Přestože se na předposlední klimatické konferenci v Glasgow více než čtyři sta padesát bank přidalo ke klimatické iniciativě usilující o ukončení investic do fosilních paliv, analýzy ukazují, že své sliby nedodržují. Pokračují tak v politice greenwashingu, spočívající v tom, že se snaží svůj byznys prodávat coby „zelený“, ve skrytu však dále pokračují v zaběhlé špinavé politice.

Od vzniku takzvané Glasgowské finanční aliance pro uhlíkovou neutralitu (GFANZ) totiž šestapadesát největších bank napůjčovalo více než stovce fosilních firem částku přesahující dvě stě sedmdesát miliard dolarů. Upozornila na to analýza, kterou vydala francouzská ekologická organizace Reclaim Finance.

Na odklon finančního a soukromého sektoru od klimatických závazků z Glasgow jsem upozorňoval již v analýze zveřejněné před poslední klimatickou konferencí v egyptském Šarm aš-Šajchu. Banky, ale i investoři, začali ze svých klimatických závazků slevovat zejména kvůli válce na Ukrajině, která otevřela možnosti pro nové investice do rozvoje fosilních paliv. Například do stavby LNG terminálů.

Greenwashing

Analýza Reclaim Finance prokazuje, že jen velmi malá část bank po přistoupení k GFANZ přijala skutečně ambiciózní klimatickou politiku, která by vedla k udržení oteplení planety pod 1,5 stupněm Celsia oproti předindustriální době. Jako příklad uvádí britskou banku HSBC, která od dubna 2021, kdy se ke klimatické alianci přidala, půjčila fosilnímu průmyslu celých dvanáct miliard dolarů.

Banka mimo jiné tajně podpořila firmu RWE, která v současnosti bourá v Německu vesnici Lützerath. HSBC se podobně jako i další banky v reakci na výsledky analýzy ohání nejen nutností zajistit stabilní dodávky energií, jichž lze prý dosáhnout jen dalšími investicemi do rozvoje fosilních paliv, ale také potřebou zbavit se závislosti na plynu a ropě z Ruska. Skutečnost je však trochu jiná.

Z klimatického hlediska si zkrátka nemůžeme další investice do rozšiřování uhelné, plynové nebo ropné infrastruktury dovolit. Upozornila na to například studie Mezinárodní agentury pro energii, podle níž v případě rozšiřování fosilní infrastruktury uhlíkové neutrality do roku 2050 nedosáhneme. Zjednodušeně řečeno: další rozšiřování těžby a stavby nových uhelných elektráren nebo plynovodů znamenají jistotu klimatického kolapsu.

Banky však realitu současného světa ignorují, ačkoliv se naoko tváří, že právě ony jsou pozitivní součástí řešení. A proto důsledně potlačují výsledky i dalších studií, které ukazují, že ruských fosilních paliv se nejlépe zbavíme kombinací úspor, zateplování a instalací obnovitelných zdrojů. Paradoxně tak narušují samo řešení energetické krize, protože nejlevnější energii na trhu dnes poskytují právě čisté zdroje.

Nutnost intervencí

Není divu, že mezi zmíněnými bankami v analýze figuruje také Société Générale, jejíž česká pobočka Komerční banka dlouhodobě vede „zelené“ kampaně. Tato banka přitom trvale financuje například fosilního giganta Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského.

Je konečně namístě začít se chovat důsledně a bankovní instituce přinutit, aby opustily praxi greenwashingu a začaly své investice skutečně přesouvat z fosilních paliv do sektoru obnovitelných zdrojů. Zasáhnout proto musí také vlády, a to účinnou regulací, která financování uhlí, ropy a plynu vyloučí. Zachovat planetu obyvatelnou i v dalších desetiletích není totiž nic méně než náš společný zájem číslo jedna.