Vláda v úterý spustila předběžnou verzi takzvaného covidpasu: digitalizovaného potvrzení o prodělání covid-19, očkování či nedávném testu. Zatím jde o několik různých cetrifikátů sloužících především jako vstupenka do restaurací a dalších provozoven či na kulturní akce.

Oproti dřívějším dokumentům fungují mezinárodně, ne však po celé Evropě. Plná verze covidpasů platných napříč Evropskou unií se má rozběhnout od července. Přesná forma u nás zatím není zřejmá.

Nový systém umožňuje stažení či vytištění jednoduchého dokumentu s QR kódem. Obsahuje jméno, příjmení a informace o daném testu či očkování.

Je k dostání přes portál Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), certifikáty mají ale výhledově vydávat i praktičtí lékaři a později pobočky CzechPoint. Přihlášení do webového rozhraní teď probíhá přes rodné číslo a občanský průkaz, případně digitální identitu — například z internetového bankovnictví.

Začalo se ve velkém: některý z certifikátů si hned první den stáhlo přes 300 tisíc lidí, zájem dokonce dočasně zahltil servery. Objevily se i jiné potíže — části přihlášených se údaje o testech i očkování alespoň zprvu nezobrazovaly správně.

Stáhnout a následně i vytisknout si lze potvrzení k PCR i antigenním testům provedeným oficiálními odběrovými místy, jedné i oběma očkovacím dávkám a infekci v posledních 180 dnech. Ta se zjišťuje skrze dřívější pozitivní test.

Stále se nepočítá s protilátkovými testy, tedy nepřímým důkazem dřívější nemoci. O testování je sice zájem a lidé s pozitivním výsledkem vědí, že se s koronavirem setkali, pokud ale při nákaze neabsolvovali PCR test, je jim to k ničemu.

U oficiálně nakažených se vcelku velkoryse prodloužila lhůta předpokládané bezinfekčnosti ze tří na šest měsíců. U těch, kteří covid-19 měli, ale úřady o nich nevědí, se naopak používá argument, podle kterého nelze z naměřených hladin protilátek určit skutečnou sílu ochrany.

Tvrzení je sice věcně správné, na druhou stranu de facto diskriminuje ty, kteří covid-19 prodělali lehce či na vlastní pěst bez lékařské pomoci — přestože je takových lidí v České republice podle odborných odhadů až několikrát více než evidovaných nákaz. Lze také namítnout, že naměřená přítomnost dlouhodobých protilátek může poskytovat lepší indicii o imunitě než pozitivní výsledek PCR testu provedeného před půl rokem.

Nastavení je zřejmě výsledkem pragmaticky-technické úvahy: obsah pilotních covidpasů vychází z databází Ústavu zdravotnických informací a statistiky, konkrétně Informačního systému infekčních nemocí. Zdravotničtí statistici sice vědí, kdy se kdo a s jakým výsledkem antigenně či PCR metodou testoval na oficiálním odběrovém místě, pochopitelně však nemají přístup k datům o tom, co lidé dělají mimo systém.

Další limitací nových certifikátů je mezinárodní platnost. Ta je sice hlavní výhodou oproti obyčejné kartičce z očkování či průkazu o provedeném testu vydávaném odběrovými místy, vztahuje se ale jen na pár zemí. České certifikáty nyní uznávají jen sousední země a dále Chorvatsko, Maďarsko a Slovinsko. Mají ovšem odlišně nastavená některá pravidla — kupříkladu co je dovoleno lidem s pouze jednou ze dvou očkovacích dávek.

Naše ministerstvo zdravotnictví analogicky pokládá za platné jen očkovací doklady vydané v České republice a partnerských zemích. To v důsledku znamená, že Čech, jemuž podali vakcínu třeba ve Francii či Spojených státech amerických, je u nás chápán jako neočkovaný, a to i kdyby dostal tutéž látku jako ve zdejším očkovacím centru.

