Očkování zrychluje. Vládní otevírání registračního systému je však příliš napřed

Jan Kašpárek

Proti covidu-19 se očkuje stále víc Čechů. Vláda otevírá systém dalším věkovým skupinám, nic to však neříká o reálných výhledech. I pokud se za měsíc umožní registrace úplně všem, jak slibuje premiér, nemálo zájemců si stejně počká.

Vakcinace sice citelně zrychlila a v květnu se skutečně čeká zásadní navýšení dodávek, přesto nelze čekat, že pokud se za měsíc opravdu otevře registrace všem, tak se na všechny také brzy dostane. Hlavní otázkou je, nakolik strategicky je náskok registrací před očkováním propočítán, a zda se tedy za měsíc všichni nezaregistrují, jen aby zjistili, že reálně se nic nemění a stejně musí čekat. Foto FB MZd

Očkování proti covidu-19 v České republice zrychluje, byť ne tak razantně, jak vyplývalo z dřívějších vládních slibů. Otevírají se nová velkokapacitní centra, během května se očekává podobné množství vakcín, jaké jsme dostali od začátku roku dohromady. Vyšší míra proočkovanosti se delší dobu příznivě promítá do vývoje epidemie: kompletně chráněno je přes milion Čechů, dalších 1,26 milionu dostalo alespoň jednu ze dvou potřebných dávek.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Mezi podávanými vakcínami dále zcela převládá mRNA Comirnaty (BioNTech/Pfizer). Asi desetina očkovaných dostala vektorovou AstraZenecu/Vaxzervii, podobný podíl připadá na druhý mRNA preparát, Modernu. Nově, byť zatím v pouze tisícových objemech, se podává i vektorová vakcína Johnson & Johnson/Janssen (J&J). Ta má zásadní výhodu, očkuje se jedinou dávkou.

Okruh očkovaných je stále širší. Věková hranice pro registraci na vakcinaci se má podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (nestr. za ANO) posouvat přibližně o pět let za týden. Nově jsou zahrnuti starší pětapadesáti let. Od pondělí se mohou registrovat i akademičtí pracovníci veřejných i soukromých vysokých škol a lidé pečující o vážně nemocného: tedy někoho v nejvážnějším čtvrtém či třetím stupni závislosti. Musí si ovšem vyzvednout speciální kód na místním úřadu práce. Počínaje středou se mají dostat na řadu i všichni starší padesáti let.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém nedělním internetovém pořadu Čau lidi avizoval, že by do prvního června registraci k očkování rád otevřel pro všechny, respektive od šestnácti let věku. Je to bezesporu velký plán. Tak velký, až vzbuzuje pochybnosti. Tempo očkování sice zřetelně roste a v týdenním průměru nově přesáhlo metu 55 tisíc dávek denně, do vládou dříve slibovaných 100 tisíc za den má ale stále velmi daleko.

Proto pozor na neúměrné naděje. Záměr otevřít během měsíce registraci všem zavání marketingem. Takový pocit mimoděk v Čau lidi vzbudil i sám Babiš, když vychvaloval dosavadní úspěchy vakcinačního programu následovně: „když se podíváme na statistiky, kolik procent už je naočkovaných seniorů osmdesát plus, tak je to 87,5 %, u kategorie sedmdesát plus je to 85,7 % a u kategorie 65 do 69 let je to 68,4 %“. Šlo totiž jen o ryzí hausnumera.

Podíly proočkovanosti jednotlivých skupin denně vydává ministerstvo zdravotnictví. Poslední data uvádějí něco úplně jiného než premiér. Plně naočkovaných seniorů nad osmdesát podle nich rozhodně není 87,5 %, ale 54 % (73 % alespoň jednou dávkou), plně chráněných sedmdesátníků není 85,7 %, nýbrž 32 % (69 % alespoň jednou dávkou), u poslední Babišem zmíněné skupiny je rozdíl ještě extrémnější: naočkovaných oběma dávkami není 68,4 %, ale necelá desetina (51 % má alespoň jednu dávku). V době, kdy Babiš video natáčel, bylo očkovaných ještě méně.

