Test, očkování nebo nedávný covid. Chystané rozvolnění naznačuje širší trend

Jan Kašpárek

Po mnoha měsících se chystá větší uvolňování proticovidových omezení. Mají se konat dříve nemyslitelné akce, byť za poměrně přísných podmínek. Základem je důraz na očkování či imunitu z prodělaného onemocnění, případně časté testování.

Míra antigenního testování dosáhla v posledním měsíci dříve nepředstavitelných met. Během všedních dnů se běžně provádí vysoko přes 200 tisíc testů. Foto dronepicr, Flickr

Příštím pondělím začíná citelné rozvolnění protiepidemických restrikcí. Za poměrně přísných hygienických opatření mají otevřít zahrádky restaurací, začnou živé kulturní akce až pro stovky lidí. Účast má alespoň teoreticky podmiňovat nedávný test, očkování nebo potvrzené prodělání covidu-19 v posledních třech měsících. Rodí se tak základy systému, který zřejmě v mírnějších variantách přetrvá delší dobu.

Zásadní změnou, byť navazující na dřívější částečné rozvolnění, je zpřístupnění rozličných aktivit jen těm, kteří mohou prokázat pravděpodobnou bezinfekčnost. „Podmínkou je, aby zákazník [na zahrádce] byl očkován nebo testován na bázi PCR/POC testů, případně samotestů nebo prodělal onemocnění covid-19,“ shrnul na Twitteru vicepremiér Karel Havlíček (nestr. za ANO). V pondělí schválené mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví vymezuje vstupenky na zahrádky či kulturní akce ve zkratce takto:

  • negativní PCR test starý nejdéle sedm dní
  • negativní antigenní test starý nejdéle tři dny, případně provedený na místě
  • očkování proti covidu-19 dokončené alespoň před dvěma týdny
  • prodělání covidu-19 během posledních devadesáti dní

Mají se držet rozestupy a hygienická opatření, na zahrádkách se naopak výslovně zakazuje produkce živé hudby, tanec i poskytování bezdrátového připojení k internetu. Zvláště poslední vysoce konkrétní opatření kontrastuje s nejistotou, jež panuje kolem kontrol. Restauratéři varují, že nejsou vymezena konkrétní pravidla, podle nichž by zákazníky mohli nutit k předkládání průkazů o očkováních a testech.

Jak velké změny se chystají, ilustrují blížící se možné počty návštěvníků kulturních akcí. Venku se sejde až 700 sedících diváků. Kapacita se po týdnu zřejmě dále zvýší a povolí se i konání v interiérech až pro 500 lidí. Pořadatele bude limitovat kapacita daného prostoru, nesmí se zaplnit více než polovina míst.

Antigenní testy zůstávají, jejich limity také

Úhelným kamenem systému budou ještě nějakou dobu antigenní rychlotesty. Havlíčkem zmiňované „POC testy“ / POCT znamenají v covidové praxi totéž. Jejich nasazení v posledních týdnech soustavně zhruba desetkrát převyšuje počty přesných PCR.

Ve vcelku horečném rozvolňování se stávají jakousi hlavní branou k relativně normálnímu životu. Jak spolehlivou, to může záviset i na rozptýlení různých nepřesností, jež kolem antigenních testů stále kolují. Část lidí si například stále myslí, že jde o testy na přítomnost protilátek. Slovo antigen znamená pravý opak — cizorodý prvek, virovou bílkovinu schopnou s protilátkami interagovat. Antigenní test zkoumá momentální přítomnost viru ve vzorku. Od toho se odvíjejí i omezení.

Nález antigenu u nakaženého závisí na fázi infekce, negativní výsledek je tedy skutečně aktuální nižší desítky hodin. A jen za předpokladu, že se test provede správně. To platí především pro rozšířené samotesty. U některých testovacích sad prodávaných k domácímu užití se v příbalovém letáku výslovně píše, že jsou určeny jen k profesionální in vitro (laboratorní) diagnostice.

