Kdo tedy vlastně ještě stojí o nezávislé státní zastupitelství?
Lukáš Lev ČervinkaCo začalo zavádějící informací Deníku N, pokračovalo „výrobou události neudálosti“ v České televizi, kulminovalo reakcemi politiků ve stylu „Ano, ale“… Potřebuje tu vůbec ještě někdo nezávislé státní zastupitelství?
Dle doposud zveřejněných informací se zdá, že státní zástupce navrhl zastavit trestní stíhání Andreje Babiše (a spol.) a tento návrh předal vedoucímu státnímu zástupci. Nestalo se tak doposud vlastně nic. Což rozhodně neodpovídá způsobu, jak o tom informují naše média a jak se k věci vyjadřují politici či někteří novináři.
Celý kolotoč marnosti rozjel článek Deníku N s titulkem „Žalobce zastavil trestní stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo. Jeho rozhodnutí přezkoumají nadřízení“.
Že se jedná o dosti zavádějící informaci, která je o to závažnější, že obsah článku je přístupný pouze platícím čtenářům a velká většina čtenářů si tak přečte pouze titulek, asi netřeba příliš vysvětlovat. Skutečnost, že se na tomto kolotoči již během hodiny začne vozit i Česká televize, asi také, žel, překvapí málokoho.
Rozhodnutí ve věci zastavení trestního stíhání nepadlo. To potvrdil i mluvčí městského státního zastupitelství v Praze. Rozum by tedy velel, aby média a veřejně činné osoby byly velice zdrženlivé, pokud jde o komentování toho, co státní zastupitelství zvažuje udělat a co by udělat mělo.
Jak ale můžeme chtít po politicích, jejichž úkolem je, mimo jiné, získávat hlasy voličů, aby byli zdrženliví, když již několik hodin po zveřejnění onoho zavádějícího článku v Deníku N, uhánějí kamery České televize politické představitele jednotlivých stran s požadavky na zhodnocení kroků státního zastupitelství? Jistě, politici jsou dospělí lidé, kteří se v takovém prostředí pohybují denně a měli by být schopni říci: „Do konečného rozhodnutí státního zastupitelství jeho kroky komentovat nebudu, nechci se podílet na vytváření tlaku ohrožujícího nestrannost státních zástupců.“
Počínání České televize je však v tomto podobno nabízení láhve s vodkou vyléčenému alkoholikovi — inu, neměl by se napít, ale nabízet mu alkohol a pak být znechucen z jeho alkoholismu je prostě jen zvrácenost.
První polovina tohoto roku byla ve znamení protestů za nezávislost justice (míněno za nezávislost státního zastupitelství) - kdo si však v této zemi ještě skutečně přeje nezávislé státní zastupitelství? Kde jsou obránci nezávislé „justice“, když je ona ne-justice skutečně potřebuje?
Jedna část politiků, a žel i novinářů, se jala okamžitě ukazovat, přímo či nepřímo, na ministryni Benešovou a zpochybňovat tak nestrannost příslušného státního zástupce i jeho morální integritu. Další část politiků má zase věc za uzavřenou, to jest trestní stíhání za zastavené, a navzájem se poplácávají po zádech, jak to celé dobře dopadlo, ignorujíce tak možnost, že se vedoucí státní zástupce rozhodne trestní stíhání nezastavit.
Jiní říkají: „Respektuji rozhodnutí státního zastupitelství, ALE... (a jak všichni víme, cokoli před ale se nepočítá) bylo by lepší, kdyby Andreje Babiše zprostil viny až nezávislý soud, zastavení trestního stíhání státním zástupcem je podivné a vyvolává pochybnosti."
Je naivní si myslet, že tlak na státní zastupitelství vzniká jen předjímáním zastavení trestního stíhání. A nikoli již tím, kritizuje-li se, že by vůbec nastat mohlo, či říká-li se napůl úst, jak je to celé podivné, když se zastavují jen jednotky procent trestních stíhání a jedním z nich je právě to premiérovo. Kdo tedy vlastně ještě stojí o nezávislé státní zastupitelství?