Nové virové varianty: očkování funguje, jsou však zapotřebí obě dávky
Jan KašpárekV obavách z mutací SARS-Cov-2 převládla takzvaně indická varianta. Vědcům se postupně daří odhalovat, o kolik je oproti předchůdkyním nebezpečnější. Měly by vůči ní vcelku spolehlivě fungovat běžné vakcíny, ovšem jen po podání obou dávek.
Nový koronavirus pokračuje v přirozeném mutačním trendu. K již dříve nebezpečným virovým variantám se přidružují nové. Evoluční výběr upřednostňuje ty, jež jsou vybaveny pro nás nebezpečnějšími mutacemi. Napříč světem se na genetické úrovni odehrávají podobné změny, jež obecně hlavně zvyšují nakažlivost, chrání virus před protilátkovou odpovědí a dost možná zhoršují průběh infekce i u mladých, průměrně méně rizikových osob.
Zatímco se virus v zásadě strojově „učí“ — nevybaven žádným plánem, ale prostou pravděpodobností —, bezpočet vědeckých týmů po celém světě bádá, jak novým variantám vzdorovat. Odborníci stopují mutanty takzvaným sekvenováním, zkoumají jejich vlastnosti a hledají cesty k posílení lidské imunitní reakce včetně boosterů: dodatečných očkovacích dávek.
Variant je ohromné množství. Pluralitu zvyšují i rekombinace, tedy sdružování dříve oddělených mutací. Vypisovat všechny důležité genetické změny nemá smysl: hlavní jsou ty zvyšující nakažlivost, oslabující protilátkovou vazbu či obojí zároveň (namátkou lze vypíchnout L452R, E484K/Q, N501Y/T, P681H/R).
Z variant u nás od ledna přesvědčivě dominuje „britská“ B.1.1.7: oproti předchůdkyním nakažlivější, o něco málo odolnější, zřejmě častěji způsobující těžký průběh nemoci. Dřívější soupeřku, „československou“ B.1.258, navzdory výkyvům ve výsledcích sekvenování jasně vytlačila. Podobný trend platí pro velkou část světa. Včetně třeba Spojených států amerických, kde „britská“ varianta odolává i v konkurenci nejrůznějších zavlečených a místně vzniklých variant.
B.1.1.7 se sporadicky objevuje možná konkurence i v České republice. Státní zdravotní ústav evidoval ke konci května záchyty ledasčeho od staré „brazilské“ varianty P.2 a houževnaté B.1.351 z jižní Afriky až po antiimunitně pozměněnou B.1.1.7 a hned dvě z takzvaně indické linie B.1.617.X. Ty nyní vzbuzují celosvětově největší pozornost. Nejčastěji se hovoří o jedné z celkem pěti „indických“ variant, B.1.617.2. K začátku června se evidovala ve více než šedesáti zemích světa.
Kombinuje totiž snad vše špatné, co mutační trendy nabízejí. Z nejnovějších odhadů britských úřadů vyplývá, že je „indická“ varianta nejen možná ještě nakažlivější než extrémně rychlá B.1.1.7, ale také předběžně spojovaná s vyšším rizikem hospitalizace. Obsahuje i nejméně jednu z únikových mutací (L452R), jež mohou vést k častějším reinfekcím a oslabení účinnosti očkování.