Minulou středu přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu ve Štrasburku svůj druhý projev o stavu Unie. Tato výpůjčka z USA se mezitím v bruselských kuloárech zažila jako SOTU či SOTEU (dle anglického akronyma). Z pohledu institucí EU se jedná o nejdůležitější projev roku, který je bilanční, ale nastiňuje i budoucí priority.

Období před projevem vždy provází spekulace o jeho — „přísně tajném“ — obsahu. Bruselské noviny Politico dokonce vydaly žertovný článek, který obsahoval fiktivní projev údajně nalezený v koši před budovou Evropské komise. Vážní i žertovní pozorovatelé se ale shodovali na tom, že SOTU bude předně o covidu, digitalizaci a klimatu. A v tom se nemýlili. Bylo v něm ale i něco navíc. Mimo jiné i citace Václava Havla ve společnosti bývalého předsedy Evropského parlamentu Roberta Schumana.

Úspěšný boj s covidem

Především musela předsedkyně Komise Evropskou unii a svou Komisi pochválit, jak zvládly covidovou a vakcinační krizi. Samochvála sice nevoní, v tomto případě je však namístě. Přes počáteční rozpaky a problémy se z EU stala oblast, jež s covidem bojovala nejúspěšněji. Svědčí o tom fakta: vakcíny byly vesměs vyvinuty a vyráběny v Evropě, jejich distribuce probíhala v rámci EU férovým způsobem, EU jako jediná masivně dodávala vakcíny třetím zemím, proočkovanost je v zemích EU — pomineme-li Izrael — nejlepší na světě, tj. 70 % dospělých.

EU tedy v covidové výzvě obstála. Přitom ještě před rokem to vypadlo, že se kvůli sporům o vakcíny málem rozpadne. Nakonec národní sobectví ustoupilo do pozadí (s maďarskou výjimkou) a začalo opět platit, že „v nouzi poznáš přítele.“ Netřeba připomínat, že z této logiky solidarity výrazně profitovala i Česká republika.

Resty v digitalizaci

Pokud jde o druhé hlavní téma projevu, digitalizaci, je situace poněkud horší. Evropa dosti zaostává. Nemá své digitální giganty jako USA a ve vývoji nových technologií nestačí tempu asijských tygrů. Ursula von der Leyenová zmínila problematiku polovodičů/čipů, které jsou potřeba všude, od „chytrých telefonů a elektrických koloběžek po vlaky nebo celé inteligentní továrny.“ Komise se podle své předsedkyně na jejich výrobu zaměří.

To je správná strategie, jde však o běh na dlouhou trať. Z krátkodobého hlediska potřebujeme spíše efektivní import. Většinu těchto produktů vyrobí Jižní Korea a Tchaj-wan. S Jižní Koreou už dohodu o volném obchodu máme, ale s Tchaj-wanem nikoli. Komise by v tomto směru měla pokročit, čemuž nic politicky nebrání.

Green Deal

Pasáž projevu věnovaná klimatu přinesla potvrzení předchozích závazků Green Dealu a Fit for 55. V české kotlině naplněné automobilovým průmyslem a zástupem klimaskeptiků tato slova jistě dostanou nálepku zelené ideologie. Kritici poukáží na to, že EU si svým „svazáckým“ přístupem v této věci sama pod sebou podřezává větev. Větev si ale pod sebou svou liknavostí podřezává celé lidstvo a my musíme hledat udržitelná řešení nejen v rámci EU, nýbrž globálně.

Projev o stavu Unie je pochopitelně kolektivní dílo komisních útvarů, které sbírají podněty od členských států i europoslanců. Ursula von der Leyenová nicméně dokázala překvapit. Tím, že vyhlásila rok 2022 jako evropský rok mládeže. Do jeho začátku přitom zbývá jen pár měsíců, nic není připraveno a mnoho bruselských i národních aktérů o této iniciativě vůbec nevědělo.

Pokud má být tématem roku mládeže něco jiného než jen pověšení velkého plakátu na budovu Komise Berlaymont v Bruselu, je zapotřebí velkého a urychleného úsilí všech zúčastněných. Své by k přitom tomu mělo říct i české MŠMT. Česká republika bude příští rok předsedat Radě EU a rok mládeže bude tedy i její agendou.

Celkově se dá říci, že projev o stavu Unie 2021 byl realistický a státnický. Příští projev o stavu Unie bude pronesen v září 2022, během českého předsednictví. V jakém stavu se v té době bude EU nacházet, bude tedy hodně záležet i na nás. Vězme na úvod, že v Ursule von der Leyenové máme silného spojence, nikoli rivala.