Poslanecká sněmovna měla na základě požadavku vlády Petra Fialy (ODS) v úterý projednat novelu pandemického zákona, již připravilo ministerstvo zdravotnictví. Poslanci hnutí SPD ovšem návrh na zařazení nového bodu na program jednání odmítli s tím, že předložená právní norma představuje toliko jinou formu nouzového stavu, jehož vyhlašování opakovaně kritizovali.Představitelé vládní koalice proto mají v úmyslu na příští týden svolat mimořádnou schůzi, kde by novelu ve stavu legislativní nouze schválili.

Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny říká, že schválený pořad lze během schůze rozšiřovat jen výjimečně. „Návrh na doplnění schváleného pořadu není možné projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo dvacet poslanců,“ upřesňuje. A právě tohoto ustanovení využil pro zablokování jednání o novele Tomio Okamura (SPD). „Vláda navrhuje pandemický zákon na neomezenou dobu a překlopila do něj opatření z nouzového stavu. To odmítáme. A proto návrh na jeho zařazení vetujeme,“ uvedl.

Okamura ovšem zamlčel, že Jakub Michálek (Piráti) na tiskové konferenci, která schůzi předcházela, avizoval, že ve vládní koalici panuje shoda na časovém omezení platnosti pandemického zákona. A že ke stejnému závěru během úterního dopoledne dospěl i sněmovní zdravotnický výbor, jehož členové se usnesli, že právní norma bude platná jen do konce listopadu letošního roku. „My s časovým omezením problém nemáme, ostatně jsme ho sami navrhovali,“ podotkl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Přestože se politické hnutí ANO k vetu SPD nepřipojilo, Alena Schillerová (ANO) avizovala, že ani nejsilnější sněmovní strana není s podobou zákona spokojená. „Návrh byl ušitý horkou jehlou. Považuji za nutné vyřešit řadu problémů. Nesmí být proto, jak chce vláda, projednán ve stavu legislativní nouze,“ předeslala. To ale nemůže reálně ovlivnit. O vyhlášení stavu legislativní nouze totiž hlasuje celá Sněmovna, v níž drží pětice stran, jež tvoří Fialův kabinet, pohodlnou většinu sto sedmi hlasů.

Zavírání podniků a nařizování karantén po telefonu

Fialova vláda schválila novelu pandemického zákona v polovině minulého týdne zejména z toho důvodu, že platnost stávající právní úpravy vyprší s koncem února, což by údajně výrazně snížilo akceschopnost ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic účinně čelit pandemii onemocnění covid-19. Vedle prostého prodloužení platnosti zákona ovšem kabinet na návrh ministra zdravotnictví podstatně rozšířil současný výčet mimořádných opatření, která mohou úřady za nepříznivé situace přijmout.

„Novela reaguje jak na zkušenosti s platným pandemickým zákonem, tak na rozsudky Nejvyššího správního soudu, které ukázaly, že podle této normy nebylo možné regulovat některé činnosti, například stravovací služby. Zákon je nyní upraven tak, aby odpovídal judikatuře, jež v mezidobí vznikla,“ poznamenal premiér po jednání vlády s tím, že návrh má současně umožnit vydávat mimořádná opatření rovněž ministerstvům obrany a vnitra a v neposlední řadě přináší také nový způsob vyhlašování karantén a izolací.

Pokud obě komory Parlamentu vysloví s návrhem souhlas, získají úřady oprávnění omezit chod jakékoliv provozovny, obchodního centra, tržiště nebo tržnice a regulovat veškeré činnosti, při nichž jsou v kontaktu nejméně dvě osoby. Novela umožní omezit činnost všech typů sportovišť a výuky — případně i jiného provozu — škol, dětských skupin nebo zařízení pro mimoškolní vzdělávání dětí. Dále počítá s regulací muzeí, galerií, knihoven, hradů, zámků, zoologických a botanických zahrad nebo společenských klubů a diskoték.

Úřady budou dále moci přikázat testování v zaměstnání a ve školách, přičemž jim zákon přizná i pravomoc stanovit podmínky pro přítomnost těchto osob v dotčených prostorách. Ministerstvo zdravotnictví počítá rovněž s tím, že úřady nabydou oprávnění nakázat lidem, u nichž existuje podezření na nákazu virem SARS-CoV-2 nebo byli v kontaktu s nakaženým či pobývali mimo území České republiky, zdržovat se „odděleně od ostatních osob po dobu, než bude stanoveným způsobem prokázáno,“ že nejsou nakažení.

V neposlední řadě pak novela — „s ohledem na provozní, ekonomické a aplikační potíže spojené se standardním způsobem vydávání a oznamování rozhodnutí o izolacích a karanténách“ — opravňuje příslušné úřady vydat mimořádné opatření, které obvyklé zákonné postupy zjednoduší a umožní hygienickým stanicím, aby občany o nařízení karantén nebo izolací informovaly například po telefonu. To totiž — navzdory běžné praxi — bylo podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z loňského srpna nezákonné, respektive neodpovídající správnímu řádu.

Protiústavní omezení garantovaných svobod?

Podle právníka a člena Legislativní rady vlády Jana Wintra jsou ovšem některá z navržených ustanovení přinejmenším sporná. „Jako největší problém vnímám, že je možné obecným opatřením stanovit plošně jakousi samokaranténu všem lidem, kteří mají pozitivní text nebo se vrátili ze zahraničí. […] Připadá mi, že na jednotlivce zacílená razantní omezení svobody, jako je povinnost zdržovat se odděleně od ostatních osob, musí být rozhodována individuálně, nikoliv tímto plošným způsobem,“ řekl Radiožurnálu.

Vedle nových pravidel pro izolace a karanténu Winter kritizoval i skutečnost, že se Fialova vláda rozhodla novelu časově neomezit, ačkoli ministerstvo zdravotnictví původně počítalo s tím, že její platnost skončí na konci srpna příštího roku. „Je zřejmé, že pandemický zákon potřebujeme prodloužit, neboť se nacházíme uprostřed pandemie. Zároveň je ovšem třeba vnímat, že jde o zcela mimořádný nástroj sloužící ke zvládnutí mimořádné situace, jež je časově omezená,“ vysvětlil.

„Tudíž to mimořádní řešení,“ pokračoval, „které je ústavně hraniční a je přípustné jen z toho důvodu, že reaguje na tuto mimořádnou situaci, by mělo mít omezenou platnost. […] V opačném případě jde o velmi nešťastný signál, že něco, co vnímáme jako výjimečný stav, se má stát novou normou,“ doplnil. Ve vládní koalici — jak již bylo zmíněno — ovšem panuje shoda, že platnost zákonné úpravy bude prostřednictvím pozměňovacího návrhu zkrácena do konce letošního listopadu, neboť vypuštění časového omezení kabinet odsouhlasil omylem.