Covid-19: Křivky dále klesají, k pevné kolektivní imunitě je však daleko

Jan Kašpárek

Epidemie pokračuje v sestupném trendu. Křivky se svorně snášejí z výšin posledních měsíců, nápor na nemocnice polevuje. Vláda chystá další pootevření škol i obchodů. Vzdor příznivému vývoji je ale i teď nutné plánovat, co podnikneme dál.

Z aktuálních očkovacích plánů vyplývá, že Česká republika disponuje poměrně slušnou šancí dobrat se během léta celoevropsky vytyčeného cíle v podobě sedmdesátiprocentní proočkovanosti dospělé populace. Ten odpovídá dřívějším, v podstatě optimistickým odhadům pro hranici kolektivní imunity. Praxe bude ale dost možná složitější. Foto FB Ministerstvo zdravotnictví České republiky

Epidemie covidu-19 dále zvolna zpomaluje. Klesají všechny relevantní křivky, byť v nemocnicích stále leží tisíce lidí a o vyprázdnění intenzivní péče nelze mluvit. Chystá se další pootevírání škol. Česká republika je po prožitých katastrofách konečně na vcelku dobré cestě. Budoucnost je ale stále nejistá. Navzdory narůstající proočkovanosti lze očekávat, že populační imunity se jen tak nedobereme.

V týdenním průměru vychylovaném dolů nižším testováním o víkendech máme zhruba 2800 nových případů covidu-19 denně. Medián s vyšší výpovědní hodnotou činí necelých 3300 denně. Odhady reprodukčního čísla se po zmatcích způsobených velikonočním výpadkem dat vrátily těsně nad 0,8. Pokračuje tedy kurs pomalého sestupu, který jsme nabrali v březnu. Infekce se podle očekávání přesunula na Moravu, odkud před několika měsíci mířila naopak k západu. Širší místní ohniska v Čechách se nacházejí kolem Prachaticka a na ose Most — Děčín.

Nadále se provádí na dřívější poměry ohromné množství méně přesných antigenních testů. Centrální přehled ministerstva zdravotnictví jich ve všední dny eviduje kolem 200 tisíc denně. Pokračuje naopak sestupný trend přesných PCR — každodenní počty jen o málo překračují 20 tisíc. Vývoj odpovídá klesající míře diagnostických i trasovacích indikací. Trasování rizikových kontaktů se sice poněkud vzmohlo, sledovaných osob je ale méně.

Otázkou zůstává, kolik infekcí propadlo epidemiologickým sítem kvůli nepřesnosti testů na přítomnost antigenu. Hlášené záchyty ze škol jsou až překvapivě mizivé. Překvapivě ne proto, že by se u žáků očekávala vysoká virová zátěž, ale kvůli jednomu ze základních parametrů testovací přesnosti, specifitě. Ta zákonitě není stoprocentní, a v testovaném vzorku se tedy z logiky věci má vyskytovat určitý podíl falešně pozitivních. Ty by systém následně odhalil přetestováním PCR.

Míra pozitivity ve školách nedosahuje ani daného statistického prahu. Někteří experti upozorňují, že na první pohled příznivá zvláštnost může ukazovat na nesprávné odebírání či zpracování vzorků. Ve školách se nad rámec zavedených antigenních testů objevily i snahy zavádět přesnější, principiálně odlišné hromadné testy ze slin. Jde o posun vpřed, rozšíření ovšem závisí i na ochotě vlády podobné inovace prakticky podpořit.

Pokles epidemických křivek se s předvídatelným časovým odstupem promítá v datech hlášených z nemocnic. V nich aktuálně leží asi čtyři tisíce osob v akutní fázi nákazy, z toho zhruba 850 ve velmi těžkém stavu či zvlášť intenzivní péči. Prvý údaj odpovídá čistě číselně situaci po polovině října, kdy byli ovšem zdravotníci a celý systém nesrovnatelně méně vyčerpán mnohaměsíční dřinou.

Od zavedení testování ve firmách vylétl počet antigenních testů, často sporné kvality. Oproti tomu PCR testování víceméně stínuje vývoj epidemických křivek — nasazují se často diagnosticky či při trasování. Grafy Covdata.cz

Počet osob na intenzivní péči klesá mnohem pomaleji. Současné hodnoty nelze za nízké označit ani omylem, podobají se polovině listopadu. Nynější situace se opět liší v tom, že za sebou nemocnice mají zhruba čtvrt roku, v nichž míra zvlášť těžkých případů nikdy neklesla pod tisíc na déle než pár dní. Kolem poloviny března naopak kulminovala nad dříve nemyslitelnými dvěma tisíci.

Postupné otevírání se blíží

×