Nouzový stav se opět prodlouží. Stávající opatření vesměs vydrží do 11. dubna
Jan KašpárekPoslanecká sněmovny umožnila vládě další prodloužení nouzového stavu o čtrnáct dní. Ještě dříve se má zrušit omezení pohybu uvnitř okresů. Debata i tentokrát trvala celý den, obešla se ovšem bez větších incidentů.
Poslanci vládní koalice a KSČM schválili další prodloužení nouzového stavu, tentokrát do neděle 11. dubna. Stejně dlouho mají trvat stávající restrikce.
Současně ale prošlo několik úprav: například omezení pohybu uvnitř okresů má z vůle Sněmovny skončit ještě před nouzovým stavem, nejpozději 6. dubna. Počítá se i s otevřením mateřských škol do 12. dubna či s povolením farmářských trhů. Koaliční a komunističtí poslanci naopak odmítli zveřejnit smlouvy uzavřené během nouzového stavu.
„Hlavním důvodem, kvůli kterému budeme žádat o prodloužení nouzového stavu, je uzávěra okresů. Ostatní lze zajistit pandemickým zákonem. Když se vše bude vyvíjet tak, jak si přejeme, uvolnění pohybu by mohlo nastat po Velikonocích,“ předeslal na ranní tiskové konferenci ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestraník za ANO).
Podobně se ve Sněmovně vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO). „Určitě si po Velikonocích sedneme na vládě a na základě celkové situace — a jsem přesvědčen, že jde správným směrem — oznámíme nějaké termíny návratu do škol a další věci, které by měla vláda jednotně odsouhlasit, komunikovat — a samozřejmě to nejdůležitější, dodržet. Proto je důležité, abychom to tentokrát nezpackali,“ apeloval na poslance. Doufá, že prodloužení nouzového stavu do konce dubna by bylo poslední.
Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) vládní žádost tradičně zkritizovala s odkazem na vcelku nedávné přijetí pandemického zákona a údajnou nepotřebnost uzávěry okresů. „Nouzový stav je v tuto chvíli zastírací manévr, fíkový list vlády. Lidé ho nepotřebují k tomu, aby se mohli efektivně bránit proti viru. Potřebuje jej jen vláda, aby se mohla tvářit, že něco dělá,“ shrnul výtky předseda ODS Petr Fiala.
Uvedl, že konec nouzového stavu by neznamenal divoké rozvolňování. Přesto žádal i úpravy konkrétních nařízení, jež spolu s dalšími poslanci pokládá za absurdní: povinnosti nosit respirátor i na ulici, kde nikdo jiný není, či zmíněný zákaz bezdůvodného cestování mimo okres. Namísto toho opozice chce například rychlejší očkování, zvýšení kompenzací pro podnikatele, předložení souvislé protiepidemické strategie i zlepšení dostupnosti protilátkových testů.
Vláda omezení pohybu mezi okresy hájí jako funkční. „Nastal pokles mobility, snížení cestování do rekreačních oblastí a shromažďování tam,“ uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) s tím, že princip uzávěr regionů při vyšším výskytu nákazy existuje i v sousedních zemích. Stejně se vyjádřil i Blatný a odkázal na podpůrný názor expertů — paradoxně prý stejných, s nimiž konzultuje postup opozice. Konkrétní jména ale nezazněla.
Zaorálek zdůraznil, že Česká republika musí restrikce vydržet, dokud se epidemické křivky konečně nepodaří stlačit. „Pro kulturu je docela hrozná představa, že to [zpomalování] nedotáhneme do konce, že nedobrzdíme,“ řekl s tím, že nebýt nakažlivějších mutací SARS-Cov-2, nynější kritická situace by nenastala. „Nakažlivost [virové varianty B.1.1.7] nám rozmetala modely na kusy,“ uvedl.
Znovu rozhodla KSČM
Opozice komunisty opakovaně obviňovala, že ochotu přispět k prodloužení nouzového stavu pokoutně směňují za podporu ruské vakcíny Sputnik V či vládní ochotu ke kompromisu v debatě o zapojení moskevského Rosatomu do rozšíření Dukovan. KSČM všechny spekulace odmítla.
Podporu nouzového stavu zdůvodňuje jak epidemickou situací, tak svou averzí k pandemickému zákonu — pokládá jej za paskvil schválený na politickou objednávku pravice. Strana ovšem při minulých jednáních o nouzovém stavu za Sputnik V otevřeně bojovala do té míry, že žádala sesazení ředitelky apolitického Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Komunističtí poslanci hlasovali podle doporučení svého výkonného výboru. Zdeněk Ondráček (KSČM), který avizoval, že pro delší nouzový stav ruku nezvedne, se z jednání omluvil.