Ministerstvo uvádí, že nemá jak ověřit platnost zahraničních potvrzení. Situaci má změnit až rozšíření covidpasů na celou Evropskou unii, potažmo i státy mimo ni, jež budou ochotné ke sjednocení pravidel.

Novinka má odstranit chaos

Podobu skutečně mezinárodně platných průkazů u nás předjímá mobilní aplikace Digitální zelený certifikát. Podle vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly se spuštění očekává k polovině června. Aplikace bude zobrazovat stejné druhy QR kódů jako stávající webový projekt, ovšem přímo v telefonu. Certifikáty půjde nadále také tisknout a nosit ve fyzické formě.

Dokument mají uznávat všechny členské země Evropské unie nejpozději od 1. července. S aplikacemi se zde počítá plošně a za podobných podmínek, byť konkrétní technické řešení je na jednotlivých státech. I cizinci tedy mají prokazovat očkování proti covid-19 QR kódem, ovšem v národně specifické aplikaci.

Přestože hlavní výhodou covidpasů bude mezinárodní platnost a evropské státy si navzájem hodlají aplikace uznávat, v každé zemi může očkování či test znamenat něco trochu jiného. Někde chápou již podání jedné očkovací dávku jako trvalou alternativu negativního testu, jinde vyžadují dokončený vakcinační cyklus — tedy obě dávky a čtrnáctidenní odstup.

Zatím se liší i přístup k dětem, do určitého věku prakticky všude osvobozených od testů a dalších podmínek. Při cestě do Německa se testuje nad šest let, na slovenských či maďarských hranicích nemusí mít test nikdo pod osmnáct, je-li v doprovodu dospělé osoby.

Nakolik se do léta podaří tato lokální pravidla sladit, není jisté. Nyní informace o možnostech vstupu na cizí území poskytuje ministerstvo zahraničních věcí v rozsáhlém seznamu.

Evropa počítá s covidpasy delší dobu, na zavedení ale existovalo hned několik pohledů. Část států požadovala, aby se součástí systému stalo právo občanů podstoupit covidový test zdarma a kdekoli na unijním území. Mělo se tak předejít diskriminaci těch, kteří se z jakéhokoli důvodu nechtějí či nemohou očkovat.

Výsledkem je kompromis, kdy se počítá s testy nikoli zdarma, ale za dostupnou cenu. Co to znamená, není zcela zřejmé. Evropská unie ovšem chce na zlevnění testů pro cestovatele přispět, v dlouhodobějším horizontu až 200 miliony eur. PCR testy mají v rámci certifikátů platit tři dny, antigenní test jeden den.

Shoda nepanovala ani na dodatečných opatřeních, jimiž lze držitele platného covidpasu zatížit — typicky jde o další test či karanténu vázanou na překročení určitých hranic. Takové povinnosti půjde i nadále vyžadovat, byť přísnost stanoví až politika jednotlivých států a jejich epidemická situace.

Karantény se očekávají hlavně tam, kde budou úřady zrovna zastavovat nové virové varianty. Z nám blízkých zemí udržení karantén požadovalo hlavně Německo.

V místních kompetencích má podle dosavadních dohod zůstat i spektrum uznávaných vakcín. O těch posvěcených Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) není sporu, především Maďarsko však masově používá i ruský Sputnik V a čínský Sinopharm.

Covidpasy nebudou zcela fér

Jak vidno, v systému se bude nejsnáze pochybovat lidem kompletně očkovaným některou z celoevropsky schválených vakcín. Potvrzuje se tak dlouhodobý trend, kdy je sice nastavován mechanismus podmiňující mnohé aktivity vakcinací, testem či dříve prodělanou nemocí, čím dál výhodnější se však stává první varianta.

Jde o logický, očekávaný postup. A dlužno říci, že postup, kterého se dlouhodobě obávali lidé odmítající očkování.

Z jejich úhlu pohledu se jedná o diskriminaci a segregační snahy. Jakkoli se výtky odpůrců vakcín často zakládají na zcestných obavách či přímo pavědě a konspiračních teoriích, zde je na místě se u námitek zastavit.

