Vlna dál klesá, nejistota kolem omikronu ne. Nová varianta nastoupí brzy
Jan KašpárekEpidemické křivky klesají, ale zatím nevíme, jak se projeví rizika spojená s koncem roku 2021. A nový strmý nárůst může způsobit i nástup varianty omikron. Hrozby zůstávají vysoké, přístup české společnosti ale začíná působit rezignovaně.
Epidemie covid-19 přes svátky pokračovala v sestupném trendu. Počty nových případů jsou nejnižší od konce října, ubývá i hospitalizovaných a denních úmrtí. Čísla jsou přesto stále poměrně vysoko.
Rizika plynoucí z nové virové varianty omikron, na něž jsme upozorňovali již před Vánoci, jsou navíc již bezprostředně před námi. Jak se omikron promítne, a jaký je tedy aktuální výhled, těžko říct. Převládne ale brzy, podle Státního zdravotního ústavu do dvou týdnů.
Sváteční data jsou jako vždy nekompletní — méně se testovalo, změnil se i poměr indikací k testům (k většímu zastoupení diagnostického testování, v důsledku tedy vychýlení podílu pozitivních testů vzhůru). Centrální data Chytré karantény ukazují, že podobně se měnila intenzita trasování, respektive počty trasovačů. Výpadky dat ovlivní odhady reprodukčního čísla. Protože jde o srovnání nákaz ve dvou částečně se překrývajících týdenních úsecích, nižší vánoční čísla zákonitě vytvoří umělý růst. Cosi podobného se dělo i například po Velikonocích.
„V důsledku vánočního výpadku objemu testů jsou kvantitativní ukazatele stavu epidemie podhodnocené,“ konstatoval koncem prosince Ústav zdravotnických informací a statistiky v přehledu určenému správním orgánům. Statistici ovšem dodali, že trend nastolený před svátky je očividně příznivý, byť se stále pohybujeme v „rizikových“ hodnotách.
Propad dat se podle dokumentu týká i hospitalizací, kdy na Vánoce mělo být více pacientů propuštěno do domácí léčby. Další rezervu mají data kvůli pacientům s vážnými komplikacemi po covidu, kteří nejsou v akutní fázi nákazy, ale stále potřebují odbornou pomoc. Přímo s covidem se k víkendu evidovalo přes 2600 pacientů, z toho necelých 550 ve zvlášť těžkém stavu. Je to stále mnoho, byť trend je přesvědčivě klesající. Současná vlna kulminovala na sedmi tisících.
Soustavně se snižuje i počet nově zemřelých, nyní jde v týdenním průměru o necelých šedesát denně. Vlna si od začátku listopadu vyžádala asi 5400 obětí.
Očkování neztrácí na významu, naopak
Po silvestrovském dílčím zpřísnění vstoupila v platnost ještě mírnější protiepidemická opatření. Restaurace a bary nemají omezenou otevírací dobu, mohou ale pustit dovnitř jen tolik lidí, kolik je židlí. U stolu se má sedět maximálně po šesti. Kulturní i sportovní akce či kongresy mají omezenou kapacitu na tisíc sedících či sto nesedících osob. Nadále platí „O-N“ systém, tedy povinnost prokazovat se dokončeným očkováním či nemocí prodělanou v posledním půl roce.
Do 16. ledna se žáci základních i středních škol testují dvakrát týdne. Zavádí se variace naakzvaný „test-to-stay“ model. Při objevení nákazy antigenním testem nejde do karantény celá třída, namísto toho se každý den až do potvrzení pozitivity přes pomalejší PCR znovu testuje. Jde o kompromis mezi epidemiologicky razantním přístupem a potřebou zajistit co nejnormálnější výuku. Dříve se uvažovalo, že by třídy ve zvláštním režimu zůstaly i při PCR potvrzené infekci některého z žáků. Propočty Centra pro modelování biologických a společenských procesů uváděly, že taková varianta je o něco rizikovější než karantény, rozdíl ale není velký.
Očkování je nadále zaměřeno na posilující dávky. Od úterka se mohou po pěti měsících od původně ukončující dávky očkovat všichni dospělí. Celkově možnost třetí (potažmo druhé v případě očkovaných Janssenem) dávky již využilo přes 2,4 milionu Čechů. Ve srovnání s jinými státy globálního Severu to sice není skvělé, ale ani katastrofální. Sociologická data dlouhodobě ukazují, že ochota jít na booster je mezi očkovanými vysoká.
Podání třetích dávek je zásadní vzhledem ke všeobecně očekávanému, pravděpodobně brzkému převládnutí virové varianty omikron. Podle pravidelné zprávy Státního zdravotního ústavu z konce prosince se varianta zachycovala v relativně malém, ale svižně narůstajícím podílu případů. 3. ledna již Ústav uvedl, že týdenní zastoupení omikronu činí patnáct procent a do deseti až čtrnácti dní se zřejmě vyhoupne nad polovinu. Objevují se zvěsti o přinejmenším místním výskytu v řádu desítek procent.
Omikron je ještě nakažlivější než dosud převládající „delty plus“, schopný snadno nakazit i očkované základními dvěma dávkami či osoby po prodělané nemoci, současně by podle dostupných dat měl být méně smrtící.
