Covid-19: zpomalování drží. Na pivo do hospody se ale jen tak nepůjde

Jan Kašpárek

Epidemické křivky nadále klesají. Blíží se dílčí rozvolnění restrikcí, další má v dohledné době následovat, pokud vydrží příznivý trend. Jsme na relativně dobré cestě, čekají nás ovšem mnohé výzvy. Jak jinak.

Bez ohledu na obtíže v testování se naprostá většina pozornosti nyní zaměřuje na vytoužené rozvolnění. Vláda připravila šestistupňový plán založený na parametru týdenního přírůstku nakažených ku 100 tisícům obyvatel a několika dalších hodnotách. Změny v restrikcích — tedy především postupné otevírání dalších provozoven služeb, kulturních institucí, sportovišť a podobně — budou přicházet v balíčcích. Foto FB Zdravé dětské boty Rybička

Epidemie covidu-19 v České republice pokračuje v sestupném trendu. Aktuální data stále varují před ukvapeným nadšením, dávají ovšem i konkrétní naději. Vláda představila plán rozvolňování restrikcí navázaný na další pokles epidemických křivek. Navzdory některým sporným bodům se počítá hlavně s postupným otevíráním škol. Ty zůstávají odkázané na pravidelné užívání antigenních testů, přechod ke všeobecně žádaným PCR se čeká až na prahu léta.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Počty nových případů covidu-19 nadále klesají. Týdenní medián každodenních záchytů činí 2600, podobně nízko nebyl od září. Nutno podotknout, že vždy záleží na perspektivě: to, co pro nás působí takřka rekordně dobře, by jiné země hodnotily jako předzvěst katastrofy. Epidemický trend je ale očividně příznivý, sestupnou tendenci pozorujeme od začátku března. Tempo poklesu je podle očekávání relativně pomalé, od prvních jarních dnů však stabilní.

Hlavním parametrem pro chystané rozvolňování je poměrně neintuitivní, ale o vývoji nákazy dobře vypovídající sedmidenní incidence přepočtená k počtu obyvatel. Zásadní nyní je, které kraje se dostanou pod sto nakažených týdně na 100 tisíc. Tím, že se epidemie v souladu s dlouhodobým vývojem přesunula ze západu republiky na Moravu doplněnou Jihočeským krajem a Ústeckem, se vymezila i oblast pro uvolnění restrikcí.

Zdaleka nejnižší výskyt hlásí Karlovarsko, jež covid-19 zdrtil začátkem roku: 40 nakažených týdně na 100 tisíc obyvatel. V okrese Cheb je výskyt dokonce téměř poloviční. Následuje Královéhradecký kraj (57/100 tisíc), Plzeňsko (102/100 tisíc) a Praha (116/100 tisíc). Jinde se situace liší až dvojnásobně: Zlínsko, kam se nákaza vrátila několikaměsíčním obloukem, eviduje přes 250 nově nakažených na 100 tisíc osob. Celorepublikově výskyt nákazy klesá ke 150 týdenním případům ku 100 tisícům obyvatel.

Sedmidenní incidence na 100 tisíc obyvatel podle krajů po zahrnutí dat z úterý. Vizualizace MZd / ÚZIS

Počty hospitalizovaných zákonitě klesají až s odstupem za dalšími křivkami. Poslední dny sestup zastavil pod 3200 pacienty s aktivním covidem-19. Zřetelný pokles se týká ještě pomalejších dat o lidech ve zvlášť intenzivní péči, jichž je nyní méně než 700. Jde o číslo srovnatelné s koncem listopadu. Úbytek hospitalizovaných ve velmi těžkém stavu bohužel neznamená nutně, že se uzdravili, část v důsledku nákazy zemřela.

Počty úmrtí na covid-19 ovšem také klesají. Při odečtení nekompletních dat posledních dní jde v týdenním průměru o šedesát osob denně. Evidentně se promítá očkování — alespoň jednu dávku dostaly téměř dva miliony lidí, přes 960 tisíc je chráněno kompletně. Obě injekce má za sebou více než polovina seniorů nad osmdesát let.

Souběžně s postupem očkovacího procesu pozorujeme pokles věkového průměru ve více relevantních křivkách. Novým obětem covidu-19 bylo před třemi měsíci průměrně přes osmasedmdesát let, nyní je to o asi čtyři roky méně. Průměrný věk všech nakažených klesl za stejný časový úsek o tři roky, u hospitalizovaných dokonce o téměř šest let.

Po čtvrt roce se snížil také průměrný věk hospitalizovaných na JIP, byť v poslední době se opět poněkud vrací vzhůru. Roli může hrát obzvlášť dlouhá doba, po kterou musí v nemocnicích zůstávat nejtěžší případy, průměrně spíše starší lidé.

Školy se antigenních testů jen tak nezbaví

Česká republika nadále spoléhá na relativně omezenou funkčnost antigenních testů při preventivním vyšetření asymptomatických osob. Mediánově jich minulý týden proběhlo každodenně přes 190 tisíc. Zkoušky na přítomnost antigenu mají sice svůj účel, jak jsme ale opakovaně popisovali, při využití na pracovištích i ve školách mají principiální rezervy.

Nově navíc nastal nečekaný problém: nezdařil se tendr na nákup testů pro školy, a antigenní kity tedy docházejí. Pokud se zásoby nedoplní, nejpozději do dvou týdnů dojdou úplně. Správa státních hmotných rezerv již nemá nic. Některá vzdělávací zařízení testy shánějí na vlastní pěst, pro jiná je to nemyslitelné: musela by vypisovat výběrová řízení, což náhlou nouzi nijak neřeší.

