↗

Příští projev o stavu Unie bude pronesen v září 2022, během českého předsednictví. V jakém stavu se v té době bude EU nacházet, bude tedy hodně záležet i na nás. Na snímku je předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Foto Evropská komise

Minulou středu přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu ve Štrasburku svůj druhý projev o stavu Unie. Tato výpůjčka z USA se mezitím v bruselských kuloárech zažila jako SOTU či SOTEU (dle anglického akronyma). Z pohledu institucí EU se jedná o nejdůležitější projev roku, který je bilanční, ale nastiňuje i budoucí priority.

Období před projevem vždy provází spekulace o jeho — „přísně tajném“ — obsahu. Bruselské noviny Politico dokonce vydaly žertovný článek, který obsahoval fiktivní projev údajně nalezený v koši před budovou Evropské komise. Vážní i žertovní pozorovatelé se ale shodovali na tom, že SOTU bude předně o covidu, digitalizaci a klimatu. A v tom se nemýlili. Bylo v něm ale i něco navíc. Mimo jiné i citace Václava Havla ve společnosti bývalého předsedy Evropského parlamentu Roberta Schumana.

Úspěšný boj s covidem

Především musela předsedkyně Komise Evropskou unii a svou Komisi pochválit, jak zvládly covidovou a vakcinační krizi. Samochvála sice nevoní, v tomto případě je však namístě. Přes počáteční rozpaky a problémy se z EU stala oblast, jež s covidem bojovala nejúspěšněji. Svědčí o tom fakta: vakcíny byly vesměs vyvinuty a vyráběny v Evropě, jejich distribuce probíhala v rámci EU férovým způsobem, EU jako jediná masivně dodávala vakcíny třetím zemím, proočkovanost je v zemích EU — pomineme-li Izrael — nejlepší na světě, tj. 70 % dospělých.

EU tedy v covidové výzvě obstála. Přitom ještě před rokem to vypadlo, že se kvůli sporům o vakcíny málem rozpadne. Nakonec národní sobectví ustoupilo do pozadí (s maďarskou výjimkou) a začalo opět platit, že „v nouzi poznáš přítele.“ Netřeba připomínat, že z této logiky solidarity výrazně profitovala i Česká republika.

Resty v digitalizaci

Pokud jde o druhé hlavní téma projevu, digitalizaci, je situace poněkud horší. Evropa dosti zaostává. Nemá své digitální giganty jako USA a ve vývoji nových technologií nestačí tempu asijských tygrů. Ursula von der Leyenová zmínila problematiku polovodičů/čipů, které jsou potřeba všude, od „chytrých telefonů a elektrických koloběžek po vlaky nebo celé inteligentní továrny.“ Komise se podle své předsedkyně na jejich výrobu zaměří.