Nutno ale chápat, že toto snížení takzvané virulence, respektive rizika vážného průběhu se obvykle počítá oproti delta variantě. Ta byla horší než její předchůdkyně, srovnání je tedy velmi relativní. Pokud je navíc omikron i třeba o padesát až sedmdesát procent „mírnější“ než delta, ale současně se šíří dvakrát či vícekrát rychleji, a k tomu je schopen prorážet přinejmenším vyšší vrstvy imunity (protilátky), vychází z hlediska veřejného zdraví jako stále zřejmě mnohem horší hrozba než prapůvodní virus.
Výše odkazovaná zpráva Ústavu zdravotnických informací a statistiky uvádí, že se virulence a nakažlivost omikronu víceméně vyvažují. Co to pro nás znamená? Na jednu stranu lze čekat, že pomohou boostery i hlubší mechanismy buněčné imunity omezující riziko těžké nemoci.
Na stranu druhou proti omikronu nefungují u nás dosud nejužívanější monoklonální protilátky, jež v posledních měsících uchránily bezpočet lidí před hospitalizací i smrtí. Jakmile omikron převládne, přestanou se dané typy monoklonálů používat.
Na cestě jsou nové, funkční i proti omikronu, přesto jde o komplikaci. Proti nové variantě budou fungovat i konvenčnější léky, ty jsou ale novinkou — nedorazí k nám hned, účinnost některých z nich je navíc dosti omezená.
Varianta si patrně může najít dost prostoru
V danou chvíli nelze říci, jestli, případně kde se omikron již projevuje. K pondělku je brzy i na vyhodnocení vlivu svátků a silvestrovských oslav, data se ještě nevzpamatovala z výkyvů. Prakticky jisté ale je, že nová varianta převládne, a ve světle vyjádření tuzemských odborníků i zahraničních případů se zdá pravděpodobné, že vyvolá další epidemický růst.
Zdravotničtí statistici ve výše citovaném dokumentu předkládají výsledky modelací. Takzvaně realistický scénář počítá, že vpád omikronu vyvolá vlnu zhruba na poloviční úrovni té právě končící. Rizikový scénář zahrnující maximální potenciál omikronu — tedy jak rychlejší, tak imunitní ochranu významně prolamující virus — varuje, že i při nižší virulenci může nová varianta vyvolat velmi prudkou vlnu s ohromnými počty infekcí v hladině přesahující faktické možnosti testování.
„Zásah nemocnic by [v rizikovém scénáři] dosáhl až úrovně ‚vlny Delta‘,“ podotýkají statistici. Problém by tkvěl nejen v počtu těžkých průběhů, ale i v tom, že český zdravotnický systém, a hlavně jeho personál, už zdaleka není ve stoprocentní kondici. V nemocnicích jednak stále leží poměrně mnoho pacientů, jednak jsou zdravotníci už zkrátka vyčerpaní, a často právem frustrovaní.
Protože stávající míra protiepidemických opatření omikron s největší pravděpodobností sama o sobě nevybrzdí, jako nejdostupnější a individuálně možná reakce na hrozbu stále vychází očkování, a to i třetí dávkou či na dříve prodělanou nemoc.
Ze společenského hlediska ale nejde pominout ani potřebu rozočkovat ty, které k vakcíně nepřiměly dosavadní epidemické vlny ani stupňování O-N systému. Celkem máme nyní alespoň částečně vakcinovaných čtyřiašedesát procent populace. Dalších necelých deset procent má jen dříve potvrzený covid-19, další část o neznámé velikosti covid-19 prodělala nezachyceně, zbytek nemá nic.
Osob bez jakékoli imunizace je sice méně, než říkají statistiky, na druhou stranu jich ale není zdaleka zanedbatelný počet — zvláště když přičteme ty, jejichž imunitní reakce nebyla dostatečná a podobně. Takzvaně imunitně naivní je podle centrálních dat například každý zhruba desátý člověk nad šedesát let, tj. asi 300 tisíc osob.
Nejvíce neimunizovaných je v pohraničí a Slezsku. Lze říci, že u většiny z nich se to patrně změní: v lepším případě proto, že je něco či někdo přivede k očkování, v horším případě omikronem.
Výhled je v takové situaci poměrně znepokojivý — zvláště proto, že podle odborníků se omikron již déle komunitně šíří. Vzhledem k neznámé míře imunity ve společnosti těžko říci, co přesně udělá. Míru nevyzpytatelnosti ještě zvyšují zdejší nešvary posílené minulou vládou, v čele s chronicky zpozdilými reakcemi, jednáním proti epidemické logice a zřejmým nepochopením toho, jak fungují rizika a pravděpodobnosti.
Zda si nová vláda Petra Fialy (ODS) povede lépe, není zřejmé. Plán reakce na omikron projedná ve středu.
Je však na místě zdůraznit, že nás omikron nevrací na začátek pandemie. Získaná imunita stále jistou měrou chrání, k dispozici jsou boostery i více poznatků o léčbě a prevenci. Nevěštíme tedy apokalypsu.
Z hlediska ochrany veřejného zdraví se ale nejde tvářit, že je situace klidná. Zvláště když celkový přístup společnosti k epidemii nabírá ráz rezignace, a dokonce se objevují teze, podle nichž jsme uplynulou vlnu vlastně zvládli.
Nezvládli jsme nic, nákaza jen vlivem více vlivů kulminovala a nechala po sobě tisíce mrtvých. Podobné „zvládání“ je z více hledisek devastující a ani teď, při nástupu omikronu, není z hlediska elementární lidskosti přijatelné zaujmout pasivní postoj. Důsledky nečinnosti či nedostatečné reakce se měří ve zbytečně ztracených lidských životech.