Kvůli Panama Papers půjde do vězení první člověk. Novinářka, která o nich psala
Josef PatočkaTureckou reportérku Pelin Ünkerovou potrestal soud třinácti měsíci vězení za údajný zločin „pomluvy a urážky“. Psala o firmách bývalého premiéra. V dokumentech o daňových únicích nechybí ani čeští miliardáři jako Kellner a Křetínský.
Jako zřejmě první člověk, který bude uvězněn v souvislosti se zveřejněním daňových úniků v tak zvaných Panama Papers, si půjde na třináct měsíců sednout za mříže turecká reportérka Pelin Ünkerová, členka Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ). Ta se vyšetřování Panama Papers účastnila a ve své domovské zemi zveřejnila informace o tom, jak byl do krácení daní zapleten bývalý turecký premiér Binali Yıldırım a jeho synové. Konkrétně se informace týkaly jejich firem sídlících na Maltě.
Soud ji poslal do vězení za údajný zločin „pomluvy a urážky“ Yıldırıma a jeho synů. Ünkerová se proti rozsudku hodlá odvolat. Upozorňuje, že za údajnou „pomluvu a urážku“ byla odsouzena navzdory skutečnosti, že ani sám Yıldırım ani soud nezpochybňovali faktickou přesnost jejích článků a k vlastnictví inkriminovaných maltských firem se doznávají.
„Není to pro nás překvapení,“ sdělila svým kolegům z Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů. „Jak to dopadne, bylo jasné od začátku. Moje články žádné pomluvy neobsahují a žádného přečinu jsem se nedopustila. Pravda je taková, že synové Binaliho Yıldırıma tyto maltské firmy skutečně vlastní. Sám Yıldırım to přiznává. Přiznává to dokonce i text mého obvinění,“ popisuje Ünkerová bizarní kontext případu.
Závěry z milionů uniklých dokumentů panamské „poradenské“ firmy Mossack Fonseca zveřejnila mezinárodní síť novinářů v čele s německým deníkem Süddeutsche Zeitung na jaře 2016. Vyplynulo z nich, že neplacení daní podstatnou částí ekonomických elit a největších firem má závratné rozměry a systematický charakter.
„Panama papers,“ které z firmy vynesl anonymní whistleblower, dokázaly, že daně krátí stovky elitních politiků a byznysmenů z celého světa, včetně mnoha hlav států. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku se mezi nimi objevují mimo jiné jména miliardáře Petra Kellnera, uhlobarona Daniela Křetínského, či mafiánského bosse Radovana Krejčíře. Trestní stíhání z odhalení vzešla ve Švýcarsku a Argentině. Ünkerová je však zřejmě první, kdo skončí za mřížemi.
Turecko likviduje svobodu tisku
Yıldırım je blízkým spojencem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana a klíčovou postavou stále autokratičtějšího režimu, který pod vedením jeho strany AKP v zemi vzniká. Předsedou vlády byl až do léta loňského roku, po zrušení této pozice v souvislosti s přechodem na prezidentský systém se stal předsedou národního shromáždění.
Podmínky pro působení nezávislých médií v zemi se zásadně zhoršily od neúspěšného pokusu o puč v létě 2016, jejž prezident Erdoğan využil k upevnění moci. Turecko tak drží v tuto chvíli dokonce světový rekord v počtu vězněných novinářů. Za mřížemi jich na konci loňského roku podle Výboru na obranu novinářů sedělo osmašedesát. Většina z nich čelí obviněním za takzvanou „protistátní“ trestnou činnost.
Ředitel Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů Gerard Ryle odsoudil uvěznění Ünkerové jako další z dlouhé řady útoků na svobodu tisku v zemi. „Tento nespravedlivý rozsudek má jediný účel, a to umlčet pravdivé zpravodajství. Nic víc… ICIJ se staví za statečnou investigativní práci Pelin Ünkerové a odsuzuje tento nejnovější útok autokratické vlády prezidenta Erdoğana na svobodu tisku v zemi,“ uvedl.
Další informace:
- Boing Boing Someone's finally going to jail over the Panama Papers: a Turkish journalist who reported true facts from them
- The Guardian Journalist Pelin Ünker sentenced to jail in Turkey over Paradise Papers investigation
- Hürriyet Daily News Turkish journalist Pelin Ünker sentenced to prison over 'Paradise Papers' reporting
--------------------------------
V atmosféře politické korektnosti se pomluvou a urážkou může snadno stát i fakticky přesné tvrzení. Toto nebezpečí tedy bohužel hrozí i nám.
V atmosféře politické korektnosti, stejně jako v jakékoli jiné atmosféře, se celkem snadno rozpozná snaha o uvádění faktů od záměrného pomlouvání a urážení.
Absurdní přirovnání zastánců politické korektnosti k tureckému režimu, který posílá novináře do vězení, je dokonalá ilustrace záměru urazit a pomluvit.