Daňové ráje a off-shorová centra jsou v současnosti jednou ze zásadních překážek rozvoje a to na úrovni mezinárodní i na úrovni České republiky. Ta podle údajů německých expertů Jense Martense a Wolfganga Obenlanda, zveřejněných ve studii Umsteuern, patří mezi země s největším odlivem kapitálu. Nikoli podle počtu obyvatel, ale v absolutních číslech! Mezi lety 2000—2008 zmizelo z České republiky průměrně 140 miliard korun, aniž by byly zdaněny. Podle střízlivých odhadů jsme tak přicházeli o 30 miliard ročně na daních (ne všechny aktivity by se konaly, kdyby nebylo možné podvádět na daních). Navíc ovšem musíme počítat se ztrátou multiplikačního efektu peněz, které byly odvedeny z ekonomiky, aniž by se dále podílely na vytvářeních dalších hodnot, a navíc odváděním spotřební daně minimálně ve výši 10 miliard korun. Obecně lze říci, že tím ekonomika přichází minimálně o 60 tisíc pracovních míst. Kdyby nepřicházela, současnou nezaměstnanost by to snížilo přibližně o 17 procent. Přesto ministr Kalousek tvrdí: „nemyslím si, jakkoliv to nemíním podceňovat, že daňové úniky do daňových rájů jsou dominantním problémem pro výběr daní v České republice.“

Výpočet a mezinárodní dopady

První systematický průzkum ilegálních finančních toků z rozvojových zemí a přechodových ekonomik provedla ve Washingtonu sídlící nevládní organizace Global Financial Integrity (GFI). Enom GFI Dev Kar a jeho kolegové analyzovali platební bilance zemí na základě dvou metod — tzv. Zbytkové metody dle Světové banky a výpočtu falšovaných dovozních a exportních cen na základě Direction of Trade Statistics (DOTS) Mezinárodního měnového fondu. Tak mohla GFI určit, že kvůli přeshraničním nelegálním finančních tokům a transakcím v letech 2000 až 2008 ztratily ekonomiky jihu podle konzervativních odhadů ročně kolem 725 miliard amerických dolarů. Finanční toky se v tomto období soustavně zvětšovaly, v roce 2008 dosáhly 1 260 miliard USD a byly tak více jak desetkrát vyšší než oficiální rozvojová pomoc, která v témže roce činila 122 miliard USD.

Země, která v absolutních číslech vykazuje zdaleka největší ztráty kvůli nelegálnímu odtékání kapitálu, je Čína. V letech 2000—2008 ztratila v průměru 241 miliard dolarů za rok, v roce 2008 byla výše ilegálních finančních toků 344 miliard dolarů. Na následujících příčkách se umístily Rusko, Mexiko, Saúdská Arábie a Malajsie. Průměrně 55 procent ilegálních finančních toků se týká nesprávně deklarovaných dovozních a vývozních cen, přičemž tendence je klesající. U zbylých 45 procent je příčinou zpronevěra veřejných peněz, korupce, daňové podvody a další. Podíl těchto peněz v minulých letech naopak stoupl.

GFI zdůrazňuje, že se v případě těchto čísel jedná o konzervativní odhady a skutečný rozsah ilegálních finančních toků ze zemí jihu je znatelně větší. V oficiálních obchodních statistikách se například neobjevuje obchod s drogami, pašování zbraní a všechny další formy nadnárodní stínové ekonomiky, které tím pádem nejsou ani ve výpočtech GFI. Direction of Trade Statistics Mezinárodního měnového fondu kromě toho nezohledňují obchod se službami. taktéž se nezohledňuje falšování dovozních a vývozních cen na společných fakturách.

GFI odhadla, že v období 1970—2008 ztratil africký kontinent kvůli ilegálním finančním transferům do zahraničí přibližně 1,8 bilionů dolarů. To je několikanásobně vyšší částka, než co kdy Afrika obdržela v rámci oficiální rozvojové pomoci.