Ještě nejsme na konci. Klesání epidemických křivek může trvat velmi dlouho
Jan KašpárekŠíření covidu-19 zjevně kulminovalo, jsme ve fázi relativně pozvolného poklesu. V nemocnicích je ale stále ohromné množství lidí. Opět nám hrozí, že zpomalování epidemie potrvá velmi dlouho — dost možná déle, než jsou Češi ochotni vydržet.
Epidemie covidu-19 v České republice překonala vrchol. Zřejmě již kulminoval i počet hospitalizovaných. Situace je ale nadále extrémně vážná, počet úmrtí překročil 25 tisíc. Přinejmenším do Velikonoc se citelné uvolnění plošných restrikcí nechystá. Hodnota systému PES již vůbec nehraje roli, vláda přiznaně sleduje jen vytížení nemocnic. PES navíc zřejmě nahradí nový mechanismus, jehož základy má vypracovat nová hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
Týdenní medián každodenně nakažených činí po zveřejnění úterních dat 9702 — nejméně od osmnáctého února, kdy epidemická křivka tvarovala již třetí vrchol. Ve srovnání s minulým týdnem ale opět klesl počet provedených PCR testů na úkor antigenních, které se užívají při povinném testování zaměstnanců.
Je patrné, že epidemie prošla kulminací a začala poněkud zpomalovat. Reprodukční číslo nákazy se aktuálně odhaduje na 0,82. Je to stále mnoho. Nákaza se evidentně rozlila z někdejších regionálních ohnisek a putuje po republice. Nejvíce zachycených případů covidu-19 na počet obyvatel hlásí Jindřichohradecko, Mladá Boleslav a Česká Lípa.
Odborníci uvádějí, že hranice kontroly epidemie skrze méně agresivní postupy (testování, trasování) leží kolem sta nakažených na sto tisíc obyvatel týdně, čili maximálně 1400 nově odhalených případů denně. Jedná se o hodnotu, jakou Česká republika viděla naposledy na začátku podzimní vlny v první polovině září. Nevykazuje ji ani jediný okres. I Chebsko, kudy se virus v posledních měsících drtivě prohnal a vyvolal přísnou uzávěru, má stále v přepočtu na 100 tisíc obyvatel týdně zhruba 200 nakažených.
Proč lidé leží v nemocnicích? Tomu neuvěříte
Zatímco se počet nově nakažených mírně snižuje, kulminace počtu hospitalizovaných teprve doznívá. Jde o očekávatelný jev, křivka nejvážnějších případů odráží šíření viru až s odstupem a v širším časovém rámci. Obecně řečeno: čím horší parametr, tím setrvačnější. Ministerstvo zdravotnictví k pondělku evidovalo v nemocnicích 8545 aktivních případů covidu-19, z toho 1953 v těžkém stavu či v obzvlášť intenzivní péči.
Pro srovnání: v nejhorší fázi podzimní vlny jsme měli asi 8100 hospitalizovaných a 1200 velmi těžkých případů. Nynější výrazně horší zatížení intenzivní péče je dáno nejen samotným zlým vývojem epidemie, ale i tím, že se nemocnice vlastně nikdy neuvolnily. Počty nejhůře nemocných se na úrovni srovnatelné či překonávající podzim drží de facto od začátku roku.
„Zátěž nemocnic dále zvyšuje fakt, že dvacet až pětadvacet procent pacientů vyléčených z covidu-19 vyžaduje pokračující nemocniční péči, včetně péče vysoce intenzivní (jsou mladší, leží v nemocnici déle, méně jich zemře),“ konstatují nedávné podklady ministerstva zdravotnictví a ÚZIS, jež má Deník Referendum k dispozici.
Kapacity lůžkové péče jsou podle centrálního portálu stále vypjaté do krajnosti. Některé kraje včetně Prahy na ARO a JIP evidují řádově jen jednotky volných takzvaně covid+ míst. Zdravotníci posílení o dobrovolníky i vojáky řeší české epidemické selhání na odděleních narychlo proměněných v „covidária“ téměř půl roku. Kromě fyzického vyčerpání z nekonečných směn narůstá i psychická únava — zvlášť tam, kde lidé dříve prakticky neumírali, zatímco nyní covid-19 zabíjí jednoho pacienta za druhým.
Podle dat ÚZIS je mezi těmi, kteří se na jednotky intenzivní péče dostávají, dvaadvacet procent mladších šedesáti let. Navzdory populární teorii, podle níž se jedná jen o extrémně obézní osoby s množstvím chronických problémů, více než polovina dotyčných obezitu nemá. Největší zastoupení mají lidé s nadváhou, a to pětatřicet procent.