„K místům se vracíme, místa opětovně nalézáme. Ten, kdo nechtěně musel jednou své místo opustit, už jen velmi těžko nalézá místo jemu rovné, a pokud to jde, k tomu původnímu se nepřestává vracet. Místo není věc, jako je svetr nebo tužka, kterou můžete, pokud přestane sloužit, zahodit a nahradit ji novou. Z toho, jak urputně a vynalézavě se lidé perou za místo, na němž žijí, je zřejmé, že je považují za nedílnou součást své identity. Jako by člověk ztrátou životního prostoru ztratil sám sebe,“ píše Alastair Bonnett v knize Ztracená místa, tajná města a jiné záhady.

Jedním takovým místem, které mě svou architekturou naprosto uhranulo a za jehož záchranu se (dle Bennettových slov) peru, je Kralova vila v jihočeských Prachaticích.

Kdysi honosný prvorepublikový dům nedaleko vlakového nádraží bývá řazen k nejhodnotnějším puristicko-funkcionalistickým stavbám jižních Čech. Do dnešních dnů se dům i přes poměrně nepříznivý osud zachoval v autentické podobě, bez výraznější změny vnějšího vzhledu či vnitřní dispozice. Vila je kvalitou architektonického ztvárnění srovnatelná se špičkovými stavbami tohoto stylu v celé republice.

Nepotřebná přeložka

I přes to všechno je ale dům odsouzen k demolici kvůli plánované stavbě silniční přeložky, jejíž historie sahá až do sedmdesátých let minulého století. Od té doby se záměr víceméně nikam neposunul. Navzdory tomu, že podmínky se změnily zásadně.

Na počátku projektování měla totiž tato silnice sloužit jako plnohodnotný obchvat města, dnes už ale nesmyslně odděluje nově se rozvíjející městskou část, a tvoří tak bariéru mezi centrem a vlakovým nádražím. Prachatice se navíc neřadí mezi města, která by trpěla enormní dopravní zátěží, dopravní průzkumy a intenzita dopravy nutnost realizace přeložky také nepotvrzují.

Nabízí se tedy otázka, proč Jihočeský kraj coby investor stavby i část současného (a koneckonců i bývalého) vedení města v čele se starostou Janem Bauerem (ODS) neustále na realizaci zastaralého, nepotřebného a nijak variantně neprověřeného projektu, který navíc v roce 2022 pozbyl územní rozhodnutí, bazíruje?

O záchranu vily se se spolkem Živá vila snažíme od roku 2014. Tehdy jsme podávali žádost o prohlášení domu kulturní nemovitou památkou, a vzbudili jsme tím v našem poklidném pošumavském městečku rozruch. Ačkoli do té doby nikdo o silniční přeložce nemluvil a dle námi podávaných žádostí o informace se zdaleka nepočítalo s její realizací, najednou jsme byli ve městě nazíráni jako aktivisté, kteří žádostí o prohlášení památkou účelově blokují stavbu obchvatu, která je údajně zcela připravená.

I přes veškerou nevoli se dům památkou prohlásit podařilo, a to především díky velké podpoře akademické obce. Město Prachatice nicméně proti tomuto rozhodnutí podalo rozklad a Ministerstvo kultury ČR nakonec vyhodnotilo, že silniční přeložka je vyšší veřejný zájem než ochrana kulturního dědictví. Pokud byste očekávali, že proběhla jakákoli komplexní analýza obou veřejných zájmů, jste na omylu.

Úředníci rozhodli pouze na základě krátkého vyjádření od dopravní policie, která bez jakýchkoli pevných dat či podložené argumentace jednoduše uvedla, že dopravní situace ve městě není dobrá a přeložka by ji zlepšila. Troufám si říct, že toto tvrzení bylo účelové a v žádném případě nekorespondovalo se skutečností.

