↗

Dálnice prý podporují hospodářský rozvoj území, jímž procházejí. Někdy ale pozorujeme spíše pravý opak, kdy místní doplácejí na rychlejší spojení do větších sídel rušením služeb a obchodů, jimž s původní komunikací zmizeli zákazníci. Foto Česká televize.

Začátkem dubna schválila vláda studii proveditelnosti na stavbu až pěti set kilometrů nových dálnic. Znamenalo by to zábor nejméně dalších 1 375 hektarů rychle mizející půdy. Nejméně, protože když započítáme stavby všech nových dálničních přivaděčů, mimoúrovňových křižovatek, odpočivadel, benzínových pump a následnou invazi skladovacích hal a bůhvíčeho všeho ještě, moc volné krajiny v zasažených územích nezbude.

Co hůř, jmenovitě takzvaný „Okruh kolem Prahy ve vzdálenější poloze“ opět ubere ve své východní a severní části z nejúrodnější půdy v Polabí. Přitom je otázka k čemu tento třetí okruh, po vnitřním a vnějším pražském, vlastně bude. Je to až absurdní. Třeba z mého rodného Benešovska půjde k severu na Prahu vždy po pár kilometrech od sebe D3 dolním Posázavím — jestli tam Ředitelství silnic a dálnic zlomí masový a vytrvalý odpor místních, stará benešovská E55 přes Jesenici (dnes silnice II/603), pak dálniční přivaděč I/3 přes Mirošovice a teď tedy ještě ten okruh z Benešova na Divišov a přes D1 na Sázavu.

Má to prý všechno odlehčit Praze a Brnu. Spolu s vybudováním jakési jižní dálnice z Plzně na Jihlavu a logicky na Brno, propojující západní Čechy a Moravu. Dost bych se ovšem divil případnému tvrzení, že se třeba z Českých Budějovic na Jihlavu a do Brna běžně jezdí přes Prahu.

K čemu tolik dálnic?

Vůbec je problém v tom, že už se nikdo ani nenamáhá pořádně zdůvodnit, proč vlastně potřebujeme tolik dálnic a proč se tak přehlíží to otřesně jednoúčelové využívání krajiny a následné škody. Drastický úbytek zemědělské půdy je jen jedna z mnoha.

Prý podporují hospodářský rozvoj území, jímž procházejí. Důkazy toho tvrzení ovšem žádné nejsou. Nelze třeba pozorovat, že by se nějak významněji hospodářsky povznesla Českomoravská vysočina, kudy vede nejstarší česká dálnice a kde by to tedy mělo být za posledních dejme tomu třicet let nejpatrnější.

Někdy pozorujeme spíše pravý opak, místní doplácejí na rychlejší spojení do větších sídel rušením služeb a obchodů, jimž s původní komunikací zmizeli zákazníci. A někdy je ruší sami provozovatelé, jmenovitě začátkem letošního roku některé lékárny v menších městech s absurdním odůvodněním, že po otevření dálnice se snížila dojezdová doba autem pod stanovený limit a staří, nemocní a špatně pohybliví ať si tedy za léky vyrazí do větších sídel.