Senátní ústavně-právní výbor ve středu na svém jednání přijal usnesení, které horní komoře Parlamentu doporučuje odmítnout poslanecký návrh zákona o Hospodářské komoře. Jeho cílem je zavést státu povinnost, aby v samostatných přílohách zákonů nebo nařízení uváděl přehled povinností podnikatelů, které jim z těchto právních předpisů vyplývají. Pokud by některá povinnost v příloze právního předpisu nebo v něm samotném nebyla uvedena, nemohly by být firmy či podnikatelé za její porušení trestány. Na běžné občanky a občanky by se však navržené ustanovení nevztahovalo.

Navrhovatelé zákona, kterými jsou poslanci Zbyněk Stanjura (ODS), Andrej Babiš (ANO), Martin Plíšek (TOP 09), Patr Gazdík (STAN), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Roman Sklenák (ČSSD) a Pavel Kováčik (KSČM), se domnívají, že přijetím zákona doje ke zvýšení kvality, srozumitelnosti a zpřehlednění českého právního řádu. Návrh zákona byl schválen na poslední schůzi Poslanecké Sněmovny. Pro jeho postoupení Senátu se vyslovilo sedmačtyřicet z jednaosmdesáti přítomných poslanců a poslankyň.

„Mezi hlavní důvody, které nás vedly k přijetí nesouhlasného stanoviska, patří pochybnosti o ústavnosti návrhu — především z hlediska principu rovnosti a nediskriminace a zásad dělby moci ve státě mezi vládou a Parlamentem. Praktický důvod je ten, že by daný návrh deklarovaný bohulibý cíl vůbec nenaplnil. Protože představa, že se zjednoduší situace podnikatelů tímto způsobem, je nesmyslná. Právní předpis by se nakonec jen přepsal ve stejném znění do příloh. Žádné zjednodušení, ale naopak komplikace se všemi riziky různých výkladů, chyb a obrovská zátěž pro všechny, kteří budou zpracovávat návrhy právních předpisů,“ řekl Deníku Referendum zpravodaj tisku v senátním výboru Jiří Dienstbier (ČSSD) s tím, že požadovaných cílů lze dosáhnout již dnes — například prostřednictvím hodnocení dopadů regulace (RIA).

Proti záměru zákona se postavily rovněž desítky právniček a právníků. „Obecně lze konstatovat, že zejména máme pochybnosti o ústavnosti návrhu, neboť narušuje princip rovnosti. O tom, že byl princip porušen, svědčí ustanovení, podle kterého orgán veřejné moci, který rozhoduje o uložení sankce za nesplnění či porušení povinnosti podnikatele vyplývající z platných právních předpisů, sankci neuloží, pokud není povinnost podnikatele, bez ohledu na to, zda je o povinnosti související s podnikáním nebo ne, vyhlášena ve Sbírce zákon nebo mezinárodních smluv,“ stojí v dopise, který před jednáním senátoři a senátorky obdrželi.

Podle návrhu zákona by totiž například soud nemohl uložit trest pachateli krádeže, pokud by byl podnikatelem a pokud by povinnost nekrást nebyla obsažena v přehledu povinností podnikatelů. Naopak člověku, který podnikatelem není, by soud trest uložit mohl. Na stejný problém upozornil i předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj. Ke kritice zákona se připojil také prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který senátory a senátorky vyzval, aby poslanecký návrh zákona zamítli.