Po tom, co byla památková ochrana v roce 2016 odejmuta, se tehdejší krajští radní začali chvástat tím, že se ihned může začít s výkupem pozemků a s přípravou stavebního povolení. Byly to ale zjevně opět jen plané politické řeči, k ničemu z toho totiž dodnes nedošlo. Místo nabytí stavebního povolení nechal Jihočeský kraj v roce 2022 vypršet projektu územní rozhodnutí. V současnosti tak neexistuje žádný projekt přeložky, k dispozici je pouze studie proveditelnosti. Zaštítit vilu památkovou ochranou se však přesto nedaří.

Vivat Vila!

Kralova vila ale ani přes veškeré peripetie nechátrá. Náš spolek se o ni díky nájemní smlouvě mohl v letech 2014-2016 a od roku 2020 dodnes starat, dům i okolí udržovat a zabraňovat jeho zbytečné degradaci. Pořádáním kulturních, společenských a vzdělávacích akcí navracíme domu smysluplné využití. Jednou ročně zde probíhá multižánrový hudební festival Vivat Vila!, jehož cílem je především popularizace naší činnosti.

Akce je jakousi vilovou vlajkovou lodí, bývá každoročně řazena mezi nejlepší tuzemské alternativní festivaly a díky ní se Prachatice vždy na jeden víkend promění z ospalého městečka na živé pulzující město plné mladých lidí. V průběhu celého roku pak ve vile probíhají menší komunitní akce a za domem nově vzniká komunitní zahrada s dětským hřištěm pro trávení volného času nejen rodin s dětmi.

Snaha o záchranu Kralovy vily u mě nakonec vyústila vstupem do komunální politiky, když jsem s ostatními členy spolku v roce 2018 stála u založení hnutí nezávislých kandidátů Živé Prachatice. Letošní volební období se nám podařilo z opozičního seskupení vstoupit do koalice. Ačkoli v otázce prohlášení vily památkou nepanuje v koalici shoda, alespoň se začaly hýbat ledy ohledně toho, zda je vůbec reálné přeložku postavit tak, jak je v současnosti navržena.

Koncem loňského roku se začalo připravovat zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivu přeložky na životní prostředí (EIA), které ukázalo, že projekt silnice může mít na životní prostředí významný vliv, a je tudíž nutné vypracovat tzv. velkou EIA. Plánovaná přeložka prochází lokalitou s vysokou ekologickou hodnotou a její výstavba představuje značné ohrožení nejen společenstev jednotlivých druhů rostlin a živočichů, ale i celých ekosystémů a významných krajinných prvků.

V dotčené lokalitě se dle provedeného biologického průzkumu nacházejí jak silně ohrožené druhy živočichů (krutihlav obecný, žluva hajní, vydra říční, modrásek bahenní), tak i kriticky ohrožené druhy (mihule potoční, zmije obecná, luňák červený) a dále rostlinné druhy evidované v Červené knize (chrpa parukářka, kokrhel menší, jestřábník oranžový, zvonečník černý). Silnice také prochází biokoridorem v nivě Živného potoka.

Ideologie automobilismu

Vrátím-li se k úvodnímu Bennettově citátu o důležitosti jednotlivých míst, Kralova vila se stala nedílnou součástí prachatické identity. Dům je významnou sítí mezilidských vztahů, které nelze zpeněžit nebo na ně nazírat ekonomickým pohledem. Ačkoli je hlavním posláním našeho spolku záchrana vily, už dávno nejde jen o cihly a beton. Dům a jeho okolí představuje důležitý živý prostor, který když zachráníme, zachráníme tím i kousek našeho světa.

Těžko to ale lze vysvětlit někomu, kdo vše přepočítává jen na peníze nebo prosté hlasy ve volbách. Historie letitého tlaku na výstavbu od začátku nepotřebné a dnes již i velmi těžko realizovatelné silnice nejen odráží bídu komunální politiky, je ale v něčem symptomatická i pro situaci v celé republice. Většina tuzemských měst se totiž zcela přizpůsobila ani ne tak automobilové dopravě, jako automobilové ideologii spočívající v důsledném potlačování čehokoli komunitního, ba co hůř environmentálního.

Rozuzlení toho, jak vila dopadne, se nejspíše dočkáme V nejbližších měsících. Zatím dům stojí.