↗

Pokud teplárníci nových emisních povolenek nevyužijí k ospravedlnění svévolného růstu cen tepla, dotkne se případné zvýšení jen domácností, které si doma topí uhlím či plynem samostatně, případně jsou závislí na lokálním menším plynovém či uhelném kotli. Foto pixabay

Z českého mediálního mainstreamu by se mohlo zdát, že se zase jednou zatřásla celá Evropa. Titulky popisující nedělní dohodu evropských států, Evropské komise a Europarlamentu (takzvaný trialog) na reformě systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) zvěstují katastrofu a zvyšování cen.

Novináři i analytici skáčou na lep populistům a opět prokazují, že se v tématu příliš nevyznají. Evropskou unii lze však i v tomto případě kritizovat primárně za nedostatečné ambice a také za přehnané úlevy velkým znečišťovatelům.

Na čem se tedy zástupci evropských institucí v trialogu dohodli? Nejvíce se píše o zavedení nového systému obchodování s emisními povolenkami (ETS 2) do sektoru dopravy a vytápění budov. Platit začne od roku 2027, avšak pokud by ceny plynu v roce 2026 stále neklesly alespoň na stejnou hladinu jako před válkou na Ukrajině, zavedení ETS 2 se automaticky posune o rok.

Kvůli případným obavám z raketového růstu cen pohonných hmot či nájmů zavedli evropští zákonodárci stabilizační brzdu zajišťující, že cena emisní povolenky v systému ETS 2 nepřesáhne pětačtyřicet eur za tunu uhlíku. Současná cena emisní povolenky v systému ETS 1 je o více než polovinu vyšší a bude zřejmě ještě narůstat, jelikož Evropská unie bude od roku 2024 postupně snižovat množství povolenek na trhu.

Výnosy z nových emisních povolenek pak musí jít na klimatická opatření v dopravě a bydlení se speciálním zaměřením na chudé domácnosti a rodiny podléhající energetické chudobě. Do již existujícího systému (ETS 1) pak připadne od roku 2024 celý sektor lodní dopravy, který se dosud placení emisních povolenek vyhýbal.

Nejdůležitější dobrou zprávou je, že výnosy z emisních povolenek v obou systémech budou nově muset jít na opatření na ochranu klimatu. Dosud totiž mohly státy část zisků rozpouštět ve svých rozpočtech. Návrh také omezuje možnost platit z Modernizačního fondu stavbu nových plynových elektráren, avšak možnost přechodu z uhlí na plyn stále nezatracuje.

Klíčovým nástrojem je poté zavedení Sociálního klimatického fondu, který má pomoct zvládat sociální dopady celé reformy. Z něj by měla Evropská unie vyplatit mezi lety 2026 až 2032 šestaosmdesát miliard eur, přičemž necelých čtyřicet procent z tohoto fondu by mělo jít přímo na účty domácnostem trpícím energetickou a dopravní chudobou. Jinými slovy těm, kteří by měli problém platit případné vyšší ceny tepla a pohonných hmot.