Domácí zvládání covidu-19: zapomeňte na ivermektin, sežeňte si oxymetr
Jan KašpárekNový koronavirus se stále prohání populací. Přestože se občas hovoří o údajně převratných lécích, základ ke zvládnutí nemoci se zvláště nemění. Jsou zde však mnohá doporučení, jež navzdory ročnímu trvání pandemie zůstávají opomenuta.
Covid-19 v České republice prodělaly řádově miliony lidí: zřejmě výrazně více, než činí milion a půl evidovaný ministerstvem zdravotnictví. Naprostá většina z nich se s nemocí vypořádala doma. Nákaza sice dlouhé měsíce devastuje zemi a zabila 25 tisíc Čechů, na individuální úrovni ale často probíhá jako nikterak dramatické onemocnění. Samoléčba i tak nese významná specifika. Covid-19 totiž není chřipka a snadno se vymkne kontrole.
Fámám o zázračných lécích navzdory je nutno zopakovat: ověřený lék na covid-19 v současné době neexistuje. Laicky si ordinovat preparáty určené k něčemu jinému — typicky antiparazitika — je potenciálně nebezpečné.
Některá léčiva se nasazují coby prevence konkrétních problémů spjatých například s oběhovým systémem. Jejich užití doporučuje lékař, se kterým by se (nejen) zvlášť rizikoví pacienti měli při nákaze poradit. Na dálku, neřekne-li jinak. Kvůli receptům není nutné nikam chodit, běžně se posílají formou SMS.
Kdo by si měl při léčbě doma dát pozor především? Na obecné rovině platí, co se říká takřka od počátku pandemie: rizikovým faktorem je vyšší věk, nadváha, cukrovka, chronické obtíže s plícemi, srdcem, oběhem či krví obecně, imunitou, ledvinami a tak dále. Extrémně nebezpečná jsou v kombinaci s covidem-19 některá vrozená onemocnění: Downův syndrom, cystická fibróza, srdeční vady, neuromuskulární nemoci zasahující dýchací systém.
Když to jde lehce
Domácí léčba covidu-19 se zaměřuje na klid, dostatek spánku a tlumení symptomů. Nejde o nic zvlášť speciálního. Vysoké a trvající horečky se sráží běžnými antipyretiky, případně obklady. U léků je nutné dodržet doporučené dávkování, u obkladů postupovat uměřeně. Tedy nepůsobit si teplotní šoky a nechladit nemocného, který má studené končetiny či zimnici.
Zvýšená teplota sama o sobě není problém. I horečka je v základu léčebný mechanismus, byť fyzicky náročný a při vyšších úrovních přímo nebezpečný. Sahat po paralenu má smysl hlavně tehdy, když je teplota znepokojivě vysoko a nechce se jí zpět.
Stejně jako u jiných onemocnění se doporučuje hlavně dostatečně pít výhradně nealkoholické tekutiny a přijímat dost živin. Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti zmiňuje zejména pochutiny bohaté na zinek a vitaminy C i D. Tyto i další látky lze, byť samozřejmě v rozumné míře, doplňovat uměle. Covid-19 se tím přímo nevyřeší, jeho průběh se však zmírní.
V případě déletrvajících zažívacích problémů, průjmů a zvracení hrozí dehydratace i nedostatek živin. Ztráty lze vyvažovat rehydratačními přípravky (například Rehydrolem) i vysokoenergetickou tekutou výživou.
Proti suchému i vlhkému kašli mohou pomoci některé volně prodejné léky. Konkrétní značky preparátů vyjmenovává Společnost všeobecného lékařství zde. Dodává, že je lze kombinovat: léky usnadňující vykašlávání se ale neberou večer, komplikovaly by spánek zahleňováním. Na noc jsou naopak vhodné přípravky proti suchému kašli.
Kromě oficiálních preparátů se nevylučuje ani použití přírodních prostředků: například extraktu z pelargonia sidoides (africký druh muškátu, extrakt je známý pod obchodní značkou Kaloba), jitrocelového sirupu či „čajů“ z lipových či bezových květů. Opět platí, že koronavirus ničím z toho přímo nepřemůžete.
Jak píší pražští záchranáři, „pokud vás trápí kašel, bude se vám lépe stonat v polosedě než vleže a spát lépe na boku než na zádech. Na kašel a potíže s dýcháním zpravidla pomůže také časté větrání v místnosti a stažení teploty na radiátoru, případně zvlhčení vzduchu v místnosti.“ Může pomoci i poloha na břiše. Ač je to poněkud neintuitivní, otočení dolů uvolňuje určité plicní partie a asi desetiminutové klidné dýchání v lehu na břiše se doporučuje i jako součást dechových cvičení přispívajících ke zvládnutí respirační infekce.