↗

Evropská unie se sice zavazuje klimatickou krizi řešit, její dohoda se státy Mercosuru o tom ale příliš nevypovídá. Podle expertů a ekologů kvůli ní poroste poptávka Evropanů po zemědělských produktech z jihu Ameriky, což povede k vypalování a kácení deštných pralesů kvůli zemědělské půdě — a tedy dalšímu uvolňování skleníkových plynů do ovzduší. Foto Matt Zimmerman, WmC

Unijní orgány by již brzy mohly schvalovat obchodní dohodu Evropské unie s Mercosurem, tedy Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí. Navzdory slibům o partnerství šetrném k přírodě a klimatu se však zdá, že její dopad bude přesně opačný.

Spolupráci s Mercosurem začala Evropská unie řešit už v roce 1999. Na výsledné podobě se politici z obou bloků domluvili po rekordně dlouhých jednáních až předloni v červnu. Kromě zajištění volného obchodu obsahuje například opatření pro usnadnění vzájemného vývozu a dovozu.

Dohoda by měla dodržet zásadu, že se „nebudou snižovat pracovní a environmentální standardy s cílem podpořit trh a přilákat investice“. Obě uskupení od sebe navzájem rovněž očekávají, že budou plnit cíle Pařížské dohody. Tím ale řešení klimatické krize v rámci spolupráce vesměs končí, a to navzdory tomu, že ji unijní představitelé prezentují jako udržitelnou a šetrnou k životnímu prostředí.

„V této dohodě se nějak zapomnělo na závazky k zastavení ničení přírody a řešení klimatické krize, za jejichž nedodržení by hrozily sankce, což ukazuje, jak velice málo dohoda zohledňuje současné problémy,“ shrnul odborník Greenpeace na obchodní záležitosti Juergen Knirsch.