Koaliční smlouva přináší v zahraniční politice kontinuitu, změny i mlčení
Vít DostálZahraniční politika nastupující vlády v mnohém naváže na zavedený styl, v lecčems se však nejspíš významně změní. A ač zachová visegrádskou orientaci, bude podstatně více proevropská. Můžeme také očekávat větší akcent otázky lidských práv.
Česká zahraniční politika byla v posledních osmi letech sporným polem. Politické strany nastupující nyní do vlády se proti tomu, jak jí vykonávala ČSSD a ANO, ostře vymezovaly. Přes signalizovanou diskontinuitu můžeme však z koaliční smlouvy vyčíst, že zahraničněpolitické směřování se oproti současnému trendu diametrálně nezmění. Zveřejněné plány nové vlády ale také přinášejí několik zajímavých příslibů. Důležité nicméně bude i to, jak se nová vláda postaví k otázkám, o kterých zatím nehovoří.
Česká zahraniční politika si podle koaliční smlouvy zachová několik konstant: ukotvení v EU a NATO, vnímání Visegrádské skupiny jako hlavního regionálního formátu spolupráce, důraz na transatlantické vztahy, strategické partnerství s Izraelem a prosazování otevřeného vnitřního trhu v rámci EU. Migrace už sice nerezonuje jako hlavní programové téma, jako tomu bylo u vlády Andreje Babiše, přístup k ní nicméně zůstává nezměněn. Nová vláda bude odmítat povinné kvóty a chtít řešit migraci zejména prevencí mimo Schengenský prostor.