Not great, not terrible. Zda stojíme na úpatí epidemické vlny, uvidíme brzy

Jan Kašpárek

Epidemické křivky se poprvé za dlouhé měsíce zřetelněji hnuly. Zda Česká republika opět sklouzla do rostoucího trendu, bude jasné zhruba během týdne. Covidovou situaci shrnujeme v tradiční analýze.

Loňskému scénáři se zavřenými školami a dalšími uzávěrami se snad letos vyhneme, kam až nás ale zvedající se epidemické vlna dovede, je těžké predikovat. Foto Jo Zimny Photos, Flickr

Česká republika zaznamenala v posledním týdnu první zřetelnější nárůst nových případů covidu-19 od začátku července. Týdenní průměr denně pozitivně testovaných vystoupal nad 370, o polovinu oproti minulému pondělí. Data za neděli růst zabrzdila, obecně se ale očekává další vzestup. Zda směřujeme k další — byť díky očkování snad citelně méně smrtící — epidemické vlně, zřejmě zjistíme během následujícího týdne až dvou.

„V tuto chvíli je nepochybné, že epidemie určitým způsobem nabývá na síle (…) Pohybujeme se mezi 24 a 25 [případů] na [týden a] sto tisíc obyvatel,“ uvedl na pondělní tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Nárůst podle něj (i dalších odborníků a interpretací) souvisí s návratem z dovolených do práce a škol. Nynější hodnoty označil za ještě bezpečné s tím, že zásadní bude vývoj příštích dvou týdnů. Hlavní hygienička Pavla Svčinová dodala, že větší záchyty z poslední doby připadaly na neproočkované firmy se zahraničními zaměstnanci a také na školy.

Duškem zmíněná hodnota počtu nákaz na týden a sto tisíc obyvatel, překřtěná praxí na incidenční číslo, je již déle zdaleka nejvyšší (k neděli necelých 82) v Karlovarském kraji, konkrétně přímo Karlových Varech. Praha hlásí zhruba polovinu, převedeno do absolutních čísel jde ale o poměrně dost případů: průměrně asi 80 denně. Na hlavní město poslední dobou připadá více než pětina všech českých infekcí.

„Nákaza se mnohem více šíří v nenaočkované, mladší a mladé populaci,“ podotkl Dušek s tím, že podle dat Ústavu tvoří neočkovaní 75 až 80 procent nových infekcí. Prudce poskočily infekce mezi dvanácti až devatenáctiletými. „Jsme si naprosto jisti, že ukončené očkování brání těžkému průběhu onemocnění. Vidíme velice sporadické příjmy na JIP,“ připomněl. Těžký průběh nemoci po očkování byl od začátku července zaznamenán u šestadvaceti osob s mediánovým věkem dvaasedmdesáti let.

Počet hospitalizovaných se ale o něco zvýšil — nad 110, z toho sedmnáct se nachází ve velmi těžkém stavu. Jde o číslo nejvyšší od zhruba poloviny června, byť v úhrnu stále nízké. Vloni touto dobou jsme hospitalizací evidovali 305, v intenzivní péči přes 60. Dušek i zde očekává mírný růst, ovšem zdůrazňuje, že díky očkování bude patrně nesrovnatelný s loňskem. Ředitel ÚZIS opět vyzval neočkované, aby pokud mohou, konečně na injekci vyrazili.

Nově nakažení na týden a 100 tisíc obyvatel podle okresů. Vidíme, že potenciální ohniska jsou poměrně rovnoměrně rozprostřena napříč republikou. Některé regiony ovšem zůstávají prakticky bez covidu. Data ÚZIS/MZd, vizualizace Covdata.cz

Extrémní schopnosti delty a „delt plus“ přetlačuje očkování

Podle pravidelného hlášení Státního zdravotního ústavu u nás stále zcela převládá vysoce infekční a k neutralizaci protilátkami odolná virová varianta delta (B.1.617.2), potažmo její subvarianty označované za „delty plus“ (AY.x). Podíl novějších delt evidentně roste — AY.4 byla k začátku září nalezena ve skoro pětině vzorků —, přesné informace o jejich epidemiologickém významu ale chybí.

Mutace jsou přirozeným trendem — dokud se virus šíří, nelze jim předejít. „V rámci celé evoluce a současné diverzifikace SARS-CoV-2 je vidět setrvalý evoluční tlak (…) Stále umožňujeme globálně šíření v částečně imunní populaci, tímto dáváme viru velkou evoluční příležitost,“ komentuje zpráva Ústavu.

Schopnosti delty a delt plus jsou dlouhodobě alarmující. Opatření, jež by fungovaly na dřívější virové varianty, na delty vzhledem k jejich nesmírně vysokému základnímu reprodukčnímu číslu nestačí. Rizika nám nyní vyvažuje jen poměrně vysoká míra kolektivní imunity, která ovšem nezvládá epidemii zcela zastavit. Aby bylo možné bezpečně odstranit všechna opatření, potřebovali bychom zřejmě odolnost u naprosté většiny populace.

Z případů epidemických vln v západních zemích víme, že i při dílčí kolektivní imunitě nutno počítat se schopností nových variant prohnat se velmi rychle neočkovanou částí populace a mnohé — i mladší lidi — poslat do nemocnice. Data ze Spojených států amerických ostatně ukazují, že i při celopopulační proočkovanosti kolem padesáti procent je možné trhnout dosavadní rekordy v počtech hospitalizovaných pod čtyřicet let věku.