Mechanicky velmi jednoduchý způsob odběru nabízejí testy ze slin. To nelze říci o další variantě, z nosu. Jde o neinvazivní metodu, která je určena i pro školy. Přesto odebírá vzorek z hloubky jednoho palce (2,5 centimetru). Stěr se má provádět třením odběrové tyčinky o sliznici, i v nemalé hloubce tedy nic zvlášť příjemného. Nejde o stěr z nosohltanu, přesto ani o pouhé šimrání vatou na kraji nosu.

Mezi částí expertů panuje podezření, že si školáci testy často neprovedou správně. Může jít o jedno z možných vysvětlení od počátku velmi nízkých počtů zachycených nákaz mezi žáky. Ty byly dokonce nižší, než kolik by jich měla způsobit statistická míra chybných výsledků.

Některé testy počítají s nenáročným odběrem skrze točení koncem tyčinky na kraji nosu. Větší manuál ministerstva školství rozdíl mezi variantami zohledňuje a předkládá podrobný návod, zatímco obecné instruktážní video téže instituce nikoli. Na tom školák sice zřejmě používá test určený ke stěru jen z kraje nosu, nedodržuje ale plně pokyn pro jednodušší testy, tedy zastrčit do nosu alespoň celou vatu odběrové tyčinky.

Samotestování může být přínosné, jen je nutné chápat limity. Pokud provádíme neinvazivní test, provádějme jej důsledně. Ani tak na jeho výsledky nelze stoprocentně spoléhat, chápe se spíše v kontextu obecně odpovědného jednání. Dřívější odborné hlasy doporučovaly na samotesty příliš nevsázet a výpravu do společnosti raději navázat na profesionální odběr ověřenou testovací sadou.

Na antigenní test se nyní lze bez poplatku vydat každé tři dny. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (nestr. za ANO) nedávno avizoval, že se zřejmě v červenci interval prodlouží. „Nějaký způsob zdarma bude existovat pro každého, ale je otázkou, jestli to bude každý týden, nebo jednou za čtrnáct dní,“ uvedl ministr. Z vyjádření vyplývá, že se lidé mají místo testů raději očkovat. Mnozí by jistě chtěli, ale v červenci budou podle všeho ještě čekat.

PCR mají zlevňovat, ale ne hned

Přesnější PCR testy se delší dobu užívají hlavně diagnosticky, při trasování a potvrzování pozitivního antigenu. Přestože některé instituce, například školy, metodu nasadily i preventivně, jde spíše o výjimku. Stát jim na PCR nepřispíval, a zavedení tak vyžadovalo nejen vůli, ale i peníze. Minulý týden vláda konečně rozhodla, že situaci změní a přesnější testy začne proplácet.

Větší nasazení omezuje logistika, místní podmínky i laboratorní kapacity. A to přesto, že se při plošném užití vsází na poolování: laboratoře tedy analyzují více vzorků naráz, jednotlivci se testují jen v případě pozitivity celého „poolu“. I PCR testy směřují ke stále méně invazivním metodám odběru, vzorky na školách se berou ze slin.

Od počátku se objevují snahy PCR zlevňovat — jak pro pojišťovny, jež test hradí při odběru na žádanku od lékaře či hygieny, tak pro jednotlivé samoplátce. Ministerstvo zdravotnictví zhruba před rokem zastropovalo cenu pro test bez žádanky na zhruba 1700 korun.

Experti soustavně vybízejí k většímu zásahu. Ten vláda chystá, zatím bez veřejně známého výhledu. Víme jen, že by náklady samoplátců měly snad klesnout až na nižší stovky korun. Babiš při nedávných interpelacích v Poslanecké sněmovně zmínil, že PCR testy chce v dlouhodobějším horizontu dokonce zdarma. V létě budou zřejmě zapotřebí pro cestování za hranice, hlavně pro tou dobou pravděpodobně neočkované děti.

Dříve nastavený cenový strop odpovídá realitě jen tehdy, kdy je samoplátce ochotný čekat na výsledek až dva dny. Za přednostní zpracování do čtyřiadvaceti hodin se platí až ke třem tisícům. A například na pražském letišti vyjde nejrychlejší PCR s výsledkem do dvou hodin a mezinárodním potvrzením na 7500 korun, podobně jako letenka do severní Afriky.