Očkovací tempo poněkud zrychluje. Důležité je, že se setrvale, byť relativně pomalu v mezitýdenním srovnání zvyšuje počet podaných prvních dávek, tedy otevřených očkovacích cyklů nových lidí. Graf Covdata.cz

Na mladé se reálně dostane až v létě

Vláda byla dlouhé měsíce právem obviňována, že navzdory mnoha měsícům času zanedbala přípravu souvislé a srozumitelné očkovací strategie. Celou řadu kroků provázel chaos. Mezi prioritní skupiny se do vyšších pozic protlačily různé profese, které sice mají na injekci morální i racionální nárok, ale jejich zařazení rozrušilo původní pořadí.

Logicky platí, že čím více změn se udělá, tím více jich bude následovat: pokud totiž lze mezi prioritně očkované zařadit jedno důležité povolání, pochopitelně se ozvou profesní organizace jiných sektorů, aby žádaly totéž. Výsledkem je zmatek, kdy různí lidé v různých regionech a situacích čekají na injekci odlišnou dobu. Předvídatelnosti nepřidává ani v základu logické pravidlo, podle něhož si očkovací místa — tedy i ordinace praktiků — mohou stanovit pořadí registrovaných víceméně podle libosti.

Ve složitější situaci jsou lidé s potřebou kódu od specializovaného lékařského pracoviště, například onkologičtí pacienti. Nadále jsou navíc ne zcela dostačující dodávky vakcín k praktickým lékařům. Jedná se totiž o jiné preparáty, než jaké převážně užívají očkovací centra. Ordinace mají mít nárok hlavně na jednodávkový J&J, toho je ale zatím relativně málo. Dodávky J&J se za složitých okolností zpozdily, čímž v průběhu dubna zbrzdily i plán na očkování u praktiků. Něco podobného dělá v dodávkách nespolehlivá AstraZeneca/Vaxzervia.

Vlastně se protahuje situace ze začátku jara, kdy se praktici na očkovací akci aktivně připravovali a žádali ji — přestože jim měla přidělat mnoho práce —, ale chyběly jim vakcíny. Ordinace mají přitom vytvářet očkovací platformu fungující souběžně s velkými očkovacími centry, ovšem s výhodou užšího vztahu obvodních lékařů s pacienty. Výsledkem prostojů nyní je, že na injekci od praktiků čekají tisíce osmdesátníků, zatímco, jak říká Arenberger, „v některých [očkovacích] centrech už ve frontě není nikdo“.

Rozšiřování práva na registraci k očkování vlivem více faktorů neodpovídá postupu vakcinačního procesu a předbíhá jej. Zatímco Babiš hovoří o otevírání systému pro všechny nad šestnáct let, na termín čeká téměř 50 tisíc prioritních seniorů nad osmdesát. Registrováno, ale bez objednávky na injekci, bylo k pondělnímu večeru celkem asi 427 tisíc osob. Jen Čechů z nově registrované skupiny nad pětapadesát let je více než 650 tisíc. Přes milion lidí musí v příštích týdnech dostat druhou dávku.

Vidíme tedy, že se závory otevírají, byť za nimi již čeká slušný houf. Vakcinace sice citelně zrychlila a v květnu se skutečně čeká zásadní navýšení dodávek (zhruba tři miliony dávek — podobně, jako Česká republika dostala za uplynulé čtyři měsíce dohromady), přesto nelze čekat, že pokud se za měsíc opravdu otevře registrace všem, tak se na všechny také brzy dostane. Hlavní otázkou je, nakolik strategicky je náskok registrací před očkováním propočítán, a zda se tedy za měsíc všichni nezaregistrují, jen aby zjistili, že reálně se nic nemění a stejně musí čekat.

Pokud vezmeme evropsky vytyčenou metu sedmdesátiprocentní proočkovanosti dospělé populace a budeme počítat s většinovým zastoupením dvoudávkových látek, vidíme, že i pokud by okamžitě bylo dost vakcín a podávalo se vytoužených 100 tisíc injekcí denně, daný práh bychom překročili zhruba v polovině srpna. Výpočet přímo neovlivní ani to, pro koho a v jakou chvíli se otevře rezervace. Závisí zkrátka na počtu látek a kapacitě k jejich podávání.

