Pandemie je žurnalisticky nejpokrývanějším tématem naší doby. Probíhá bezpočet nepřetržitých zpravodajských servisů, vrší se tisíce zpráv, komentářů, analýz větší i menší kvality. Neustálé sledování zpráv spíše než dokonalý přehled může přinášet chaos a informační přehlcení. Často vzniká nesprávný dojem, že místo faktů existuje jen změť protikladných názorů různých mluvících hlav opentlených akademickým titulem.

Situaci komplikuje, že novinářský provoz éry internetu často trpí důrazem na rychlost místo kvalitní rešeršní práce a důsledného předkládání kontextu. Epidemické statistiky se často stávají nesrozumitelnou změtí čísel, analýza zaniká ve frázích či politice, věcná debata se pokřivuje do otrockého předkládání protichůdných postojů i za cenu toho, že některé z nich odporují nejen vědeckému poznání, ale mnohdy i prostě zdravému rozumu.

Jakkoli i v českém prostředí existuje mnoho důsledných, analyticky zaměřených novinářů zvyklých číst data a interpretovat odborné poznatky namísto honby za senzací, kvantitativně zjevně převládá holé zpravodajství.

Snadný recept, jak psát o pandemii, samozřejmě neexistuje, natož abychom se odvážili předkládat jeho dokonalou podobu. Tím spíše, že každý je omylný, poznání poučeného laika nelze srovnávat s expertizou a do tématu zasahuje množství logických omylů, jako je konfirmační zkreslení či neochota měnit jednou přijaté postoje.

Jak chceme s pandemií v analytické rovině pracovat my? Informace o věcném charakteru nákazy, virových variantách, účinnosti očkování, strategiích a podobně se snažíme stavět na odborných zdrojích, jako jsou výzkumy publikované v impaktovaných žurnálech. Dlouhodobější bázi poskytuje studium učebnic, medických skript a podobně. Výstupem bývají občasné texty založené přímo na studiích či metodikách tuzemských odborných společností.

U zatím nerecenzovaných studií (tzv. preprintů) uvádíme, že jsou předběžné. Preprinty vzhledem k jejich poněkud nižší důvěryhodnosti užíváme tehdy, kdy poskytují jinak chybějící, aktuální data, nejsou ve zvláštním rozporu s předešlým výzkumem, případně ukazují na nový trend ve zkoumání nového koronaviru. Pokud někdo o jejich kvalitě vyslovuje pochybnosti, nebo jsou známy studie s protikladnými výsledky, samozřejmě to netajíme.

Při analýze současné situace zpracováváme hlavně aktuální statistiky a výroky domácích odborníků. Vyhýbáme se hlasům, které se opakovaně a závažně mýlily, případně jsou v rozporu s vědeckou většinou a stanoviskem důvěryhodných institucí, jako je americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).