Brno je opět nejhorším městem republiky, pokud jde o dopravní bezpečnost. Podle nejnovějšího Indexu Generali Česká pojišťovna, který sleduje závažnost nehod, se Brno již poněkolikáté umístilo na posledním, třináctém místě mezi krajskými městy.

V roce 2024 se v Brně stalo 1 839 dopravních nehod, z toho osm mělo smrtelné následky a dalších 58 skončilo těžkým zraněním. Zemřelo šest chodců, jeden řidič osobního vozu a jeden motocyklista. Každá třicátá nehoda tak končí tragédií — to je nejhorší poměr v celé republice.

Brno má radarů nula

Zatímco Praha nebo Hradec Králové snížili nehodovost až o třetinu či polovinu, Brno v ochraně zranitelných účastníků provozu stagnuje. Vedení města v čele s ODS nadále odmítá zavádět osvědčená opatření, která by bezpečnost na silnicích zvýšila, a raději zpochybňuje dopravní statistiky.

Jedním z nejúčinnějších nástrojů pro prevenci vážných nehod je automatické měření rychlosti. Podle Evropské komise vede zavedení radarů k poklesu nehodovosti o patnáct až dvacet procent. Největší účinnost přitom vykazují úsekové měřicí systémy, které sledují průměrnou rychlost vozidel na delších trasách. Tyto systémy zásadně ovlivňují chování řidičů — mnohem víc než jednorázové mobilní měření.

Příklady ze zahraničí mluví jasně. V Barceloně instalace osmi stacionárních kamer na městském okruhu snížila nehodovost o 27 procent, počet zraněných o 37 procent a počet účastníků nehod o 43 procent. Ve Velké Británii snížila průměrná úseková měření počet smrtelných a těžkých nehod o 25 až 46 procent. V Nizozemsku systém „Trajectcontrole“ snížil porušování rychlostních limitů z 10 až 15 procent na pouhé jedno až dvě procenta.

A Brno? Brno má radarů nula. Přestože už více než dva roky požadujeme zavedení měření alespoň na rizikových úsecích, ze strany vedení města se nám dostávají pouze výmluvy. V roce 2023 nám byla přislíbena studie Vysokého učení technického, která měla do podzimu téhož roku vytipovat vhodná místa měření na rizikových úsecích. Studie však nebyla dosud zveřejněna. Pokud se vůbec začne měřit, tak pouze na jediném úseku. Město se tak aktivně brání zavedení nástroje, který prokazatelně zachraňuje životy.

Místo měření rychlosti se pozornost odklání jinam — třeba k zákazu jednokolek v centru města. V důvodové zprávě se argumentuje tím, že jejich uživatelé porušují pravidla. Ale že totéž — a v nesrovnatelně vyšším objemu a s fatálními smrtelnými následky — dělají řidiči aut, už ovšem vedení města nechává v klidu.

Brněnské dopravní peklo

Brno zároveň selhává i v základních opatřeních na ochranu chodců. Odtahy aut blokujících přechody a křižovatky prakticky nefungují — zatímco v roce 2015 končil odtahem každý dvacátý přestupek, dnes je to jen každý čtyřicátý. Chodci tak denně riskují mezi zaparkovanými vozy bez výhledu pro ně i řidiče. Děti přecházejí mezi auty a město nereaguje.

Za městskou část Brno-střed jsme už v květnu 2023 požádali o instalaci ochranných sloupků na rohu ulic Jaselská a Marešova před základní školou v Bílém domě. Řidiči zde jezdí rychle, situace je nepřehledná a nebezpečná. Město přislíbilo realizaci. Dodnes se ale i přes opakované stížnosti rodičů nic nestalo.

V zahraničí se města hlásí k Vision Zero — vizi nulového počtu obětí na silnicích. Investují do bezpečné infrastruktury, kladou důraz na pěší a cyklistickou dopravu, podporují prevenci. V Brně? Dopravní peklo, kde místo prevence slyšíme o rozpočtových omezeních a provozních komplikacích.

Kromě dopadů na zdraví lidí mají nehody i ekonomické dopady. Zranění znamenají výpadky pracovní síly, ztráty na odvodech, náklady pro zdravotnictví a materiální škody. V rámci republiky zapříčinily dopravní nehody v roce 2023 ztrátu přes 146 miliard korun. Měření rychlosti tak nejen zachraňuje životy, ale rovněž šetří veřejné prostředky.

Brno musí přestat držet ochrannou ruku nad bezohlednými řidiči a konečně začít chránit nás všechny, kteří se chceme bezpečně pohybovat po městě — pěšky, na kole, veřejnou dopravou i autem.

Je proto třeba:

• zavést stacionární radary a úsekové měření,
• zajistit efektivní odtahy aut z přechodů a křižovatek,
• chránit děti nejen u škol,
• zvýšit investice do udržitelné, bezpečné dopravy,
• přesměrovat pozornost a investice tam, kde jde skutečně o život.

Bezpečně dojít domů nesmí být luxus. Každý z nás i našich blízkých by neměl obávat, že domů nedojde v pořádku. Brno může být bezpečnějším městem. Nejdřív si musí přiznat, že současný stav není normální a změna je nezbytná — a možná. Je čas vrátit Brno lidem.