Poslanecká sněmovna v úterý ve stavu legislativní nouze rozhodla o snížení platů politiků, státních zástupců a soudců na úroveň loňského roku. Vládní novelu zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci navzdory možnému rozporu s ústavním pořádkem podpořilo sto třiasedmdesát zákonodárců, žádný nebyl proti a zdrželo se jich pouze pět — Hayato Okamura (KDU-ČSL), Vladimír Balaš, Petra Quittová, Milada Voborská a Josef Bernard (všichni STAN).

„Naše země čelí vzrůstající inflaci a drahotě. Dopadá to na mnoho lidí. Říkali jsme, že je potřeba proti tomu něco dělat. Jak víte, reagovali jsme na to i tím, že jsme zvýšili tarifní platy jen těm skupinám státních zaměstnanců, kteří stojí v první linii boje s covidem-19. U ostatních jsme zachovali úroveň z loňského roku a považovali jsme za správné, abychom stejně přistoupili i k ústavním činitelům. Proto jsme dnes přijali návrh, aby se jejich platy vrátily na úroveň roku 2021,“ zdůvodnil premiér Petr Fiala (ODS).

Pokud novelu schválí i Senát, který ovšem obdobnou právní úpravu na konci loňského října hlasy zástupců stávající vládní koalice odmítl, bude platová základna parlamentních politiků po celý rok 2022 činit 84 060, státních zástupců 90 748 a soudců 100 872 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) v důvodové zprávě k zákonu odhadlo, že státní rozpočet by v takovém případě ušetřil zhruba šest set milionů korun, přičemž snížení platů politiků by představovalo úsporu necelých šedesáti milionů korun.

Šalamounova varování Sněmovna oslyšela

Dolní komora Parlamentu Jurečkův návrh podpořila navzdory tomu, že ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti) v obsáhlém stanovisku upozorňoval na řadu rozporů s Ústavou. V prvé řadě zákonodárce varoval, že novelu s nejvyšší pravděpodobností nelze projednat ve stavu legislativní nouze, neboť tento postup je možné volit jen „za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu, případně mu hrozí značné hospodářské škody“.

Dále poukázal, že novela zřejmě neodpovídá ústavnímu pořádku České republiky, jelikož zasahuje do platové základny soudců. To ostatně opakovaně konstatoval Ústavní soud. „Tím spíše to platí v situaci, kdy vláda platy jiných vybraných skupin ‚služebníků státu“ s účinností od počátku letošního roku naopak zvýšila,“ uvedl s odkazem na několik nálezů z posledních let, v nichž Ústavní soud zopakoval, že „platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivým faktorem“.

V závěru svého stanoviska Šalomoun podotkl, že k obdobnému snižování platů představitelům státní moci by měli zákonodárci přistupovat pouze mimořádně. „Pro futuro by proto bylo vhodné přijít s koncepčním řešením odměňování těchto osob namísto jednorázových a časově omezených restrikcí, jejich skončení je pak spojeno se skokovým navýšením platů, což nutně vyvolává pokusy o další restrikce,“ uzavřel s tím, že jedním z možných řešení je stanovení maximálního meziročního nárůstu platů.

Soudci i státní zástupci mají zákon za neústavní

Na nesoulad právní normy s Ústavou vedle ministra pro legislativu v minulých dnech upozornila i Unie státních zástupců, která uvedla, že ačkoli si je vědoma nesnadné ekonomické situace v zemi, nemůže souhlasit s faktickým snížením platů, neboť se jedná o neakceptovatelný postup, jež porušuje roky platná zákonná pravidla pro jejich výpočet. „Není žádný důvod nesystémově snižovat platy, nadto ve chvíli, kdy vybraným jiným zaměstnancům státu se platy zvyšují. To je evidentně v rozporu s ústavním pořádkem,“ konstatovala Unie.

„Vadným je konečně i formální proces schvalování změn, protože je zcela zjevné, že současná situace objektivně nepředstavuje stav legislativní nouze,“ doplnili státní zástupci ve shodě se Šalomounovým stanoviskem. „Jde taktéž přinejmenším o nešťastný signál, že první návrh nové vlády byl přijat bez jakékoliv diskuse, za porušení standardního legislativního procesu a s plným vědomím, že se jedná podle všeho o návrh protiústavní,“ shrnuli. A pohrozili, že budou otázku platů nuceni řešit civilními žalobami před soudy.

Obdobně se k plánu Fialovy vlády vyjádřili i někteří soudci a jejich stavovské sdružení. Ti navíc připomínali, že v minulých letech v obdobné věci uspěli v řízení před Ústavním soudem, který shledal tehdejší zmrazení platů coby nezákonné a stát jim byl nucen část peněz vrátit.

„Novela nemůže u Ústavního soudu obstát. O tom jsem přesvědčen,“ řekl deníku Právo prezident Soudcovské unie Petr Vávra. A za protiústavní Jurečkův návrh označil i předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.