Česká sociologická data ukazují, že statisticky vyšší ochotu k očkování projevují vzdělanější a bohatší lidé, u nás zvlášť Pražané. Naopak skeptičtější či přímo proti jsou častěji nepříliš movití, zvlášť ti bez maturity. V zahraničí experti přímo uvádějí, že důvěru v očkovací programy mohou podlamovat socioekonomické nerovnosti, ale také kupříkladu rasismus.

Vzhledem k tomu, že chudší lidé jezdí do zahraničí spíše méně, čistě z hlediska korelace s nižší ochotou k očkování se nabízí obava, že nová pravidla chudší část společnosti — již tak disproporčně zatíženou protiepidemickými opatřeními — ještě více izolují a přispějí k její frustraci. Tím spíše, že neočkované čeká shánění PCR testů: v zahraničí placených, u nás teoreticky zdarma jen dvakrát měsíčně.

Na druhou stranu ale lze dodat, že očkování je pro pojištěnce bezplatné. A naprosté většině populace v něm nic objektivního nebrání.

Na sociálních sítích kolující teorie o „vakcinační totalitě“ jsou každopádně bezpředmětné. Evropský parlament předpokládá, že se covidové certifikáty zatím zavedou s roční platností. Unie digitalizované dokumenty ani nechce označovat za covidpasy — to je spíše lidově zažité pojmenování.

V pravém slova smyslu nejde o cestovní doklad. Přestože vzbuzuje vášně, objektivně cestování usnadní a hlavně zpřehlední. Zvláště kvůli riziku agresivnějších virových variant není zcela volný přeshraniční pohyb na pořadu dne.

Právní nastavení se točí ve Sněmovně

Certifikáty jako takové měla v českém právu ukotvit novela zákona o ochraně veřejného zdraví, již vláda vyslala do Poslanecké sněmovny koncem května spolu s úpravou takzvaného pandemického zákona. Opatření se mělo projednat během jediného dne ve stavu legislativní nouze, většina poslanců to však odmítla. Vláda totiž návrh nových pravidel pojala velmi zeširoka.

Například místopředseda výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák (Piráti) označil návrhy za legislativní paskvil. Podle předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL se řada úprav pohybovala na hraně ústavnosti.

Vláda tedy poslední květnový den Sněmovně předložila další úpravu zákona o ochraně veřejného zdraví, slovy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestr. za ANO) zúženou jen na technické aspekty. Text nového novelizačního pokusu je opravdu poměrně stručný. O to výrazněji v něm působí citelné rozšíření objemu osobních údajů, s nimiž mají pracovat orgány veřejného zdraví. Důvodová zpráva novely ale uvádí, že užití citlivých dat omezuje na nezbytné minimum a respektuje přísný evropský standard GDPR.

Z rozhodnutí předsedy Sněmovny se materiál zatím nachází ve zkráceném jednání bez prvního čtení. Zatím však prošel jen výborem pro zdravotnictví.

I opoziční poslanci zde ocenili, že novela prošla zestručněním. Vznášeli ale výtky vůči množství osobních údajů, jež mohou při vystavování covidových certifikátů unikat, i vůči koncepci průkazů jako takové. Olga Richterová (Piráti) se ptala, proč se vůbec vydává zákon, když se již spustilo vydávání QR kódů z centrálního portálu. Náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar argumentoval, že je zapotřebí standardizace a přesné procesní nastavení covidpasů.

Výbor neschválil žádné stanovisko. Z šestnácti poslanců vyslovilo s novelou souhlas jen pět. Šest hlasovalo proti, zbytek se zdržel.

Potíž je zřejmá: evropské certifikáty se zavádějí unijním nařízením již za necelý měsíc. To sice vejde v platnost bez ohledu na nás, od České republiky se však očekává, že nastaví konkrétní a pokud možno jednoduchý proces, kterým občané dokumenty získají.