Spolu s epidemickými křivkami se snižuje i využití zlatého standardu v podobě PCR testů. Minulý týden se jich mediánově provedlo každý den 18 tisíc. Na jednu stranu to dává smysl: PCR testování se od nástupu antigenních testů používá především diagnosticky či v jiných případech důvodného podezření na infekci. Odborníci ale dlouhodobě žádají, aby se přesné testy nasadily i preventivně.

Stejně jako k antigenním, ani k PCR testům dávno není zapotřebí vcelku nepříjemný stěr z nosohltanu. Pro nasazení ve školách lze využít takzvané poolování s použitím vzorků ze slin. V takové situaci se seberou sliny více osob do jedné nádoby a analyzují se najednou. Vzhledem ke statisticky nízkému výskytu viru lze čekat, že celý vzorek bude negativní, tedy v pořádku. Pokud se objeví pozitivita, vyšetří se jednotlivci.

Výhody jsou zjevné a poukazují na ně prakticky všichni, kdo mají něco společného s testováním. Úskalím zůstává logistika: školy jsou nyní díky antigenním testům de facto kompletním testovacím místem — byť se sporným účinkem —, zatímco nasazení PCR by vyžadovalo převozy vzorků, volné kapacity laboratoří a asi čtyřiadvacet hodin na vyhodnocení výsledku. Změna by na druhou stranu umožnila snížení frekvence testování ze dvou na jeden odběr týdně.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (nestr. za ANO) dříve slíbil, že se možnostmi nasazení PCR testů bude zabývat. V nedělních otázkách Václava Moravce výhled upřesnil, PCR by mohla část škol prý začít užívat během června. Mendelova univerzita v Brně na vládní kroky nečeká a do hromadného PCR testování se pustila na vlastní pěst. Podobně postupují i některé soukromé školy.

Vzorky z PCR poolování několika brněnských soukromých škol v tamější Fakultní nemocnici u sv. Anny. Odebírají se neinvazivně, pomocí asi minutového žvýkání sterilního tamponu. Ty se po použití vloží do zkumavky, testují se po deseti naráz. Foto FB FNUSA

Plán rozvolňování nestačí, čekají další výzvy

Bez ohledu na obtíže v testování se naprostá většina pozornosti zaměřuje na vytoužené rozvolnění. Vláda připravila šestistupňový plán založený na zmíněném parametru týdenního přírůstku nakažených ku 100 tisícům obyvatel a několika dalších hodnotách. Změny v restrikcích — tedy především postupné otevírání dalších provozoven služeb, kulturních institucí, sportovišť a podobně — budou přicházet v balíčcích.

Nejblíže je nám druhý balíček, jehož zavedení se předpokládá od třetího května. Obsahuje otevření maloobchodu a „služeb péče o tělo“ (jako jsou neustále propíraná kadeřnictví) či obnovu lázeňské péče pro samoplátce. Další služby jsou navázány na týdenní incidenci 100/100 tisíc. Například zahrádky restaurací otevřou až v balíčku čtyři, při incidenci pod 75/100 tisíc. Nejzazší bod představuje šesté rozvolnění při týdenním záchytu infekce menší než 25/100 tisíc. Víme o něm jen, že „ochrana dýchacích cest a další opatření budou upřesněny“.

Na upřesnění bude bohužel dost času. Není příliš důvodů očekávat, že by pokles epidemických křivek zvlášť zrychlil. Přesto, jak upozorňují mnozí odborníci, potřebujeme vytrvat a vlnu infekcí tentokrát skutečně srazit dost hluboko, aby rozvolňování nehrozilo další katastrofou. Rychlost možného a bezpečného povolování restrikcí se odvíjí od disciplíny jak vlády, tak společnosti.

Nálada je však, velmi mírně řečeno, napjatá, a nepřidávají jí ani dílčí absurdity — nově pootevření fotbalových tribun v době, kdy zůstává zavřená nemalá část školních tříd. Navíc i takovou poněkud spornou prioritizaci provází zmatky. Fotbalové kluby se po oznámení, že mohou zaplnit desetinu kapacity stadionů otestovanými lidmi, pochopitelně začaly zařizovat k návratu části fanoušků. Na poslední chvíli však zjistily, že hlediště smí otevřít až v květnu. Natěšení příznivci musí zůstat doma, dozvěděli se to až v den zápasu.

Překlad jednoduchého informačního schématu od amerických odborníků shrnutý do jedné přehledné grafiky. Některé z činností fungují v americkém prostředí trochu jinak, než je zvykem u nás, smysl je však zřetelný. Text a grafika CDC, uspořádání a překlad DR

Navzdory takovým bizarnostem jsme na relativně dobré cestě — odmyslíme-li si fakt, že aktuální data působí příznivě hlavně proto, že jsme přivykli mnohaměsíčnímu epidemickému běsnění. Ani další klesání míry infekce však neznamená, že je vše růžové: je nutné čelit hrozbě nových virových variant i vyřešit rozličné nejasnosti do budoucna. Například standardizovat kvalitu volně dostupných testů nebo spravedlivě stanovit, jak se mají chovat očkovaní — kterých je stále více a nelze pominout, že je provází mnohem menší objektivní rizika než zbytek populace.

Jako potenciální problém se opět jeví dlouhodobější český zvyk příliš nevysvětlovat epidemiologické zákonitosti, a namísto toho vydávat rozličná, nejlépe složitá a velikým množstvím čísel prošpikovaná nařízení.

Jako možnou inspiraci srozumitelnější komunikace uzavíráme text volně přeloženým jednoduchým schématem rizikovosti různých aktivit, jež nedávno vypracovalo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. O jeho jednotlivých bodech by se jistě dalo diskutovat, klíčová však zůstává srozumitelnost. Tu bude Česká republika i v příštích měsících nesmírně potřebovat.

Diskuse