Navzdory populárním dezinformacím, podle nichž jsou delty méně smrtné, si poslední americká vlna epidemie během kulminace na začátku září vybírala v týdenním průměru až 1400 životů denně (více než třetinu celopandemického maxima). Delta jako taková není méně vražedná — naopak je podle studie publikované před časem v odborném žurnálu Lancet spjatá s vyšší mírou hospitalizací než dřívější alfa —, její potenciál opět pouze vyvažuje proočkovanost.

Podíl zachycených virových variant napříč celou pandemií. Vidíme zelenou podzimní vlnu B.1.258, následně zavlečení a suverénní převládnutí alfy, od jara pak jasnou dominanci delty. Nyní se zvedá podíl jejích subvariant s dodatečnými mutacemi. Jejich evoluční účinnost není ještě zcela známa. Graf Státní zdravotní ústav

Jediná jistota: rizika stále existují

Odborníci dlouhé měsíce zdůrazňují, že největší zbraní proti stále nebezpečnějším variantám je očkování. Data průběžně potvrzují, že v praxi i proti deltě velmi slušně funguje. Česká vakcinační kampaň se ovšem zasekla na nepříliš uspokojivém bodě. Plně očkováno je zde asi 55 procent lidí, počty podaných prvních dávek ale klesly na řádově tisíce denně. Zájem ztratily nejen mladší, v průměru přeci jenom méně ohrožení lidé, ale ze systému zcela vypadla i část seniorů. Data ministerstva zdravotnictví říkají, že ani jednu dávku očkování doposud nedostalo přes půl milionu osob starších šedesáti let.

Potenciál pro nebezpečnou epidemickou vlnu tedy velmi pravděpodobně máme. A to i při započtení hojně skloňované „promořenosti“. Nákazou sice v uplynulém roce prošlo řádově několik milionů osob, i z opětovného srovnání se zřejmě řádově podobně „promořenými“ Spojenými státy ovšem můžeme vyvodit, že na kolektivní imunitu nelze slepě spoléhat.

Zda do vlny právě teď směřujeme, nelze ještě říci. Nejistotu navyšují i poněkud poskakující počty provedených testů. Určující zřejmě bude právě začínající týden. Z dlouhodobých epidemických zákonitostí plyne, že čísla, jež nyní vidíme, se týkají šíření v minulosti, zatímco případná vládní reakce ovlivní budoucnost. Pokud se tedy nacházíme v epidemicky výrazněji vzestupném trendu — a ještě jednou zdůrazněme, že to v tuto chvíli s jistotou netvrdíme —, možnost pro optimální reakci jsme již propásli.

Kdybychom navzdory nižším nedělním číslům pokračovali v poměrně rychlém růstu naznačeném předchozími dny, lze usuzovat, že se zhruba teď by se ve skutečnosti infikovalo kolem čtyř až pěti set lidí denně, což bychom ale potenciálně pozorovali až v průběhu tohoto týdne a zvláště na jeho konci. Tou dobou by se při stejném trendu infikovalo asi 450 až 750 osob denně.

Analogickým zhola spekulativním propočtem možných reprodukčních cyklů lze odhadnout, že do říjnových voleb můžeme při nepříznivém trendu dosáhnout až jednotek tisíc nakažených denně. To by zhruba odpovídalo dřívějším modelům ÚZIS, jež k začátku října při rizikových scénářích (při R 1,1 až 1,2) odhadovaly 81 až 193 nakažených na 100 tisíc obyvatel a týden (tj. asi 1200 až 3000 na celou republiku a den). Hlavní hygienička Svrčinová před časem označila za nejhorší variantu dosažení sedmdesáti procent loňské vlny.

Podobné propočty zůstávají k diskusi a v úhrnu jsou vlastně vedlejší. Zásadní je, že epidemická vlna v nějaké míře velmi pravděpodobně může přijít a logická vazba mezi infekcí, možnou hospitalizací a úmrtími především mezi neočkovanou populací nikam nezmizela. Přestože odborníci veskrze odhadují, že katastrofa loňských rozměrů není na pořadu dne, případné vzepětí nákazy bude opět znamenat jisté — byť relativně nižší — smutné následky.

Politická vůle pro zavádění plošnějších restrikcí je necelý měsíc před volbami zjevně téměř nulová. Místní opatření vzhledem ke geograficky poměrně širokému rozložení potenciálních ohnisek nemusí stačit — zvláště pokud se v praxi zkrátka nezavedou, popřípadě budou zavedeny v nedostatečné míře či příliš pozdě. Rámcově lze sice souhlasit s pondělním tvrzením ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestr. za ANO), že není důvod k panice, na druhou stranu je na čase varovně vztyčit prst.

Není sice jisté, jaká je po případném, spíše nepravděpodobném protiepidemickém zásahu poptávka, lze ale říci, že nemalou část populace již případná epidemie zvlášť nepřekvapí. Podle nedávného průzkumu Medianu pro Český rozhlas čekají podzimní vlnu více než dvě třetiny reprezentativního vzorku, nejčastěji voliči Pirátů a STAN.

Diskuse