Další a další státy začínají očkovat ruskou vektorovou vakcínou Sputnik V (čteno „sputnik vé“). V Evropě ji podává například Bělorusko, Černá Hora, Maďarsko či Srbsko. Dále ve světě produkt moskevského Gamalejova výzkumného institutu najdeme hlavně v chudších zemích globálního Jihu.

Na Západ, tedy mezi státy, jež světu vykoupily zásoby nejmodernějších a nejúčinnějších mRNA vakcín, Sputnik V nepronikl. Evropská unie čeká na posouzení látky svou Agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Kdy se verdiktu dočkáme, není zřejmé. Ruskou vakcínou se sice očkuje skoro půl roku, skoro nic konkrétního o ní však nevíme. Principiálně je postavena velmi chytře, přesto nemálo odborníků překvapilo, jak dobré výsledky si odnesla z dosavadních klinických zkoušek.

Žádné vážné nežádoucí účinky, statistická efektivita přes devadesát procent… To vše by bylo krásné, jen kdyby nevycházely na světlo stále další indicie, podle nichž se reálný Sputnik V od prvotního preparátu podstatně liší.

Poslední a zatím největší pozdvižení vyvolal brazilský regulační orgán Anvisa, jehož vedení začátkem týdne oznámilo, že nasazení Sputniku V jednohlasně odmítá kvůli nedostatku „konzistentních a spolehlivých dat“. Experti nalezli v látce defekty, které se podle nich mohou doslova kriticky promítnout v účinnosti očkování.

Co se tedy děje? Napřed připomeňme, jak má Sputnik V fungovat. Jde o vektorovou vakcínu, tedy látku využívající geneticky upravený, neaktivní a neškodný virus k doručení očkovací informace lidským buňkám.

Tento nosič (vektor) je vždy něco jiného než SARS-Cov-2: Sputnik V používá lidské adenoviry, způsobující v aktivní formě obyčejné „nachlazení“. Ruská očkovací látka má v každé ze dvou dávek jiný nosič, čímž teoreticky předchází příliš rychlé neutralizaci adenoviru imunitním systémem.

Nosiče jsou běžně „vypnuté“: upravené tak, aby se v člověku nemnožily a nekonkurovaly svou přítomností té správné, očkovací imunitní reakci. Brazilci ale zjistili, že výroba Sputniku V tento krok zřejmě zanedbala: adenovirus 5 užívaný při druhé dávce je ve zkoumané šarži podle všeho replikačně kompetentní, funkční.

Očkovaným by sice neměl přímo ublížit, z hlediska výroby vakcín a jejich efektivity ale jde o vážné pochybení. Tím vážnější, že navazuje na dřívější podezřelé náznaky a setrvalé varování odborníků, že i výbornou vakcínu může znehodnotit výroba. Právě chyby ve výrobním procesu se nyní vyloženě nabízejí jako vysvětlení výskytu aktivního adenovirového nosiče.

Brazilské odhalení navazuje na sérii podivných zpráv z naší bezprostřední blízkosti. Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL, českou variantou je SÚKL) již dříve uvedl, že Sputnik V dodaný za chaotických okolností a pro ruskou stranu „maximálně výhodných“ podmínek na Slovensko se liší od původního preparátu Gamalejova institutu. Ruský výrobce slovenskému ŠÚKL navíc nedodal naprostou většinu žádané dokumentace.

Totéž u našeho SÚKL. Ten posuzoval informace o ruské vakcíně v rámci dosavadního vyústění sporu kolem možného očkování Sputnikem V i bez posvěcení EMA. Opět nám ale scházejí data. „To, co jsme viděli, je opravdu zlomek dokumentace, která by měla být poskytnuta k registraci nějaké vakcíny,“ shrnula Radiožurnálu ředitelka Ústavu Irena Storová.

Marketingový tým Sputniku V, respektive státní Ruský fond přímých investic organizující mezinárodní politiku vakcíny, se proti všem pochybnostem ohrazuje. Oficiální twitterový účet @sputnikvaccine se nyní věnuje intenzivnímu tweetování v portugalštině, hlavním jazyku Brazílie.

Střídavě zemi hrozí a vysvětluje, že se nestalo nic podezřelého. Něco podobného dělal i v případě nálezu ŠÚKL. Rusové tehdy slovenský regulační orgán osočovali ze zaujatosti, provokací a sabotáže.

Nejlepší propaganda? Ani úplná lež, ani plná pravda

Právě komunikaci ruských vývozců Sputniku V se vyplatí věnovat podrobněji. Zatímco jasných dat o vakcíně máme velmi málo, různými vyjádřeními by se mohla vytapetovat prázdná skladiště vakcín na globálním Jihu. Zarážející je již jedno z hlavních hesel preparátu: „První registrovaná vakcína proti covid-19“.

Z jistého úhlu pohledu je pravdivé: ovšem proto, že látku registrovalo ruské ministerstvo zdravotnictví pod názvem Gam-COVID-Vac již v srpnu 2020. To jest měsíc a půl předtím, než výzkumníci publikovali alespoň výsledky z prvních fází klinických testů.