Senát schválil týdenní otcovskou dovolenou
Petra DvořákováNárok na otcovskou dovolenou by měli mít muži od příštího roku. Stát jim bude po dobu jednoho týdne platit sedmdesát procent jejich příjmu. Podle Marksové si musí zaměstnavatelé zvykat, že se o děti starají i otcové.
Muži získají nárok na týdenní otcovskou dovolenou. Novinku zavede novela zákona o nemocenském pojištění, kterou ve středu 19. dubna schválil Senát a která nyní putuje k prezidentovi. Na týdenní volno budou moct muži nastoupit do šesti týdnů po narození dítěte, a to i pokud bude žena s dítětem v nemocnici. Nárok na něj budou mít všichni, kteří si alespoň tři měsíce před čerpáním otcovské platili nemocenské pojištění a vybrat si ho budou muset v kuse. Stát jim bude po týden vyplácet — stejně jako ženám na mateřské — sedmdesát procent denního vyměřovacího základu jejich příjmu. Stejně jako mateřská však bude částka pro lidi s vyššími příjmy zastropovaná, a to na 8 087 korun.
Dávka se však netýká pouze biologických otců uvedených v matrice, ale i mužů, které určil jako náhradní rodiče soud. Ti budou muset na otcovskou dovolenou nastoupit do sedmi let dítěte a zároveň do šesti týdnů od převzetí dítěte do péče. Pokud prezident novelu podepíše, nabude zákon účinnosti v jednom z prvních měsíců příštího roku a bude se vztahovat i na rodiče dětí narozených či převzatých v období šesti týdnů před nabytím účinnosti.
„Je to podpora státu zejména mladým rodinám, první dny a týdny po narození miminka bývají pro všechny členy rodiny spojeny s novými radostmi i starostmi a smyslem tohoto opatření je maximálně rodičům pomoci projít tímto zlomovým obdobím. Předpokládáme, že tato možnost bude znamenat větší zapojení otců do péče a posílení vazeb v rodině,“ vysvětlil Deníku Referendum Petr Habáň, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Kromě otcovské dovolené novela zvyšuje nemocenskou pro dobrovolné hasiče a další záchranáře, kteří onemocní v důsledku zásahu, na sto procent jejich příjmu a rozšiřuje nárok na sirotčí důchod, který se dotkne asi 4 300 sirotků. Právě spojení těchto tří změn do jedné novely kritizovali třeba poslanci za TOP 09, kteří souhlasili s navýšením nemocenské pro dobrovolné záchranáře, ale stavěli se proti otcovské dovolené
V České republice se ročně narodí okolo sto tisíce dětí, odhadované roční náklady se tak pohybují mezi 630 a 800 miliony korun, stát kromě toho přijde o zhruba 72 až 93 miliony korun na daních. Právě kvůli nákladům se vůči opatření vymezovala jak pravicová opozice, tak třeba poslanci z ANO. Podle těch si mohou vzít otcové běžnou dovolenou, případně padly návrhy spíše podpořit možnosti matek pracovat během rodičovské dovolené na částečný úvazek nebo další daňové slevy pro rodiny s dětmi.
Pro novelu hlasovalo padesát osm z přítomných sedmdesáti sedmi senátorů, hlasování se jich zdrželo osmnáct, jeden byl proti. Nejhlasitějším senátorským odpůrcem byl místopředseda horní komory Jaroslav Kubera (ODS), podle nějž chce vláda občanům populisticky ukázat, jak na ně myslí.
Otcovská dovolená jako krok směrem k rovnosti mužů a žen
S návrhem nesouhlasila ani hospodářská komora, podle níž se jedná o komplikaci pro zaměstnavatele. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) by si však zaměstnavatelé měli zvyknout, že o děti se starají i otcové. Dodala, že pětidenní nepřítomnost mužů chod podniku neohrozí a že zájem o tuto dávku vyplývá i z průzkumů.
Za zákon se staví i organizace prosazující rovnost mužů a žen. „Novelu vítáme jako první krok správným směrem a doufáme, že budou následovat další významnější kroky. Rodičovskou dovolenou u nás využívá pouze jedno až dvě procenta mužů a nikam se to nevyvíjí. Nerovnoměrné rozložení péče má negativní ekonomické, ale i osobnostní dopady, otcové netráví čas s rodinami a pod tlakem na uživení rodiny pracují,“ vysvětlila Deníku Referendum Helena Skálová, ředitelka Gender Studies. Podobně se k novele staví Česká ženská lobby. „Týden ale nepovažujeme za dostatečně dlouhou dobu na to, aby změnila nastavení společnosti,“ dodala ředitelka Hana Stelzerová.
Otcovská dovolená již funguje v osmdesáti zemích po celém světě, v Evropské unii ji zavedlo dvacet tři zemí, tedy všechny s výjimkou Malty, Kypru, Irska a Slovenska. Nejčastěji trvá dva týdny, ale třeba ve Francii si otcové mohou vzít volno až na dvacet osm týdnů a v Japonsku dokonce na padesát tři týdnů.