Být tu pro lidi, ne pro auta: rekultivace evropských měst
Elena LeddaMoudrost starosty z Pontevedry: „Už jen to, že si někdo zaparkuje svůj soukromý vůz na veřejném prostranství, je vlastně na hlavu postavené. Pokud nemáte místo pro mrazák, taky si ho přece nedáte na chodník.“
V galicijském městě Pontevedra na severozápadě Španělska je vlahý letní večer. Vzduch rozechvívá hluboký ženský hlas, doprovázející zpěvem jazzový koncert v rohu prostranného náměstí. O pár metrů dál si hlouček dospívajících kope s oranžovým fotbalovým míčem, který se marně pokoušejí chytit dvě mladší děti.
Rodina si fotí selfie a čtyři postarší dámy na nedaleké lavičce jsou pohroužené do živého hovoru. Přestávky mezi jednotlivými jazzovými skladbami vyplňuje cvrlikání ptáků, které sem přilákala zeleň kolem městské fontány.
Kdo by se podíval na fotografie Pontevedry z devadesátých let, kde se dlouhé šňůry aut v ulicích táhnou, kam až oko dohlédne, sotva by hádal, že město čeká takováto budoucnost. Ale od chvíle, kdy byl v roce 1999 zvolen starostou praktický lékař Miguel Anxo Fernández Lores, galicijské město zavádí politiku, která jde mnohem dál než k pouhému regulování automobilového provozu v ulicích. Cílem je podle jednasedmdesátiletého starosty ozdravit veřejný prostor a vrátit ho lidem.
„Když rekultivujeme veřejný prostor a zaručíme jeho všeobecnou přístupnost, vrátíme lidem autonomii,“ říká starosta. Lores, politik ze strany Galicijský národní blok (Bloque Nacionalista Galego, BNG), dnes slouží v úřadu starosty sedmé volební období a rád by znovu kandidoval do funkce i v roce 2027. V Galicii dlouhodobě vládne pravicová Lidová strana a pochází odsud řada jejích celostátních předáků, proto je místní nacionálně levicová vláda BNG v regionu spíše výjimkou.
V prosinci roku 2022 schválila španělská vláda královský dekret, který požaduje, aby všechny místní samosprávy s více než padesáti tisíci obyvateli zřídily takzvanou zónu nízkých emisí (LEZ, Low Emission Zone). Ke zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí uhlíku dekret doporučuje zavést některá opatření, jako například omezení vjezdu vysokoemisních vozidel na základě ekologické certifikace či zavedení oblastí s omezenou dopravní dostupností, kde platí osobní auta mýtné.
Španělsko přikročilo k tomuto kroku proto, aby splnilo své právní závazky vyplývající Pařížské dohody — mezinárodní smlouvy o boji proti změně klimatu —, a to více než šest let poté, co v listopadu 2016 vstoupila v platnost. Přestože Pontevedra všechny parametry kvality ovzduší stanovené ve španělském zákoně o změně klimatu (7/2021) již splňovala, městské zastupitelstvo se rozhodlo přikročit k mnohem ambicióznějšímu opatření a vyhlásilo celou oblast městské zástavby o ploše asi 490 hektarů za „zónu s omezeným dopravním provozem“.
Během svěžího slunečného odpoledne na sklonku června vzpomíná Lores ve své kanceláři v centru města, jak Pontevedra vypadala, když poprvé nastoupil do úřadu: „Působilo to tu jako skladiště aut a lidé, zvláště invalidé nebo senioři, se nemohli pohybovat po ulicích, protože všude stála auta.“
Starosta se zmiňuje také o katalánském inženýrovi Ildefonsovi Cerdà i Sunyer, který je známý zejména svou urbánní reformou čtvrti Eixample v centru Barcelony, jež má charakteristický mřížový půdorys a symetrickou strukturu. Stejně jako Cerdà i on vnímá veřejný prostor jako rozšíření prostoru domova.
Auta jako celoevropský problém
Více než 75 procent obyvatel EU žije v městských oblastech a předpokládá se, že toto číslo naroste do roku 2050 na 83 procent. Vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší je všeobecně považováno za nejzávažnější rizikový faktor pro zdraví lidí v Evropě, je omezení emisí ze silniční dopravy — která je původcem 37 procent znečištění oxidem dusíku — naprosto klíčové.
Evropská unie zahájila řadu iniciativ, aby motivovala města ke snaze o čistší a zdraví prospěšnější prostředí. Jednou z nejvýznamnějších je Dohoda pro zelená města, která vybízí města s dvaceti tisíci a více obyvateli, aby se zavázala ke zlepšením v oblastech, jako je čistota vzduchu a vody, redukce hluku, zachování biodiverzity a opatření zaměřená na přechod k cirkulární ekonomice. Iniciativa rovněž města vyzývá, aby se zapojila do širší evropské sítě, která by usnadnila sdílení zkušeností a poznatků.
Další iniciativou je mise EU Klimaticky neutrální chytrá města, která podporuje stovku měst v rámci Evropské unie a dalších dvanáct měst zapojených do programu Horizont Evropa. Cílem programu je vyvinout pilotní projekty k dosažení klimatické neutrality do roku 2030. Různá řešení a modely ozkoušené v těchto městech pak mohou sloužit jako příklad, který pomůže všem evropským městům vydat se podobnou cestou v následujících dvaceti letech — do roku 2050 se totiž Evropská unie zavázala dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů.