Obchodní dohoda mezi EU a Jižní Amerikou uškodí obyvatelům i klimatu

↗

Evropská unie se sice zavazuje klimatickou krizi řešit, její dohoda se státy Mercosuru o tom ale příliš nevypovídá. Podle expertů a ekologů kvůli ní poroste poptávka Evropanů po zemědělských produktech z jihu Ameriky, což povede k vypalování a kácení deštných pralesů kvůli zemědělské půdě — a tedy dalšímu uvolňování skleníkových plynů do ovzduší. Foto Matt Zimmerman, WmC

Unijní orgány by již brzy mohly schvalovat obchodní dohodu Evropské unie s Mercosurem, tedy Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí. Navzdory slibům o partnerství šetrném k přírodě a klimatu se však zdá, že její dopad bude přesně opačný.

Spolupráci s Mercosurem začala Evropská unie řešit už v roce 1999. Na výsledné podobě se politici z obou bloků domluvili po rekordně dlouhých jednáních až předloni v červnu. Kromě zajištění volného obchodu obsahuje například opatření pro usnadnění vzájemného vývozu a dovozu.

Dohoda by měla dodržet zásadu, že se „nebudou snižovat pracovní a environmentální standardy s cílem podpořit trh a přilákat investice“. Obě uskupení od sebe navzájem rovněž očekávají, že budou plnit cíle Pařížské dohody. Tím ale řešení klimatické krize v rámci spolupráce vesměs končí, a to navzdory tomu, že ji unijní představitelé prezentují jako udržitelnou a šetrnou k životnímu prostředí.

„V této dohodě se nějak zapomnělo na závazky k zastavení ničení přírody a řešení klimatické krize, za jejichž nedodržení by hrozily sankce, což ukazuje, jak velice málo dohoda zohledňuje současné problémy,“ shrnul odborník Greenpeace na obchodní záležitosti Juergen Knirsch.

Zásadní nedostatky

Na obdobné nedostatky dohody upozornila loni v létě i právnická organizace ClientEarth. Podle její analýzy není jasné, k čemu se země ohledně ochrany klimatu skutečně zavazují ani jak hodlají v této oblasti spolupracovat.

Ke kritikům partnerství Evropské unie a Mercosuru se před dvěma týdny přidala i Evropská ombudsmanka Emily O'Reillyová. Evropská komise podle ní nedodržela své povinnosti, když dohodu sjednala ještě předtím, než měla k dispozici kompletní zprávu o jejích dopadech.

„Evropská unie dává najevo své hodnoty prostřednictvím svých obchodních dohod. Sjednat podobu dohody, aniž by byla plně vyhodnocena její možná rizika, tyto hodnoty zpochybňuje,“ uvedla Emily O'Reillyová.

Výslednou verzi vlastní hodnotící zprávy obdržela Evropská komise teprve na konci loňského roku, tedy asi rok a půl po ukončení jednání s Mercosurem. Její autoři z Londýnské školy ekonomie a politických věd v ní vyjadřují „mírné obavy“ z odlesňování a znečištění vod v oblasti Mercosuru kvůli větší potřebě zemědělské půdy, již dohoda nejspíš vyvolá. Vesměs však spíše vyzdvihují ekonomický prospěch spolupráce.

Dopady partnerství posoudily nezávisle na unijní exekutivě i ekologická organizace Fern a think-tank Imazon. Obě výsledné zprávy varují před odlesňováním mnohem důrazněji než ta oficiální. Lesů přitom v posledních dvou letech už tak ubývá rychleji a jen loni přišla planeta kácením a vypalováním o přirozené deštné pralesy zhruba o ploše Nizozemska.

Střet s obyvateli

Aby Latinská Amerika nasytila poptávku Evropanů, mohly by rovněž vznikat nové konflikty o půdu s domorodými obyvateli, a to hlavně v Brazílii. Možné nepříznivé dopady přitom dohoda podle zjištění obou organizací řeší jen minimálně a nijak jim nepředchází.

„Aby tato obchodní spolupráce odpovídala Zelené dohodě pro Evropu a mezinárodním závazkům ohledně klimatu, lesů, práce a lidských práv, musela by se zásadně změnit z hlediska struktury i obsahu,“ shrnuli analytici Fernu.

Úplně zamezit uzavření obchodního partnerství mezi Evropskou unií a Mercosurem požaduje aktuálně přes čtyři sta občanských organizací. Založily za tím účelem už několik peticí, které dosud posbíraly v součtu přes dva miliony podpisů.

Evropská komise v prohlášení z minulého týdne uvádí, že od konce loňského roku jedná s Mercosurem o „nalezení specifických a měřitelných závazků k udržitelnosti“. Ve znění dohody se však mění už spíše jen detaily, a je proto celkem nepravděpodobné, že se strany domluví na tak zásadních úpravách, které by byly pro skutečné řešení klimatické krize a ochranu přírody i obyvatel Latinské Ameriky třeba.

Až bude dokument stanovující partnerství EU-Mercosur hotový, obdrží jej jednotlivé unijní státy. Dohodu poté musí schválit Evropský parlament a zástupci všech sedmadvaceti zemí. Například Rakousko, Francie, Belgie nebo Lucembursko už však ohlásili, že současnou podobu partnerství nepodpoří, a to právě kvůli nedostatečnému zohlednění ochrany přírody a klimatu. Komise se ovšem může rozhodnout, že nakonec dohodu jako celek rozdělí na dílčí části, k jejichž prosazení postačí pouze souhlas kvalifikované většiny států.