Spory o antirouškařskou budku a obstrukce SPD
Oproti minulým jednáním debata proběhla bez větších roztržek. Kritika se držela v mezích alespoň formální slušnosti. Větší pozdvižení nevzbudili ani poslanci odmítající nosit respirátory v čele s Lubomírem Volným (JAP), toho času obestavění na státní náklady plexisklem.
Netradiční instalace chránící ostatní zákonodárce před kapénkami bývalých členů SPD ale stále vzbuzuje kritiku, mimo jiné od předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Ta uvedla, že by Sněmovna měla rouškové vzbouřence alespoň vyzvat, aby plexisklo za třicet tisíc korun zaplatili.
Ostřejší a zmatený spor vypukl kolem půl šesté. SPD se rozhodla zdržet hlasování o nouzovém stavu obstrukcemi v podobě dvouhodinové přestávky k poradě poslaneckého klubu. Jak připomenul předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), na přestávku k jednání klubů neexistuje formální nárok. Jednací řád ji nevymezuje, přestože je dlouhodobým zvykem žádostem vyhovět.
Okamura navíc prohlásil, že jeho politické hnutí se o ničem radit nepotřebuje, jen chce neobvykle dlouhou pauzou ostatní přimět, aby se zamysleli nad jeho argumenty. Ostatní poslanecké kluby zdůraznily, že se nad apely SPD zamýšlet nepotřebují, hodlají ale respektovat sněmovní kulturu a zjevně bezúčelnou přestávku strpět. Mnozí politici nicméně podotkli, že bez ohledu k názoru na nouzový stav s obstrukcí nesouhlasí.
Předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku rozmar rozhořčil natolik, že implicitně označil předsedu SPD za „Pitomia“. Po výtkách několika kolegů se ovšem veřejně omluvil a uznal, že bude nepsané právo k přestávce respektovat. Tou dobou předsedající předseda komunistů Filip situaci nakonec vyřešil pragmaticky — Okamurovu pauzu vyhlásil alespoň tak, aby do dvou hodin zahrnul i zhruba půlhodinovou planou debatu.
O dalším vývoji rozhodnou Velikonoce
Epidemie stále zuří, byť panuje shoda, že šíření SARS-Cov-2 zpomaluje. Nemocnice ke čtvrtku evidovaly asi osm tisíc pacientů s aktivním covid-19, další potřebují léčbu kvůli bezprostředním následkům nemoci.
V intenzivní péči či velmi těžkém stavu se nachází téměř 1900 lidí, do letošního března bezprecedentní počet. Sedmidenní medián každodenně zachycených případů klesá k osmi tisícům. Snižuje se i reprodukční číslo, nyní na 0,81. Kvůli covid-19 umírá v týdenním průměru téměř 180 lidí denně.
Odborníci varují, že situace stále neumožňuje zásadní změny restrikcí. Expertní Iniciativa Sníh za žádoucí hranici, pod níž je možné epidemii kontrolovat méně invazivními metodami, označuje 100 týdně nakažených na 100 tisíc obyvatel, tedy zhruba 1400 nových případů denně. Z prostého propočtu reprodukčních cyklů vyplývá, že Česká republika takové úrovně kolem Velikonoc, ba ani bezprostředně po nich, zdaleka nedosáhne.
Vědci z Mezioborové skupiny pro epidemické situace doporučují, aby vláda pro příští týden umožnila firmám kompenzované pozastavení provozu. „[Skupina] se shoduje na nutnosti nerozvolňovat v nejbližší době současná omezení, pokud by nárůst kontaktů mezi lidmi způsobený rozvolněním nebyl kompenzován omezením pracovních kontaktů nebo jiným způsobem,“ píší odborníci.
Panuje obecná obava, že Velikonoce nemalá část veřejnosti využije k cestování a nejrůznějším oslavám bez ohledu na konkrétní podobu zákazů. Marek Benda (ODS) ve Sněmovně varoval, že Pražané — uzavření na mnohem větším území než zbytek republiky — budou chtít ven, a pokud to nepůjde jinak, vyrazí do již nyní poměrně plných parků. „Buď budou konflikty na hranicích Prahy, nebo budeme mít nakonec problém v Praze,“ varoval poslanec žijící v Nuslích.
Kontroval mu Liberečan Jiří Bláha (nestr. za ANO). Riziko podle něj tkví naopak v cestách lidí z větších měst na venkov, kde dotyční následně ignorují veškeré restrikce. „Běžte se podívat na Sychrov, běžte se podívat na Ještěd, na všechna místa, která jsou běžně hojně navštěvovaná… Nikdo tam nedodržuje nic,“ řekl.
Pražanům se zatím na návrh Spolu umožní alespoň jezdit do Středočeského kraje. Opozice i místní argumentují, že jsou střední Čechy s Prahou úzce propojené.
