Vláda Petra Fialy (ODS) zrušila povinné očkování proti covid-19 pro zvlášť exponované profesní skupiny a občany starší šedesáti let schválené vládou minulou. Premiér i ministr zdravotnictví ovšem opakovaně zdůraznili, že vakcinaci nadále pokládají za stěžejní nástroj ochrany před nemocí. Kromě škrtnutí části očkovací vyhlášky vláda schválila i úpravu pandemického zákona a možnost delšího ředitelského volna pro školy.

„Shodli jsme se, že očkování proti covid-19 nebude povinné. Nemění to náš postoj k vakcinaci, ta je stále nejjistější cestou, jak se vyhnout těžkému průběhu (…) čísla to dokládají naprosto jasně,“ shrnul Fiala na čtvrteční tiskové konferenci. V souladu s dřívějšími vyjádřeními uvedl, že vláda nechce dál rozdělovat společnost. Současně nevidí k povinnému očkování důvody, protože proočkovanost zvlášť rizikových profesí je prý i tak vysoká.

Podobně se vyjádřil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který na Twitteru napsal, že povinné očkování proti novému koronaviru od počátku pokládal za nesmysl. Během vládní tiskové konference ale také vyzýval k co nejširší vakcinaci. „Připravili jsme všechna opatření, (...) očkování je však na občanech,“ podotkl.

Názor, že by se dosavadní kampaň na podporu očkování zadrhla, odmítl. „Nám se velmi rychle podařilo naočkovat třetí dávkou milion lidí, což je důležité, protože boosterovací dávka je to, co především chrání seniory,“ uvedl naopak.

Válek vyjádřil také přesvědčení, že se počty očkovaných v budoucnu zvýší. „Je pochopitelné, že když [virová varianta] omikron vrcholí, ne každý chce jít do očkovacího centra na první dávku,“ uvedl. Data ministerstva zdravotnictví ale ukazují, že prvních dávek se podávají řádově jen tisíce denně již zhruba měsíc a půl, tedy podstatně déle, než převládá omikron.

Válek dlouhodobě zdůrazňuje hlavně potřebu posilujících dávek, na něž nyní chce pustit i náctileté starší dvanácti let. Ministr v souladu s tuzemskými i zahraničními daty uvádí, že přeočkování snižuje rizika těžkého průběhu ještě násobně více než původní očkovací schéma, a podstatně lépe funguje i proti variantě omikron.

Mluvil ovšem také o vhodnosti rozočkování nových osob. V budoucnu chce spustit další očkovací kampaň zahrnující i nově schválené typy vakcín — což zatím znamená jen proteinovou vakcínu firmy Novavax. Ministr dále uvedl, že by se mělo vakcinovat vždy před nastupující epidemickou vlnou, aby právě během ní vrcholily hladiny protilátek. Řekl, že o strategii diskutuje s odbornými týmy a dalšími zeměmi Evropské unie.

Povinné očkování schválila vláda Andreje Babiše (ANO) v první polovině prosince, přestože věděla o nesouhlasném postoji nastupujícího Fialova kabinetu. Opatření mělo kromě lidí nad šedesát let zahrnout pracovníky integrovaného záchranného systému, zdravotnických zařízení i sociálních služeb, vojáků, příslušníků aktivních záloh, celníků a studentů zdravotnických škol.

Proti zrušení očkovací povinnosti se již vymezil například místropředseda zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Julius Špičák (ANO). „Očkování první dávkou s novou vládou začalo stagnovat. Zrušení vyhlášky o povinném očkování jde proti trendu v okolních zemích (…). Vláda dává najevo, že očkování nevěří. Už teď chybí naočkovat posilující dávkou třicet procent lidí nad pětašedesát let,“ uvedl na Twitteru.

Vláda chce spravit nedostatečný pandemický zákon

Fialův kabinet dále schválil novelizaci takzvaného pandemického zákona, zavedeného během loňského února ve snaze nahradit nebývale dlouho trvající nouzový stav. Opatření bylo od počátku podle mnohých kritiků nedoladěné a obsahovalo nejasnosti. To posléze potvrdil i Nejvyšší správní soud, když dříve některá opatření podle pandemického zákona rušil s tím, že norma neumožňuje zásadně regulovat kupříkladu provoz služeb.

Nová úprava má proto ukotvit možnost regulace všech provozů ustanovených živnostenským zákonem, tržnic a tržišť. Konkrétně zahrnuje například i kluby, muzea, sportoviště a vzdělávací zařízení, hrady, slavnosti, kulturní představení a další místa. Měla by také umožnit pružnější stanovení pravidel například pro školy a pracoviště, kde se vyskytne nákaza.

Novela patrně také doplní zákon o ošetřovném — upřesňuje pravidla pro školy, a tak má také rozšířit podmínky pro získání dávky. Počítá se také se zavedením některých pravomocí pro ministerstvo obrany, jemuž úprava umožní nastavit vlastní opatření například v ozbrojených složkách.

Podle Válka se novelou odstraní dřívější chyby — tedy za předpokladu, že ji schválí Parlament. Vláda chce materiál projednat ve stavu legislativní nouze. Platnost značné části původní úpravy totiž končí 28. února. Novela počítá s prodloužením platnosti pandemického zákona do konce léta 2023.

Ministr zdravotnictví přislíbil, že ve spolupráci s expertními týmy připraví dva trvalejší plány, jimiž se bude Česká republika řídit po skončení omikronové vlny. Jeden má fungovat zhruba do letních prázdnin, druhý dle jeho slov „opravdu dlouhodobě“.