↗

Podle vyjádření brněnského radního pro sport Tomáše Aberla (TOP 09) budou všechny historické tribuny zdemolovány a zachované zůstanou pouze valy v podobě přírodního amfiteátru. Je tedy otázkou, k čemu tedy Kancelář architekta města podněty veřejnosti vlastně sbírá. Foto Zdeněk Porcal, studio Flusser

V minulém týdnu proběhla z iniciativy Kanceláře architekta města Brna komentovaná prohlídka územím za Lužánkami, určená pro širokou veřejnost. Záměrem bylo seznámit obyvatelstvo města s připravovanou proměnou této lokality, která se má odehrát formou takzvaného soutěžního dialogu. Pro sběr podnětů veřejnosti k plánované revitalizaci byla spuštěna i on-line anketa. To je záslužný postup, protože jde o výběrové řízení na rozsáhlý územní celek s množstvím zainteresovaných subjektů a lze v něm realizovat širokou škálu — často i protichůdných — programů.

Ovšem hned v úvodním textu o projektu Revitalizace území Ponavy na webových stránkách KAMu je uvedeno, že nový přístup k řešení této lokality otevírá demolice stávajícího fotbalového a lehkoatletického stadionu. Je to téma, které se do veřejné debaty města neustále vrací, aniž by bylo řádně diskutováno a zhodnoceno odbornými institucemi.

Stadion z počátku padesátých let zůstal nevyužívaný od roku 2001. Město Brno sice stadion po éře privatizace soukromými majiteli a provozovateli koupilo zpět do svého vlastnictví, nebylo však schopné vypořádat se se složitými majetkovými vztahy v jeho okolí a ikonická sportovní stavba zůstala roky opuštěná a bez údržby. Jen díky iniciativě sportovkyň, sportovců a dalších dobrovolníků se zde mohlo v roce 2015 odehrát fotbalové utkání, kterým se se svou kariérou loučil fotbalista Petr Švancara.

Byl to právě Švancara a fotbaloví fanoušci a fanynky, kteří se ozvali na jaře roku 2023 při zveřejnění záměru města stadion nerekonstruovat, ale demolovat. Jejich aktivita ovšem náhle skončila poté, co Petr Švancara z ne zcela jasných důvodů svou argumentaci zcela obrátil a za Lužánky přestal takříkajíc kopat.

Od sportovního města po ránu kladivem

Hlas odborných institucí v této debatě nezazněl žádný, přitom nejde pouze o zmíněný fotbalový a lehkoatletický stadion. Je to místo, kde se tělovýchova a následně sport rozvíjí už od dvacátých let minulého století, kdy byla takzvaná planýrka za Lužánkami využívaná jako cvičiště a konala se tu mimo jiné Zemská spartakiáda.

Od třicátých let tu město Brno začalo připravovat projekt svébytného „sportovního města“ s několika stadiony, halami a hřišti, který sice přerušila světová válka, ale v roce 1947 se podařilo slavnostně otevřít první ze stadionů, a to zimní. Tehdy byl ještě nezastřešený, nicméně se šlo o největší umělou chlazenou plochu v tehdejším Československu. Využíván byl i v měsících letních, mimo jiné pro filmový festival pracujících s kapacitou tří tisíc diváků.

↗

Spartakiáda Federace dělnických tělovýchovných jednot v roce 1922. Foto bam.brno.cz

Galerie (8)