Politické hnutí ANO spolu s KSČM a SPD v pátek znemožnilo schválení pořadu mimořádné sněmovní schůze, jež se měla na návrh opozice v čele Piráty zabývat několika návrhy zákonů, které cílí na potírání korupce a posilování transparentnosti státu. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) řekl, že nejsilnější vládní strana svolá brzy vlastní schůzi.

Šedesát poslanců Pirátů, Starostů, ODS, lidovců a TOP 09 požadovalo, aby se Sněmovna zabývala třemi novelami zákonů o státním zastupitelství, návrhem zákona o soudech a soudcích a dále diskutovala o naplňování protikorupčních opatření, přípravě zákona o ochraně oznamovatelů a reformě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

„Vím, že program schůze zřejmě nebude schválen, protože nám to politické hnutí ANO avizovalo, ale dovolím si připomenout, že se jedná o důležitou záležitost, která si zaslouží pozornost Sněmovny,“ řekl v úvodu Jakub Michálek (Piráti) s poukazem na program premiérovy strany, jenž sliboval posílení nezávislosti státních zástupců.

Předmětnou novelu zákona ovšem vláda dolní komoře Parlamentu prozatím nepředložila. „Všichni víme, že se nám krátí čas, musíme s materiály pohnout, jinak nám spadnou na konci volebního období pod stůl,“ pokračoval Michálek s tím, že na projednání čeká i zmíněný návrh zákona o soudech soudcích.

Předseda pirátského poslaneckého klubu dále připomněl, že nečinnosti vlády v oblasti boje proti korupci si vedle českých organizací občanské společnosti všímají i za hranicemi země. „Ze čtrnácti doporučení GRECO (Skupina států proti korupci — pozn. DR) Česká republika splnila jen jedno,“ uvedl.

Doporučení se vedle posílení nezávislosti soustavy státního zastupitelství a justice týkají i vyjasnění pravidel střetu zájmů nebo úpravy styku politiků s lobbisty. V pravidelném hodnocení protikorupční skupiny Rady Evropy se proto Česká republika v letošním roce propadla na poslední, dvaačtyřicáté místo.

„Považuji to za zvláštní, protože občané chápou korupci dlouhodobě jako nejzávažnější současný problém,“ řekl s odkazem na průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění z března roku 2019. „Dohromady devadesát procent lidí si myslí, že bychom měli v této oblasti přidat. Jistě jsou mezi nimi i voliči politického hnutí ANO,“ dodal.

Politické hnutí ANO si svolá vlastní „protikorupční“ sněmovní schůzi

Opozice u představitelů nejsilnější vládní strany nicméně pochopení pro své záměry nenalezla. Vondráček potvrdil, že politické hnutí ANO schválení pořadu schůze nepodpoří a na druhý prosincový týden svolá vlastní, ovšem ne s totožným programem. Chybět na něm bude zejména novela zákona o státním zastupitelství.

„Paní ministryně ten návrh předložila vládě, ale máme vyjádření státních zástupců, kteří říkají, že si jeho projednání v podstatě nepřejí. Tak co na to mám říct, když si to ta samotná profese, jak se nechala slyšet paní vrchní státní zástupkyně, nepřeje,“ podotkl předseda dolní komory Parlamentu.

Michálek ovšem namítl, že se Sněmovna v žádném případně nemusí výroky vrchní státní zástupkyně řídit. „Lidsky chápu, že nechce, aby jí podřízené vybírala ministryně spravedlnosti. To by se mi také nelíbilo, kdyby mi vybírala mé podřízené. To by náš klub zřejmě tak dobře nefungoval,“ řekl v narážce na sporné části návrhu zákona.

Vládní novela o státním zastupitelství čeká na projednání devatenáct měsíců

Novelu zákona o státním zastupitelství, jejíž přijetí druhá Babišova vláda slíbila ve svém programovém prohlášení, předložila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO) již v červnu minulého roku. Kabinet se návrhem zákona ovšem doposud nezabýval, neboť premiér jej nezařadil na pořad jednání.

Jeho hlavním cílem je změna procesu jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců. Ministerstvo navrhuje zakotvení pevného funkčního období v délce sedmi let, přičemž vedoucí státní zástupci, včetně nejvyššího státního zástupce, budou moci být odvolání jen z důvodu spáchání kárného provinění, a to rozhodnutím soudu v kárném řízení.

Novela dále stanovuje základní požadavky na výkon funkce vedoucích státních zástupců a zavádí výběrová řízení pro obsazování pozic vrchních, krajských a okresních státních zástupců. Ta mají provádět pětičlenné komise, většinu jejich členů má nicméně nominovat ministryně spravedlnosti.

Ministr spravedlnosti by získal příliš velkou moc nad státními zástupci

Právě z tohoto důvodu byl Benešové návrh podroben kritice jak ze strany sněmovní opozice, tak organizací občanské společnosti, které usilují o posílení protikorupčních opatření — například Rekonstrukce státu nebo Transparency International. Ty současně rozporovaly i záměr, aby novela vstoupila v platnost až po sněmovních volbách.

„U novely zákona o státním zastupitelství jde o hodně. Účinnost k roku 2022 je výsměch. Musí být naopak mnohem dříve. Jinak současná vládní garnitura může nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana později vyhodit a dosadit místo něj svého člověka,“ uvedl tehdejší ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka.

Návrhy opozice, o nichž se Sněmovna odmítla bavit, naopak předpokládají zachování současného stavu, totiž jmenování státních zástupců ministryní spravedlnosti na návrh nadřízeného státního zástupce, respektive nejvyššího státního zástupce. A počítají rovněž — byť každý jinak — s dřívější účinností.