Rok od bitvy o Lützerath. Spolupráce s fosilním kapitálem není možná
Matěj MoravanskýPříběh zápasu o německou vesnici Lützerath po roce ukazuje, že dobré úmysly v boji proti klimatické změně nestačí. Stojíme totiž nejen proti změnám klimatu, ale i proti mocenským strukturám fosilního kapitálu.
Je to rok, co německá policie při masivním zásahu vyklidila vesnici Lützerath ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, aby mohlo být zahájeno její bourání. Pod vesnicí se totiž nachází ložisko hnědého uhlí, které dlouhodobě plánuje vytěžit fosilní korporace RWE. Právě ona pod hrozbou vyvlastnění postupně vytlačila desítky bývalých obyvatel Lützerathu.
Tisíce lidí z široké aliance občanských hnutí se proti rozšíření těžby postavily. Před rokem pak střet vyústil v několikadenní zápas za práva obyvatel vesnice, ale i za splnění německých klimatických cílů a udržení globálního klimatu ve stavu, ve kterém se dá důstojně žít. Po roce je na čase zhodnotit, co příběh boje za vesnici Lützerath ukázal a ukazuje.
Bitva o Lützerath
Vesnice kdysi čítala desítky obyvatel, avšak postupně byli všichni nuceni své domovy opustit. Výmluvný je příběh farmáře Eckhardta Heukampa, který odmítl nabídky kompenzací a rozhodl se s RWE soudit. „Přál bych si, aby vesnice Lützerath zůstala stát, protože tu moje rodina žije a pracuje již ve čtvrté generaci,“ uvedl v roce 2021. Nakonec však pod hrozbou vyvlastnění i on vesnici opustil. Platná německá důlní legislativa totiž umožňuje vyvlastnění majetku v případě, že je v sázce energetická bezpečnost. Právě tím také důlní společnost RWE argumentovala.
Domy a farmy ve vesnici se tedy rozhodli obydlit občanští aktivisté, aby bránili vesnici občanskou neposlušností. Postupně se na jejich stranu postavili klimatičtí vědci, studenti a mnoho dalších lidí z klimatického hnutí. Ti také začali v Lützerathu budovat bohatý komunitní život, otevřeli obchod a ve vesnici hospodařili — vše ve stínu hnědouhelných rypadel z nedalekého dolu Garzweiler.
V lednu minulého roku však zasáhla německá policie. Po několik dní tisíce lidí bránily buldozerům a pořádkovým jednotkám ve zbourání vesnice. Nakonec však byla vesnice vyklizena a jen několik týdnů po vyklizení začaly přípravné práce na dolování uhlí. Podle mluvčí RWE má být hnědé uhlí, které se zde nachází, vytěženo a spáleno k výrobě elektřiny v polovině roku 2024.
Uhlí, které není potřeba
Proč ale vůbec RWE dostala příležitost uhlí vytěžit? Fosilní korporace dlouhodobě tlačila na vládu Severního Porýní-Vestfálska i na německou spolkovou vládu ohledně rozšíření těžby. Po volbách do Spolkového sněmu v roce 2021 nastoupila vláda Olafa Scholze s německými zelenými jako druhou nejsilnější koaliční stranou, do které klimatické hnutí vkládalo velké naděje.