Hnutí DUHA napsalo sedmi českým podnikatelům a manažerům, kteří osobně vydělali miliardy korun na vysoké ceně fosilních paliv, aby přispěli na Novou zelenou úsporám. Podle ekologů by tak rodinám umožnili snížit jejich závislost na vytápění drahým uhlím a plynem. Mezi adresáty výzvy jsou například Martin Roman — bývalý ředitel a nynější předseda dozorčí rady ČEZ, Pavel Tykač a Jan Dienstl — spolumajitelé Czech Coal nebo naftař Karel Komárek mladší. 

„České rodiny přispěly několika fosilním baronům k soukromému jmění miliardami korun jen kvůli tomu, co se posledních pár let děje na světovém trhu s uhlím, plynem a ropou. Je to věc, která může zbytečně polarizovat společnost a mnoho lidí připravit o důvěru v naši schopnost spravedlivě čelit výkyvům globální ekonomiky,” uvedl Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA.

Podle něj by proto fosilní baroni měli na oplátku přispět Zelené úsporám, jež pomůže rodinám snížit jejich závislost na vytápění drahými fosilními palivy. „Stát by měl systematicky podporovat chytré programy, které krok po kroku, rok po roku připraví ekonomiku i rodiny na vyšší a vyšší ceny ropy, plynu i uhlí. Stát by měl podporovat ústup od drahé, špinavé a zastaralé fosilní ekonomiky a rozvíjet ekonomiku úspornou, čistou a chytrou. Fosilním baronům, kteří tomu usilovně brání, navzdory,“ dodal Kotecký.

Druhá vlna úspěšného programu k proměně naší zastaralé energetiky bude zahájena za týden. Ekologové připomněli, že jsou pro ni zatím k dispozici zcela nedostatečné prostředky. Zatímco první Zelená úsporám hospodařila s jednadvaceti miliardami, nyní je k dispozici jen jedna miliarda a do konce roku by podle vlády měly přibýt ještě jedna až dvě miliardy.

Dopisy fosilním baronům jsou součástí iniciativy Velká výzva, ve které Hnutí DUHA prosazuje, aby stát snižoval závislost ekonomiky na drahých — a také špinavých — fosilních palivech. Ekologická organizace v dopisech poukazuje, že energetické společnosti — a také těchto několik lidí — vydělaly enormní částky na tom, že cena fosilních paliv na globálním trhu v posledních několika letech rychle rostla.

Mohly proto svým zákazníkům účtovat desítky miliard korun ročně navíc, aniž by jim nabídly sebemenší inovaci nebo musely jakkoli vylepšit své služby. Vysoká cena paliv totiž postupně zvedá maloobchodní cenu energií — ať už víceméně přímo jako v případě zemního plynu či benzínu, nebo nepřímo, například u elektřiny.

Ceny tepla (uhlí, plynu a tepla z tepláren) — největší položky z výdajů na energie — se za posledních deset let zvýšily o 65—140 % v závislosti na druhu paliva a způsobu vytápění. Hnutí DUHA proto sedmi adresátům, kteří osobně vydělali stamiliony nebo miliardy korun, navrhlo, aby každý z nich přispěl Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP). Zelená úsporám podporuje projekty chytrých domů, kterými domácnosti mohou snížit své účty za vytápění o desítky procent.

Ekologická organizace poukazuje na to, že zájem velkých energetických společností — a jejich majitelů — na rostoucím zisku je hlavní překážkou modernizace české ekonomiky a snižování její nechtěné závislosti na fosilních palivech. Například teplárenské společnosti se snaží, aby pokračovala vysoká spotřeba tepla z uhlí a plynu.

Podpoře Nové zelené úsporám od fosilních baronů podle ekologů nic nebrání. Zákon o SFŽP stanoví, že příjmem fondu mohou být mimo jiné „příspěvky od tuzemských a zahraničních právnických a fyzických osob“.