Dokončení dálniční sítě do roku 2033 je prezentováno jako národní priorita. Vláda vynakládá obrovské finanční prostředky na přípravu a výstavbu nových dálnic, což má údajně přinést ekonomický růst a prosperitu.

Koncepce dálniční sítě ČR vychází z plánů 60. let minulého století a nebere ohled na aktuální kontext a mezinárodní závazky v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany klimatu. Navíc je extrémně pragocentrická, neboť do hlavního města směřuje osm dálničních radiál a po dostavbě D3 dokonce devět.

Namísto budování a modernizace tangenciálních komunikací mezi městy a obcemi mimo pražskou aglomeraci se připravuje propojení všech radiál převážně na území Prahy (dostavba D0) a zkapacitnění dálnic směrem do hlavního města. To je v naprostém rozporu s potřebou polycentrického rozvoje sídelní struktury ČR a přispívá to k prohlubování nerovností mezi Prahou a ostatními regiony.

Problematické dálniční a silniční úseky

Součástí zastaralé dálniční sítě je i několik velmi problematických dálničních a silničních úseků, které dosud nebyly realizovány, mimo jiné z důvodu technické a ekonomické náročnosti a velkého odporu části veřejnosti a ekologů. Jedná se například o severní část Pražského okruhu skrz chráněné přírodní památky a rezidenční čtvrti, středočeskou D3 přes Posázaví, D52 přes Nové Mlýny a CHKO Pálava, rychlostní silnici I/35 přes Český ráj a rychlostní silnici I/73 skrz městské části Brna.

Společným jmenovatelem těchto staveb jsou nevhodné trasování skrz chráněné přírodní oblasti, extrémně vysoké investiční a provozní náklady, sporné dopravní přínosy, existence šetrnějších a efektivnějších alternativ.

Některé z uvedených záměrů navíc vedou v těsné blízkosti hustě obydlených oblastí a představují vojenské a bezpečnostní riziko. Navzdory těmto závažným nedostatkům a zásadním výhradám ze strany spolků, odborníků a dotčené veřejnosti Ministerstvo dopravy pokračuje v jejich přípravě.