Plně očkovaných bude stále více, čeká nás hledání pravidel

Další vstupenkou do restaurací a na kulturní akce je potvrzený covid-19 v posledních devadesáti dnech. Otázka již prodělané nemoci je ale složitá. Obecně se trvalost přirozeně získaných protilátek odhaduje na tři až šest měsíců. Poslední výzkumy ukazují, že se liší i podle věku, znevýhodněni jsou starší.

Přítomnost protilátek lze objektivně zjistit testem. Zkoumají se hladiny tří imunoglobulinů (Ig). Jako první se při infekci tvoří IgA a IgM, později převládne trvalejší IgG. Prvé dvě protilátky lze využít jako nepřímý průkaz probíhající infekce, v praxi se ale u lidí se symptomy covidu-19 protilátky nezjišťují. Jako informace o dřívější nákaze se užívá IgG. Ten některá odběrová centra testují i samostatně. Cena testu na jeden typ Ig se pohybuje kolem 450 korun, kompletní test je několikanásobně dražší.

V České republice podle centrálních údajů ministerstva zdravotnictví prošlo infekcí na 1,65 milionu osob, reálně až několikrát více. Možnost vyrazit díky nedávné nemoci do společnosti bude mít v pondělí jen necelých 630 tisíc z nich. Počet bude stále nižší, skoro polovina nyní oficiálně „promořených“ o status přijde během měsíce. Naopak poroste počet očkovaných, ve druhé polovině léta snad zahrne většinu dospělé populace. Jaká v té době povládnou pravidla pro návštěvu kulturních akcí či restaurací, těžko odhadovat.

Trend je ovšem zjevný. Pomalu se zavádí systém, o němž se delší dobu hovoří pod zkratkou T-N-O (test-nemoc-očkování). Má vyvážit rizika plynoucí z postupného otevírání dalších a dalších sektorů. Stát má patřičná data o testech, infekcích i očkování potenciálně k dispozici, nabízí se tedy možnost T-N-O realizovat v digitální a snad přehledné podobě. Podle dřívějších vládních slibů by měla elektronická forma daných potvrzení vzniknout každým dnem.

Jakkoli se může nastavení práv podle epidemiologických parametrů projevit jako nepopulární a sporné (zvláště u lidí, kteří se nechtějí testovat ani očkovat), v základu jde o logický a předvídaný krok. Odborníci z Mezioborové skupiny pro epidemické situaci doporučují T-N-O při rozvolňování využít „v maximální míře“. Nynější nastavení navíc kopíruje dlouhodobější trend přípravy evropských „covidpasů“, jež v létě možná usnadní cestování přes některé hranice.

Průkazy s potvrzením o očkování se leckde mohou pojit i s dalšími výhodami. Konkrétní nastavení místních restrikcí a výjimek, jakož i pravidel pro vstup přes hranice, bude ale záviset na jednotlivých zemích Evropské unie. Nyní se o evropském očkovacím průkazu jedná, začíná se s testováním technické infrastruktury. Z nedávného rozhodnutí Evropského parlamentu vyplývá, že na covidpasy zřejmě naváže možnost bezplatného testování kdekoli v sedmadvacítce.

Nyní však máme akutnější starosti. Rozvolňování bez ohledu na zavádění T-N-O nabírá poněkud překotné tempo. To, jak důkladně od pondělí mohou a budou hospodští na zahrádkách kontrolovat průkazy o testech a očkování všech přítomných, je přitom diskutabilní. Nejen proto, že některé hospodské zahrádky jsou de facto otevřené bez ohledu na restrikce, ale i kvůli vcelku složitým podmínkám oficiálního provozu.

Pravidla jistě vzbudí sama o sobě averzi. Část společnosti vnímá testování jako bezúčelnou šikanu a jen kvůli možnosti dát si čepované pivo názor nezmění. Stejně tak je ale nemyslitelné za stávající epidemické hladiny otevřít nekontrolovaně vše. Zdá se, že zavedení pravidel podle T-N-O je ve stávající fázi epidemie sice pro racionální ukončení uzávěr nutné, v dlouhodobém horizontu bude ovšem legitimnější usilovat o co nejdůslednější potlačení viru, a tedy i o maximální prostor pro společenský život nepodmíněný zdravotnickými průkazy.