Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů zveřejnilo více než třináct milionů dokumentů ve své většině pocházejících od offshorových společností Appleby a Estera. První sídlí na Bermudách, druhá v Singapuru. Záznamy ukazují, jak se velké firmy jako Uber nebo Apple a politici — včetně britské královny Alžběty II. — investicemi v daňových rájích vyhýbají svým daňovým povinnostem. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku se kolem dvanácti tisíc dokumentů týká přímo České republiky. Domácí politická reprezentace se však tématem nezabývá.

Zřejmě neznámější českou postavou, která se objevuje ve zveřejněných materiálech, je zakladatel Harvardských fondů Viktor Kožený. Paradise Papers dále přinášejí informace o pádu Investiční poštovní banky, vytváření komplikovaných vlastnických struktur nejbohatší Češkou Jitkou Komárkovou-Cechlovou, dcerou zakladatele investiční skupiny KKCG Karla Komárka a majitelkou jedné z bohumínských strojíren, a aktivitách Josefa Brože, advokáta a spolupracovníka manažera ČEZ Martina Romana, na poli offshorového podnikání.

Přestože zveřejnění Paradise Papers znovu otevřelo v mnoha evropských zemích a v Severní Americe debatu o fenoménu daňových přístavů a dvojím metru, kterým se přistupuje k majetku nejbohatších vrstev společnosti, česká politická reprezentace se tématu zcela vyhnula. Tuzemští politici jsou zaneprázdnění povolebním nevyjednáváním s Andrejem Babišem o funkce a pozice v nově zvolené Sněmovně. A sám Babiš nadále pořádá výjezdy do regionů a jaksi chaoticky se pokouší obsadit ministerské posty ve své menšinové vládě.

Dosluhující předseda vlády Bohuslav Sobotka Deníku Referendum na otázku, zda v souvislosti se zveřejněním Paradise Papers podnikl nějaké kroky, lakonicky odpověděl, že se obrátil na ministra financí Ivana Pilného a požádal jej, aby jím vedený rezort věnoval celé záležitosti náležitou pozornost.

Obdobně neurčitě na otázku Deníku Referendum odpověděla i tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. „Finanční správa při vyhledávací činnosti pracuje se všemi dostupnými informacemi, které analyzuje, aby lépe zacílila svoji kontrolní činnost; dokumenty typu ‘Panama papers‘ nevyjímaje. Všechny tyto informace určitým způsobem napomáhají k doměřování daňových povinností v České republice,“ uvedla tisková mluvčí s tím, že díky implementaci několika evropských směrnic disponuje správce daně efektivními nástroji k potírání daňových úniků.

Daňové úniky nejsou pro českou debatu téma

Přestože volební programy téměř všech politických stran, které pronikly do Sněmovny, obsahují závazky směřující k boji s daňovými ráji, konkrétnější představy, jak se s tímto fenoménem vypořádat chybějí. Deník Referendum proto oslovil všechny sněmovní strany s otázkou, jaké by měly být přijaty legislativní či nelegislativní opatření, aby se firmám i jednotlivcům zamezilo skrze daňové ráje a offshorové společnosti vyhýbat daňovým povinnostem. Na dotaz odpověděly pouze tři strany — Piráti, Starostové a TOP 09.

Starostové uvedli, že ačkoli nemají kladný postoj k offshorovým společnostem, tak v současné době žádný připravený legislativní návrh nemají. „Máme za to, že je to věc exekutivy — tedy ministerstva financí. My navrhneme zrušit třetí a čtvrtou vlnu EET. Zatím se totiž zdá, jakoby ministerstvo financí lovilo jen malé ryby, namísto toho, aby se snažilo zabránit daňovým únikům skrze daňové ráje,“ napsali Deníku Referendum Starostové.

„Daňové otázky, zejména problém praní špinavých peněz, krácení daní a agresivní daňové plánování lze smysluplně řešit jen na vyšší než národní úrovni, ideálně na světové, ale v našem případě i na evropské,“ napsal Deníku Referendum europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer s tím, že za vhodný nástroj pro omezení daňových úniků považuje zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB).

Garant ekonomického programu Pirátů Tibor Vansa Deníku Referendum napsal, že Piráti chtějí prosadit plně veřejný registr skutečných majitelů právnických osob. „Budeme požadovat, aby byla do zákona zahrnuta povinnost českých občanů oznamovat, že jsou vlastníky či jednateli firem v daňových rájích,“ uvedl Vansa. Piráti stejně jako TOP 09 podporují zavedení CCCTB a dále navrhují omezit zakládání anonymních společností prostřednictvím „bílých koní“ - tj. zrušit možnost být v s.r.o. společníkem s kmenovým listem.

Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař Deníku Referendum řekl, že na půdě Evropské unie byly v souvislosti s agresivním daňovým plánováním a vyhýbáním se řádnému danění přijaty dvě významné směrnice, takzvaný ATAD (Anti-tax avoidance directive) a ATAD II, které nově stanovují pravidla pro daňovou uznatelnost nákladů. Směrnice musejí členské státy implementovat do roku 2018, respektive 2020. A dodal, že se v současné době vede diskuse nad CCCTB, který by měl umožnit danit zisk tam, kde vznikl a nikoliv v místech, kam bývá kvůli daňové optimalizaci vyváděn.