnější účely ve prospěch obyvatel celé ČR.
Modernizace silniční sítě
Přestože vláda nevěnuje dostatečnou pozornost modernizaci stávající silniční infrastruktury ČR, která je ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi ve špatném stavu, některé projekty se přece jen povedly. Po mnoha letech byl dokončen obchvat Olbramovic na frekventované silnici I/3 a také obchvat Lišova a Štěpánovic, který odlehčí oběma obcím na hlavním tahu mezi Českými Budějovicemi, Třeboní a Jindřichovým Hradcem.
Významný přínos má i modernizace vybraných úseků na silnici I/27, která představuje důležité silniční spojení Ústeckého a Plzeňského kraje: do konce roku by měl být zprovozněn obchvat a most u obce Žiželice a zároveň byla zahájena stavba mostu u Plas, na který naváže 6 km dlouhý obchvat.
Další důležitou komunikací, která vyžaduje modernizaci, je silnice I/16. Letos byla zahájena stavba 1,3 km dlouhého obchvatu Jizerního Vtelna, v srpnu byl otevřen 8,5 km dlouhý obchvat Nové Paky a zároveň vybrán zhotovitel přeložky I/16 Mladá Boleslav — Martinovice.
Modernizace železniční sítě
Za pozitivní lze označit i probíhající modernizaci železniční sítě, odhlédneme-li od některých pochybení, jako je například pomalejší tempo příprav, nižší objem finančních prostředků ve srovnání s dálnicemi atd.
V létě bylo otevřeno nádraží Praha-Bubny a vlaková zastávka Praha-Výstaviště, které jsou součástí modernizace trati na letiště Václava Havla. V Praze probíhají práce na rekonstrukci Smíchovského a Masarykova nádraží. V Jihomoravském kraji probíhá například rekonstrukce železniční stanice Královo Pole a vloni v prosinci bylo zprovozněno cca 20 km modernizované tratě u Brna.
Podařilo se dokončit rekonstrukci nádraží v Plzni, v Českých Budějovicích a v Pardubicích. Ve Středočeském kraji probíhá např. optimalizace trati Karlštejn — Beroun a Mstětice — Čelákovice. Řada dalších projektů se realizuje i v ostatních krajích.
Potřebujeme změnu priorit
Začátkem roku 2025 jsme podali podrobné připomínky k návrhu koncepce Dopravní sektorové strategie, který předložilo Ministerstvo dopravy. Upozornili jsme na rozpor některých projektů s cíli udržitelného rozvoje strategických dokumentů a klimatickými závazky Prahy, ČR a EU a požadovali jsme revizi hodnocení a pořadí dopravních klastrů/projektů.
Prioritou by měly být zejména železniční projekty, modernizace stávajících úseků silnic, obchvaty obcí s vysokým podílem tranzitní dopravy a tangenciální silniční komunikace mimo pražskou aglomeraci, které přispívají k polycentrickému rozvoji ČR a zlepšují dopravní dostupnost regionů.
Naopak je zapotřebí přehodnotit zejména dálniční projekty, které posilují pragocentrický charakter dálniční sítě a budou mít významný negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví.
V oblasti dopravy je žádoucí a naléhavé investovat do modernizace stávající silniční sítě, oprav silnic v krajích a také výstavby chodníků v obcích a stezek mezi obcemi.
Klíčovou roli hraje i obslužnost veřejnou hromadnou dopravou, která by měla být prioritně podporována ze strany státu (například formou nižší DPH) a samospráv. Ušetřené finanční prostředky lze efektivně využít i v jiných oblastech, například ve školství, na zdravotní a sociální péči, pro vědu a výzkum, dostupné bydlení, obnovitelné zdroje, bezpečnost atd.
Na rozdíl od problematických dálnic tyto investice budou mít mnohem vyšší návratnost a přispějí k ekonomické prosperitě, snížení regionálních nerovností a zlepšení životního prostředí.
Jak již bylo uvedeno v některém diskusním fóru, Praha potřebuje hned dvě dálnice do Krkonoš, proto se staví D11 od Hradce Králové na Trutnov a nikoli kolem Náchoda, kde vedla stará stezka do Slezska, Polska a Pruska. Ale to píšu s nadsázkou.
Pokud jde o dálnice, zcela váznou projekty, které se Prahy netýkají, např. zcela byla opuštěna důležitá dálnice D43 Brno-Moravská Třebová, přestože je připravena již od Protektorátu a po její trase měla vést německá dálnice Vídeň-Vratislav. O dostavbě D52 nehovořím, teď se orientuje na stavbu jihočeské D3 k rakouským hranicím tak, že Pražané budou moci jet do Chorvatska po dálnici a část odvěké jantarové stezky mezi Brnem a Vídní jistě počká...
Jak řekl svého času bývalý jihomoravský hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL), "v Praze je dlouhodobě nevůle budovat dálnice ze severu na jih".
Velmi pomalu také postupuje stavba D55 kolem Moravy, která by propojila Ostravu, Olomouc a Přerov s Bratislavou a Vídní. Slíbený tunel pod Červenohorským sedlem, který shora vytvořený nepřirozený Olomoucký kraj slíbil okresu Jeseník je zcela u ledu. (Hlavně že Jeseník není pod Ostravou, ale řeči se vedou, voda teče, v Jeseníkách někdy hodně).
Poláci již chystají dostavbu dálnice od Vratislavi přes Kladsko až k hranicím s Čechami a Moravou. U nás neexistuje ani projekt navazující dálnice z Králíků do Zábřehu na Moravě, k Moravské Třebové nebo případně více na západ k Lanškrounu, aby došlo k dalšímu žádoucímu a přirozenému propojení české a polské dálniční sítě.
O železnicích bych pomlčel, je ostudou, že železnice po jantarové stezce mezi Brnem a Přerovem se zdvoukolejňuje až ve třetině 21. století, a ještě se tomu říká první vysokorychlostní trať v Česku. Že jde fakticky jen o zkapacitnění trati desítky let po jiných tazích, je velká ostuda českého státu. Zkusme si představit, že by tak Berlín postupoval v Porýní, Paříž v Okcitánii nebo Řím na trase mezi Benátkami a Milánem.