Dosažení sedmdesátiprocentní proočkovanosti dospělých se u nás delší dobu odhaduje na konec léta. Podobně počítá i premiér, který předminulý týden uvedl, že právě koncem srpna mají být očkovaní všichni zájemci. Do letních prázdnin vidí „velkou naději“, že se dostane na celkem 5,6 milionu z nich. Doufejme, že má pravdu.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger na návštěvě očkovacího centra nemocnice ve Slaném. Snímek vystihuje českou realitu lépe než spektakulární záběry z velkokapacitních hal. Foto FB MZd

Na podzim snad půjde očkovat i dvanáctileté

Z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že je v České republice proočkovaných i zhruba 1500 lidí mladších osmnácti let. Jde o mladé zdravotníky či vážně nemocné, kteří dostali Comirnaty coby látku schválenou pro použití od šestnácti, nikoli osmnácti let. Objevily se i občasné případy očkování mladistvých vakcínami pro dospělé. Takové situace nastanou omylem a není důvod čekat, že by vedly k něčemu zlému. Protože ale nejsou v souladu s pokyny, odpovědnost za případné vedlejší účinky padá na zdravotnické zařízení podávající injekci.

Výhledově se minimální věk očkovaných zřejmě posune. Pfizer již dříve s výbornými výsledky (relativně menší klinické zkoušky se stoprocentní statistickou účinností, bez zvláštních nežádoucích efektů) testoval podávání mRNA preparátu mladistvým mezi dvanácti a patnácti lety. Očekává se, že nasazení u dané věkové skupiny v nejbližších dnech schválí americké regulační orgány. V pondělí se očkováním adolescentů začala zabývat i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Nejde o nic zvláštního, data o očkování mladistvých jsou zapotřebí: jak kvůli ochraně jich samotných i okolí, tak kvůli vyhlídkám na dosažení celospolečenské imunity a obrany před mutacemi. Jak jsme dříve referovali, hranice pro kolektivní odolnost leží mnohem výše, než se dříve očekávalo, je tedy zapotřebí proočkovat úměrně více lidí. Ministr zdravotnictví očekává, že Čechy mladší šestnácti let půjde očkovat začátkem podzimu.

Překlad jednoduchého informačního schématu od amerických odborníků shrnutý do jedné přehledné grafiky. Některé z činností fungují v americkém prostředí trochu jinak, než je zvykem u nás, smysl je však zřetelný. Text a grafika , uspořádání a překlad DR Grafika CDC

Firmy stojící za Comirnaty i Moderna testují očkovací látky i u dětí. Přestože to může znít podezřele, jde o přísně kontrolovaný a bezpečný proces. Data z něj budou důležitá a nejde o nic zvláštního. V předběžné skepsi, již část společnosti vůči podobnému postupu projevuje, se zrcadlí dlouhodobě značný zájem o cokoli zahrnující imunitu a děti. Podobně se před časem nečekaně mnoho psalo o studii publikované Žurnálem americké lékařské asociace, která našla množství protilátek vůči SARS-Cov-2 v mateřském mléce očkovaných matek.

Bylo by přitom spíše podivné, kdyby se protilátky neodhalily. Přestup odolnosti z matky na dítě je základním principem takzvané pasivní přirozeně získané imunity. Protilátky se předávají jak placentárně, tak následně mlezivem a mateřským mlékem. Chrání novorozence, potažmo kojence během prvních měsíců života před těmi infekcemi, vůči nimž je imunní matka — ať již kvůli dřívější infekci či díky očkování.

Pro vakcinaci proti covidu-19 během těhotenství nebyla zpočátku potřebná data, byť se — mimo jiné na základě zkušeností a dílčích testů na zvířatech — očekávalo, že s ní nebude problém. Dosavadní publikovaná data očekávání potvrzují. Nově máme k dispozici studii z většího statistického vzorku otištěnou odborným časopisem New England Journal of Medicine. Výzkumníci u těhotných neodhalili žádná nebezpečí spjatá s mRNA vakcínami. Vídeň se nově dokonce rozhodla, že těhotné zařadí do prioritně očkovaných skupin.

Diskuse