Na obecné úrovni lze konstatovat, že lidská práva jsou v koaliční smlouvě výslovně zmíněna pouze v části věnující se zahraniční politice. Není to vyloženě špatně, ale tento pohled naznačuje, že problémy vnitrostátní lidskoprávní optikou posuzovány spíše nebudou. Ženy by také měly zpozornět. Koaliční smlouva až nápadně často zdůrazňuje rodinu.

Plánované Ministerstvo práce, rodiny a sociálních věcí (dnes Ministerstvo práce a sociálních věcí) a hodnocení dopadů nových předpisů z hlediska rodiny (dnes hodnocení dopadů z hlediska rovnosti žen a mužů) by mohlo být pro práva žen velmi problematické. Dívat se na všechno optikou rodiny říká ženám, že role matky je to nejdůležitější. Je v konfliktu váš zájem pracovat a péče o rodinu? Rodina má přednost za všech okolností.

Rovnost žen a mužů

Oblast rovnosti žen a mužů je velmi široká a jen o ní by se dal napsat samostatný článek. V současnosti Českou republiku v tomto rámci pálí mnoho problémů. Za nejpalčivější považuji případy porodnického násilí, neexistenci služeb pro oběti sexualizovaného násilí a diskriminaci na trhu práce. V oblasti porodnického násilí je strašně těžké něco změnit, zvláště ve společnosti, kde lékaři na svou pacientku hledí jako na „nezletilou dceru, která zahájila povinnou školní docházku“, a nikoli jako na klientku, jíž musí nabídnout bezchybný servis.

Koaliční program se o problému porodnického násilí a posttraumatických stresových poruch z porodu vůbec nezmiňuje. Za krok správným směrem však lze brát zpřístupnění péče porodních asistentek, které program slibuje. Kdyby se podařilo aspoň to, bude to zázrak.

V oblasti sexualizovaného násilí by bylo dobré učinit hlavní krok a zavázat Českou republiku k seznamu opatření, která obětem pomohou. Seznam vhodných opatření obsahuje mezinárodní smlouva, nazývaná Istanbulská úmluva (protože byla otevřena k podpisu v Istanbulu). Babišova vláda ji nezvládla ani předložit Parlamentu k hlasování. Vzhledem k tomu, že nejvíce kritiků této úmluvy najdeme v KDU-ČSL, je zřejmé, že posun čekat spíš nemůžeme. Koalice sice slibuje „lepší ochranu obětí sexuálního a domácího násilí“, bez ratifikace Istanbulské úmluvy to ale nepůjde.