Nejíst kapry je správné, ale klimatické pokrytectví Komerční banky bije do očí

Radek Kubala

Komerční banka pročísla předvánoční diskuzi požadavkem, abychom nejedli kapry. Možná by měla začít s počestností u sebe — například přestat půjčovat uhlobaronům na rozvoj fosilních paliv.

Veřejný život v České republice 2021 je groteska, jako by ji psal Jaroslav Hašek: Komerční banka se zastala kaprů. A co na to kapři? Přestaňte financovat Křetínského, a pak si promluvíme o klimatických změnách. Foto WmC

Občas se zdá, jako kdyby se veřejná debata v České republice odvíjela podle scénáře psaného mistrem ironie a satiry Jaroslavem Haškem. Krátce poté, co hradní mluvčí Ovčáček zopakoval legendární opileckou jízdu feldkuráta Katze drožkou, hýbe předvánoční debatou další podobně bizarní spor. Komerční banka totiž v rámci ochrany klimatu vyzvala občany České republiky, aby k vánocům nejedli kapra, což se nelíbí několika tuzemským politikům.

Od banky je sice pěkné, že jí záleží na blahobytu kaprů, současně je však její gesto vrcholem pokrytectví, jelikož sama výraznou měrou ke klimatické krizi přispívá. Není to ani devět měsíců, co Komerční banka poskytla v konsorciu s dalšími světovými finančními institucemi několikamiliardovou půjčku energetické firmě EPH, kterou vlastní uhlobaron Daniel Křetínský.

Banka se sice dušuje v reakci na protesty kolektivu Stop fosilnímu plynu proti této transakci, že vydané peníze neskončí v uhelném průmyslu EPH. Nicméně analýza Anthropocene Fixed Income Institute dokazuje přesný opak. Komerční banka se dále hájí tím, že EPH nevnímá jako uhelnou firmu, jelikož vyrábí z uhlí méně jako pětadvacet procent energie.

To je sice možné, nicméně pořád vypouští jen uhelné elektrárny EPH větší množství oxidu uhličitého než celé Finsko a v německé Lužici Křetínský kvůli těžbě uhlí bourá hornolužickou vesnici Miłoraz. Navíc EPH je jednou z hlavních evropských korporací, které se pokouší prolobbovat přechod z uhlí na jen o něco málo méně špinavý plyn.

Chov a odlov kaprů mají přitom na klima zcela zanedbatelný vliv. Půjčky uhlobaronům mají naopak na klima vliv naprosto zásadní. Lze tak usoudit, že cílem útoku na štědrovečerní jídelníček není upřímná snaha chránit životní prostředí, ale naopak pokus odvrátit pozornost od toho, že finanční sektor a chování bank či pojišťoven je historicky jednou z nejvýznamnějších příčin celosvětových ekologických problémů.

Nepochopte mě špatně. Sám si taky myslím, že každoroční masakr kaprů zastíraný údajnou tradicí je barbarství. Nejíst kapra na Štědrý večer je pro mě naplněním podstaty rčení, že Vánoce jsou svátky klidu a míru. Ostatně o tom, že jezení kaprů je „vynalezená tradice“ (jak by řekl historik Eric Hobsbawm) z nedávné doby, jsem již v Deníku Referendum psal před čtyřmi lety.

Navíc přemnožování kaprů sice neohrožuje klima, ale má na biodiverzitu a kvalitu našich rybníků a přehradních nádrží devastující vliv. Ublíženecké stížnosti poslance Jana Bartoška nebo europoslance Tomáše Zdechovského na Twitteru tak spíš jen dokreslují, jak málo se v tématu vyznají. Pokrytectví Komerční banky je však natolik do očí bijící, že lze vzít zmatené reakce lidoveckých politiků na milost.