Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potřebuje naléhavě reformu
Věnek BonušPodezřelá schůzka předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Mlsny na Hradě připomíná důležitost reformy úřadu, který rozhoduje o bezprecedentních prostředcích, a přitom má velmi nešťastně nastavené vnitřní rozhodování.
Předseda Petr Mlsna po více než ročním období klidu opět přitáhl k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže — ÚOHS nechtěnou mediální pozornost, když dorazil na podezřelou schůzku s ředitelem kanceláře Hradu Mynářem. Než aby čelil novinářským dotazům, radši se vytratil zadním vchodem a řidiče nechal odjet samotného.
Připomněl tak závěr mandátu bývalého předsedy Petra Rafaje, který rezignoval po sérii skandálů zahrnujících mimo jiné i podezřelé schůzky například s Jiřím Čunkem, jehož projekt zlínské nemocnice tou dobou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže posuzoval.
Jednu podezřelou schůzku ještě nelze srovnávat s množstvím kauz Petra Rafaje. Důsledkem je však v obou případech ohrožení důvěryhodnosti celého Antimonopolního úřadu, jehož význam lze těžko přecenit. Dohlíží totiž na šest set miliard, které se ve veřejných zakázkách ročně utratí, a garantuje férové tržní prostředí, a přitom se zřejmě jedná o ještě větší objem peněz.