V těchto dnech probíhá demolice bývalého Kina Petra Bezruče v Místku. Brutalistní kvádr postavený v roce 1973 navrhl architekt Ivo Šlosar (*1934), který se podílel na řadě realizací nejen v Moravskoslezském kraji, mimo jiné i na návrhu Divadla Jiřího Myrona v Ostravě. Kino tvořilo výraznou dominantu urbanistického celku centra sídliště Riviéra v jihovýchodní části Místku.

S kapacitou téměř 600 míst šlo rovněž o největší sál ve městě. Budova sloužila jako kino až do roku 2008, později byla provizorně adaptována na kulturní centrum, kde se odehrávaly koncerty, folklorní akce, pěvecké soutěže a další kulturní události. Fungovala zde i kavárna nebo herna pro děti.

Projekt přestavby na multifunkční kulturní sál (architektonická soutěž proběhla v roce 2014) nebyl realizován a projekt spadl pod stůl ve prospěch dostavby nedalekého Národního domu — nakonec rovněž nerealizované.

Kino Petra Bezruče postupně chátralo a po letech bez zásadní údržby bylo definitivně uzavřeno. Prázdné místo, které vznikne jeho demolicí, má být vylito asfaltem a sloužit jako parkoviště, případně v budoucnu parkovací dům.

Absence kulturní politiky

Frýdek-Místek je statutární město, bývalo městem okresním a co do velikosti je sedmnáctým největším v České republice. V takovémto regionálním centru zarazí řídká až neexistující kulturní infrastruktura: nemá divadlo ani galerii, chybí mu odpovídající víceúčelový sál.

Kulturní život se tak z nouze soustřeďuje především do starého Kina Vlast a omezeně i do zmíněného Národního domu z konce 19. století, který slouží zejména plesům, tanečním a jiným příležitostným akcím, které nevyžadují hlediště s elevací a nejsou náročné na ozvučení. Jinak se kultura pěstuje venku a po hospodách. Diskuse o potřebě důstojného kulturního stánku ve Frýdku-Místku se vedou už přes sto let.

Když před několika lety město spolupracovalo na kandidatuře Žiliny na Evropské hlavní město kultury 2026 (nakonec vyhrál Trenčín), předpokládalo se odvážně, že se letos bude v sousedství Národního domu otevírat Nová scéna, velkorysé multifunkční kulturní centrum podle návrhu Evy Jiřičné.

Nová scéna měla tvořit jeden funkčně provázaný celek právě s Národním domem — o potřebě jeho naléhavé rekonstrukce se mluví už zhruba patnáct let — a s vedle stojící budovou bývalé Národní záložny postavené podle návrhu architekta Bohumila Hübschmanna, kterou město koupilo v roce 2017 s plánem adaptovat ji na městskou galerii.

V roce 2026 zůstává Nová scéna stále jen na papíře, Národní dům v původním stavu, pro Záložnu se po nejnutnější údržbě stále zmatečně hledá využití, i když její rekonstrukce měla začít letos. A Kino Petra Bezruče je v sutinách.

Kulturní infrastrukturu budují města od 19. století jako pozitivní externalitu a veřejnou službu — podobně jako školy, nemocnice, chodníky nebo veřejné osvětlení. Reprezentativní budovy a veřejný prostor byly pro města symbolem hrdosti, kulturnosti a úspěchu. Ve Frýdku-Místku je nemáme.

Veřejný prostor degraduje, změna k lepšímu se nerýsuje

Demolice Kina Petra Bezruče by nebyla problémem sama o sobě, kdyby byla vykoupena jakoukoli smysluplnou protihodnotou. Ale není. V dohledné době ovšem nejspíš nevznikne ani ten parkovací dům — vedení města zcela charakteristicky u všech výše zmíněných projektů neuvádí ani předpokládaný rok realizace. Zůstane u parkoviště. Nejjednodušší, nejlevnější a nejhorší řešení.

Příznačná je i demagogická komunikace ze strany vedení města. Vzpomínku, slovo uznání, připomínku dosud žijícího architekta bychom čekali marně. V oficiálních textech se stereotypně objevují slovní spojení jako „nefunkční a nadbytečné“, „chátrající a nevyužívané“. Radnice se snaží ospravedlnit demolici sugescí, že objekt je nevyužitý od roku 2008, i když jako kulturní centrum fungoval ještě předloni, a mluví o „proměně kina v parkoviště“.

Větší města obvykle disponují strategickými dokumenty, vedle jiného i víceletou strategií kulturního rozvoje. Frýdek-Místek žádnou kulturní strategii nemá — o kreativních průmyslech už vůbec nemluvě — a rozhodování v oblasti kultury se děje formou momentálních nápadů, od kterých se průběžně ustupuje, popřípadě se zase oprašují.

Aktuálně radnice intenzivně protežuje Novou osmičku — slibný projekt konverze areálu bývalé textilky v kulturní a komunitní centrum. Pozoruhodný projekt se objevil před půl rokem a získal od města dvanáctimilionovou dotaci — což je více než 40 procent částky, kterou město poskytuje vlastnímu kulturnímu zařízení. Jde přitom o soukromý projekt a soukromý majetek. Jaký bude mít podpora Nové osmičky dopad na starší kulturní plány a jaký vlastně je a má být vztah městského kulturního zařízení a Nové osmičky, která z významné části přebírá jeho funkce, radnice nevysvětluje.

Mezitím nám dál mizí kulturní infrastruktura, veřejný prostor degraduje v parkoviště a sliby o lepším příštím pro jistotu neprovází žádný letopočet. Zbourání Kina Petra Bezruče je tak jen další nahodilý krok při absenci jakékoli dlouhodobé strategie a vize. To mě jako rodáka a obyvatele Frýdku-Místku moc mrzí.