Vláda Petra Fialy (ODS) na středečním jednání zrušila část vyhlášky o povinném očkování, jež měla vynutit vakcinaci proti covid-19 u některých profesních skupin a občanů nad šedesát let. Na jednu stranu tak naplnila dřívější sliby, na stranu druhou vzbudila kritiku, podle níž zpochybňuje smysl očkování zrovna ve chvíli, kdy na Českou republiku udeřila virová varianta omikron s rekordními počty nakažených i reálným rizikem dalšího rozšíření již tak strašné bilance covidových obětí.

Hned zkraje vyjasněme jednu věc: nemá smysl hrát překvapené. Stávající kabinet avizoval, že povinné proticovidové očkování nebude, a to už v době, kdy danou vyhlášku oznámila předchozí vláda.

Její premiér, Andrej Babiš (ANO) i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) museli od počátku pracovat s tím, že opatření v následujících měsících padne. Na otázku, zda jej zavedli z náhlého vzepětí protipandemické odpovědnosti, nebo spíše jako past pro své následovníky, je možné mít různé názory.

Pokud to ale byla past, zdá se, že sklapla. Fialova vláda sice říkala, že povinné očkování škrtne, ale poměrně dlouho se neměla k činu. Jedná se o pokračování nepřesvědčivého přístupu k pandemii, jímž si ostatně Fialův kabinet zasloužil výtky ještě v době, kdy šlo teprve o vládu budoucí, nikoli současnou.

Nyní už vláda musela jednat i kvůli času. Pokud by totiž lidé zahrnutí ve vyhlášce chtěli být plně očkováni alespoň základním schématem do března, kdy opatření mělo vejít v platnost, museli by začít brzy. Zákaz se tedy zrušil. Co bude dál?

Nejasná řešení jasných problémů