↗

Tak jako už několikrát si nyní můžeme opět povzdechnout, že pokud bychom do podzimní vlny nevstupovali s nedoočkovanou populací včetně statisíců neimunizovaných seniorů, mohlo mnoho lidí stále žít. Foto John Moore, Getty Images North America, AFP

Epidemické křivky vyjadřující zatím poslední vlnu covidu-19 v České republice poslední dny ustrnuly na dosud nejvyšších hodnotách. Průběžně ale dále rostou hospitalizace, byť jejich sledování mate zpoždění dat. Bylo by předčasné mluvit o „brždění“ epidemie, čísla jej zatím neukazují. Nemocnice navíc prakticky nepochybně čekají další temné týdny. Je zřejmé, že jsme infekci zkrátka nezvládli, jak demonstruje 2400 mrtvých od začátku listopadu.

Týdenní průměr každodenně zachycených nákaz se minulý čtvrtek vyšplhal těsně pod 19 tisíc a tam se zatím víceméně zastavil. Úterní přírůstek byl v mezitýdenním srovnání nižší, středeční zase vyšší. Zajímavá budou tedy data za čtvrtek. Reprodukční číslo se pohybuje kolem čisté jedničky. Systém buď neregistruje další nárůst, nebo — alespoň co se týče incidence — můžeme procházet vrcholem vlny.

To by byla dobrá zpráva, víceméně konzistentní s některými odhady. Že „začínáme brzdit,“ říká například hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Co přesně se děje, ovšem nejde popsat s jistotou. Variant je více, a to včetně nedobrých — například významné a nikoli zcela nepravděpodobné možnosti, že nebrzdíme (dosud jsme nejeli stejnou rychlostí, nýbrž soustavně šlapali na pomyslný plyn), ale jen se zastavilo zrychlování a zažijeme stagnaci na vysokých hodnotách. Míra nejistoty je značná. Jasně hodnotit půjde až s dalším vývojem.

Křivky mnohých nejzasaženějších regionů — tedy osy od Šumperka po Vyškov, potažmo Brno — i třeba Prahy ukazují co se týče sedmidenního (některé i čtrnáctidenního) počtu nákaz na 100 tisíc obyvatel také trend stagnace, byť počty aktivních případů jsou nejvyšší za celou dobu. Dlužno říci, že ani možné zastavení incidence by neznamenalo okamžitý pokles hospitalizací a úmrtí, tyto parametry jsou zpožděny a mají tendenci „dojíždět“.

Z celorepublikově vysoké pozitivity testů lze nadále odhadovat, že část nakažených pomyslným sítem propadává. Míra pozitivity diagnosticky nasazených PCR se zhruba dva týdny nemění, nyní činí v týdenním průměru zhruba 36 procent. U všech PCR dohromady mírně klesla, pohybuje se těsně pod 20 procenty.

Centrální data chytré karantény nadále ukazují na značné vytížení trasovacího systému. Do čtyřiadvaceti hodin se daří vyřešit 15 procent případů pozitivity a dvě třetiny rizikových kontaktů. Dovolatelnost, tedy podíl úspěšně provedených telefonátů, byla ke středě na ne zvláště valných 62 procentech. „Ačkoli se to zdá být neuvěřitelné, řada lidí číslo z hygien blokuje a někteří položí telefon hned, jak se jim operátoři dovolají. Prosíme moc, berte telefony,“ psal účet Chytré karantény na Twitteru již v polovině listopadu, kdy byla čísla podobná.

Na trhliny v trasování ukazuje průměrný počet dohledaných kontaktů podle jednotlivých hygienických stanic. Na Karlovarsku se na jednoho pozitivního dotrasuje v týdenním průměru 2,6 dalších osob, celorepublikový průměr ale činí jen 1,3. V zasaženém Olomouckém a Jihomoravském kraji se netrasuje ani jeden kontakt na pozitivního. Hygienici dlouhodobě apelují, aby jim nakažení pomohli samotrasováním.