Státní zástupci mohou být odvoláni jen v kárném řízení, navrhuje Benešová

Jan Gruber

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová předložila novelu zákona o státním zastupitelstvím. Jejím cílem je upravit proces jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a současně pevně stanovit jejich funkční období na sedm let.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO) ve čtvrtek předložila do mezirezortního připomínkového řízení dlouho očekávanou novelu zákona o státním zastupitelství, jejímž cílem je upravit proces jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců. Návrh vedoucím státním zástupcům — včetně nejvyššího státního zástupce — stanovuje pevné funkční období v délce sedmi let a ruší možnost vlády, respektive ministryně spravedlnosti odvolávat je bez udání důvodů. Nově budou odvoláváni jen na základě kárného řízení.

„Současná právní úprava není vnímána jako optimální a jasně o tom svědčí řada snah v uplynulých letech. Při svém nástupu jsem slíbila, že návrh zákona o státním zastupitelství předložím, a to se také stalo,“ řekla Benešová s tím, že novela by měla eliminovat riziko nepřípustného politického vlivu na fungování státního zastupitelství. Důvodová zpráva dále uvádí, že ke obdobné změně zákona byla Česká republika ostatně opakovaně vyzývána ze strany mezinárodních organizací.

Výběrová řízení a kvalifikační předpoklady

Návrh zákona přináší i další novinky v podobě stanovení základních požadavků na výkon funkce vedoucího státního zástupce nebo zavedení výběrových řízení pro obsazování pozic vrchních, krajských a okresních státních zástupců. Výběr mají provádět pětičlenné komise, v nichž budou mít po dvou zástupcích státní zastupitelství a exekutiva, pátým členem bude soudce. Ministryně sice nebude rozhodnutím komise vázána, ale zákon ji na pozici vedoucího státního zástupce neumožní jmenovat někoho, kdo neprošel výběrovým řízením.

Novela dále uvádí, že nejvyšší státní zástupce nemůže funkci vykonávat opakovaně. Vrchní a krajští státní zástupci mají být omezeni jen tím, že nesmějí setrvat na stejném místě dvě po sobě jdoucí funkční období. Přechodná ustanovení pak upravují délku funkčních období státních zástupců. Nejvyššímu státnímu zástupci má vypršet v roce 2024, vrchním státním zástupcům o rok později a krajským dle data jejich nástupu do úřadu v rozmezí od tří do sedmi let. Benešová navrhuje, aby zákon vstoupil v účinnost na počátku roku 2022.

Téměř totožný opoziční návrh

Návrh ministerstva spravedlnosti rámcově odpovídá závěrům kulatého stolu k zárukám nezávislosti státních zástupců, který na konci května v prostorách Sněmovny uspořádal Jakub Michálek (Piráti). Přítomní politici — včetně Benešové — se tehdy shodli na úpravě možnosti odvolatelnosti vedoucích státních zástupců i zavedení funkčních období. „Akci považuji za úspěšnou, dokázali jsem najít základní shodu nad jednotlivými body,“ konstatoval předseda pirátského poslaneckého klubu.

Rozpory nicméně přetrvaly v otázce odstupňování přechodných fukčních období. Zatímco Benešová prosazuje, aby nejvyšší státní zástupce skončil ve funkci dva roky poté, co zákon vstoupí v účinnost. Opozice v čele s Piráty, která z obavy, že ministryně spravedlnosti zákon nepřipraví, předložila ve středu vlastní — v mnoha ohledech podobný — návrh. Ten naopak stanovuje nejvyššímu státnímu zástupci konec funkčního období za sedm let od dne nabytí účinnosti dané právní úpravy s argumentem nezbytnosti kontinuity vedení nejvyššího státního zastupitelství.