Daňové úniky v České republice a ve světě
Tomáš TožičkaVyváděním peněz do daňových rájů přichází ČR ročně o 40 miliard korun. Společně s tím, že tyto peníze nevratně mizí z české ekonomiky, ztrácíme desítky tisíc pracovních míst.
Daňové ráje a off-shorová centra jsou v současnosti jednou ze zásadních překážek rozvoje a to na úrovni mezinárodní i na úrovni České republiky. Ta podle údajů německých expertů Jense Martense a Wolfganga Obenlanda, zveřejněných ve studii Umsteuern, patří mezi země s největším odlivem kapitálu. Nikoli podle počtu obyvatel, ale v absolutních číslech! Mezi lety 2000—2008 zmizelo z České republiky průměrně 140 miliard korun, aniž by byly zdaněny. Podle střízlivých odhadů jsme tak přicházeli o 30 miliard ročně na daních (ne všechny aktivity by se konaly, kdyby nebylo možné podvádět na daních). Navíc ovšem musíme počítat se ztrátou multiplikačního efektu peněz, které byly odvedeny z ekonomiky, aniž by se dále podílely na vytvářeních dalších hodnot, a navíc odváděním spotřební daně minimálně ve výši 10 miliard korun. Obecně lze říci, že tím ekonomika přichází minimálně o 60 tisíc pracovních míst. Kdyby nepřicházela, současnou nezaměstnanost by to snížilo přibližně o 17 procent. Přesto ministr Kalousek tvrdí: „nemyslím si, jakkoliv to nemíním podceňovat, že daňové úniky do daňových rájů jsou dominantním problémem pro výběr daní v České republice.“
Výpočet a mezinárodní dopady
První systematický průzkum ilegálních finančních toků z rozvojových zemí a přechodových ekonomik provedla ve Washingtonu sídlící nevládní organizace Global Financial Integrity (GFI). Enom GFI Dev Kar a jeho kolegové analyzovali platební bilance zemí na základě dvou metod — tzv. Zbytkové metody dle Světové banky a výpočtu falšovaných dovozních a exportních cen na základě Direction of Trade Statistics (DOTS) Mezinárodního měnového fondu. Tak mohla GFI určit, že kvůli přeshraničním nelegálním finančních tokům a transakcím v letech 2000 až 2008 ztratily ekonomiky jihu podle konzervativních odhadů ročně kolem 725 miliard amerických dolarů. Finanční toky se v tomto období soustavně zvětšovaly, v roce 2008 dosáhly 1 260 miliard USD a byly tak více jak desetkrát vyšší než oficiální rozvojová pomoc, která v témže roce činila 122 miliard USD.
Země, která v absolutních číslech vykazuje zdaleka největší ztráty kvůli nelegálnímu odtékání kapitálu, je Čína. V letech 2000—2008 ztratila v průměru 241 miliard dolarů za rok, v roce 2008 byla výše ilegálních finančních toků 344 miliard dolarů. Na následujících příčkách se umístily Rusko, Mexiko, Saúdská Arábie a Malajsie. Průměrně 55 procent ilegálních finančních toků se týká nesprávně deklarovaných dovozních a vývozních cen, přičemž tendence je klesající. U zbylých 45 procent je příčinou zpronevěra veřejných peněz, korupce, daňové podvody a další. Podíl těchto peněz v minulých letech naopak stoupl.
GFI zdůrazňuje, že se v případě těchto čísel jedná o konzervativní odhady a skutečný rozsah ilegálních finančních toků ze zemí jihu je znatelně větší. V oficiálních obchodních statistikách se například neobjevuje obchod s drogami, pašování zbraní a všechny další formy nadnárodní stínové ekonomiky, které tím pádem nejsou ani ve výpočtech GFI. Direction of Trade Statistics Mezinárodního měnového fondu kromě toho nezohledňují obchod se službami. taktéž se nezohledňuje falšování dovozních a vývozních cen na společných fakturách.
GFI odhadla, že v období 1970—2008 ztratil africký kontinent kvůli ilegálním finančním transferům do zahraničí přibližně 1,8 bilionů dolarů. To je několikanásobně vyšší částka, než co kdy Afrika obdržela v rámci oficiální rozvojové pomoci.
"Bohužel, strany současné vládní koalice jsou podporovány právě lidmi, kteří se placení daní vyhýbají. Vzhledem k tomu, že mnozí z nich ovládají i důležitá média (Hospodářské noviny, ihned.cz, Respekt), není divu, že se o tomto problému ani veřejně nemluví."
Co jestli se potrefená husa ozve nějakou menší žaloběnkou či trestním oznámeníčkem?
Můžeš to nějak polopatě vysvětlit?
Díky.
"Organized transnational crime, with the capacity to expand its activities and to target the security and the economies of countries, in particular developing ones and those in transition, represents one of the major threats that governments have to deal with in order to ensure their stability, the safety of their people, the preservation of the whole fabric of society, and the viability and further development of their economies."
United Nations, Economic and Social Council, 1994
"The economies and politics of many countries (such as Italy, Russia, the former Soviet Union republics, Colombia, Mexico, Bolivia, Peru, Ecuador, Paraguay, Panama, Venezuela, Turkey, Afghanistan, Burma, Thailand, but also Japan, Taiwan, Hong Kong, and a multiplicity of small countries which include Luxembourg and Austria) cannot be understood without considering the dynamics of criminal networks present in their daily workings. The flexible connection of these criminal activities in international networks constitutes an essential feature of the new global economy, and of the social/political dynamics of the Information Age."
Castells (viz výše) 1998
"all this economy is based on the ability to proceed with money laundering; that is, the integration between the profits from criminal trade and the financial processing of economic returns from legitimate origins. Estimates from the International Monetary Fund, United Nations, and other international institutions evaluate the amount of money being laundered worldwide at about 5 percent of global GDP, making it one of the largest economic sectors in the world. Criminal activities and money laundering operate through a vast network of companies and organizations that employ millions of people, and they are mixed with the legitimate daily practices of business firms in every country. The criminal economy is now solidly established as a permanent, fundamental component of the global economy."
Castells 2010