↗

Brémy si jako první z velkých německých měst nechaly vypracovat podrobný „infekční plán“ města, který ukázal, kde se nacházejí největší zdroje nákazy a na ně se potom zaměřily týmy využivající metod moderní sociální práce. Foto Dietmar Rabich, WmC

Co udělat pro to, aby se dalo co nejrychleji naočkovat co nejvíc těch, kdo to dosud z různých důvodů neučinili? Zaujalo mě srovnání situace v Berlíně a Brémách, které pro berlínský list Tagesspiegel zpracovala a v nedělním vydání 14. listopadu uveřejnila trojice novinářek Sandra Dasslerová, Tanja Kuneschová a Saara von Altenová.

Rozdíl mezi situací v obou německých městech je opravdu pozoruhodný. V Berlíně je naočkovaných 78,8 % dospělých, v Brémách celých 91,7 %: nejvíce v Německu. Týdenní incidence čili počet případů na sto tisíc obyvatel přesáhla na konci minulého týdne v Berlíně poprvé od začátku pandemie hodnotu tři sta, zatímco v Brémách je to pouhých osmdesát případů. Jen pro srovnání, v České republice to k 15. listopadu bylo 718 případů.

Jak se v severoněmeckém městě s více než půl milionem obyvatel podařilo dosáhnout tak pozoruhodné úrovně proočkovanosti? Podle novinářek Tagesspiegelu se v hanzovním městě daří velice dobře zkoordinovat činnost státní správy a občanského sektoru. Brémy si jako první z velkých německých měst nechaly vypracovat podrobný „infekční plán“ města, který ukázal, kde se nacházejí největší zdroje nákazy.

Na daná místa se rozjely mobilní očkovací týmy a s nimi speciálně vyškolení pracovníci, připravení přesvědčovat místní obyvatele k očkování. Často se jedná o čtvrti a lokality s vyšší mírou chudoby, nevyhovujícími podmínkami bydlení, prekarizovanou prací. Nabídka očkování proto musela být „jednoduchá, bezbariérová a přesně zacílená“. Soustřeďovala se také speciálně na náboženské komunity.

Dále se v Brémách zaměřili na setkávání většího počtu lidí, jako jsou různé kulturní festivaly, nebo také fotbalová utkání místního Werderu, kde se všude mobilní týmy snažily přesvědčovat zvláště mladé lidi k očkování. Pozornost je věnována menšinovým komunitám, v nichž byly vytipovány klíčové osoby s největším vlivem, a s těmi pak hygiena a státní správa spolupracuje. Jak říká brémský mluvčí zdravotního odboru Lukas Fuhrmann, je to vlastně „klasická sociální práce“. Klíčem k úspěchu je „informovat a vysvětlovat“.